ÚVODEM

Je to už dlouhá řádka let,kdy jsem si uvědomil,že chybí podrobnější,přehledný průvodce po vesmírných objektech za hranicí sluneční soustavy pozorovatelných malými a středně velkými amatérskými dalekohledy,psaný v českém jazyce. V té době jsem se již aktivně věnoval pozorování noční oblohy. Po nějakém čase se mi už notoricky známé objekty na obloze okoukaly a začal jsem se pídit po dalších méně známých objektech. Při shromažďování informací o nich vyvstala časem potřeba nějak tyto informace ucelit. A tehdy mě napadla myšlenka napsat přehled objektů vzdáleného vesmíru,rozdělených podle jednotlivých souhvězdí. Za vznikem tohoto dílka tedy stojí několik let shromažďování informací o vesmírných objektech a dvanáctiletá pozorovatelská praxe. Samotné psaní pak zabralo více než 3 roky. Publikaci tvoří 54 souhvězdí viditelných buď úplně nebo alespoň částečně z našich zeměpisných šířek. Jde o všechny souhvězdí severní oblohy a několik souhvězdí z oblohy jižní. Je tak popsána téměř celá noční obloha pozorovatelná během roku z území našeho státu. Nedostalo se však například na souhvězdí Sochaře,které sice je od nás pozorovatelné,ale vždy jen nízko nad obzorem a další malé kousky oblohy,které u nás jen těsně vystupují nad horizont a jsou tedy těžko dostupné. Naopak se v některých případech dostalo na objekty,u nás trvale pod obzorem. Určitá souhvězdí,která jsou u nás viditelná jen částečně,se v některých případech táhnou hluboko na jižní oblohu. V takových případech došlo i na popis objektů v od nás nepozorovatelné,jižní části souhvězdí.

V přehledu jednotlivých souhvězdí najdete figurální zobrazení daného souhvězdí ( program Stellarium ),celkovou přehledovou mapu ( program Cartes du Ciel ) a mou vlastní jednoduchou fotografii souhvězdí. U vybraných souhvězdí je navíc znázorněn směr pohledu vůči Galaxii. Po krátké legendě pokračují základní informace o nejjasnějších hvězdách,dále jsou zmíněny dvojhvězdy či vícenásobné hvězdné systémy,proměnné hvězdy,hvězdokupy a mlhoviny a obvykle na závěr přichází na řadu galaxie. Každou zmíněnou hvězdu či objekt můžete na obloze najít pomocí vyhledávacích mapek ( většinou také z programu Cartes du Ciel ).

Pro pár nejvýraznějších hvězd každého souhvězdí je také nakreslen jednoduchý graf,pomocí kterého je ihned patrné,jak jsou tyto hvězdy od nás zhruba vzdáleny ve světelných letech ( sl ). U popisu hvězd je důležitým údajem jasnost ( magnituda ),spektrální zařazení,přibližná vzdálenost ve světelných letech a v některých případech zde najdete další zajímavé astrofyzikální údaje,jako je například skutečný průměr,perioda rotace a podobně. U dvojhvězd či vícenásobných hvězdných systémů je zmíněna jasnost složek,úhlová vzdálenost,většinou i spektrální zařazení alespoň primární složky a další důležité informace. Při popisu jakým přístrojem můžete daný objekt spatřit,případně dvojhvězdu či vícenásobný systém rozlišit,jsem se omezil na rozdělení - malé,středně velké a velké amatérské dalekohledy.

Malé a středně velké dalekohledy vlastní většina amatérských pozorovatelů a právě pro ně jsem vybral spoustu cílů. Na internetu občas sleduji zbytečné dohady o tom,v přístroji jakého průměru je daný objekt ( mlhovina,hvězdokupa či galaxie ) již viditelný a v jakém nikoliv. Názory typu „v osmicentimetrovém dalekohledu můžete objekt spatřit,v sedmicentimetrovém již ne" jsou samozřejmě nesmyslné. Do hry zde totiž vstupuje velké množství faktorů. Zmíním jen některé z nich:

• Typ dalekohledu-může být rozhodující jde li například o čočkový či zrcadlový dalekohled.
• Konstrukce dalekohledu.
• Přesnost seřízení dalekohledu.
• Kvalita optiky dalekohledu.
• Orosení, zaprášení,či jiné ušpinění optiky dalekohledu.
• Pozorovací stanoviště - diametrálně odlišné podmínky panují na horách,za městem na venkově a uprostřed velkoměsta. Objekty,které uvidíte na vysokohorském stanovišti prostýma očima,nemusíte ve velkoměstě spatřit ani běžným triedrem…
• Podmínky na pozorovacím stanovišti-stav atmosféry,fáze Měsíce,okolní teplota,roční období,různé rušivé okolní vlivy ( zvuky,nevhodné osvětlení,blikání pouliční lampy ).
• Kvalita zraku pozorovatele.
• Momentální psychické a fyzické rozpoložení pozorovatele.
• A mnoho dalších….

Problémem je však i to,že pokud vím neexistuje nějaké přesné rozdělení malých,středně velkých a velkých amatérských dalekohledů podle průměru objektivu. Vytvořil jsem si tedy jakési vlastní rozdělení - pokud jsem tedy napsal,že daný objekt je viditelný již v malém dalekohledu,pak je myšlen přístroj s průměrem objektivu do 10 centimetrů. Za středně velké amatérské přístroje považuji dalekohledy s průměrem objektivu 10 až 25 centimetrů. Nad 25 centimetrů výše jsou již pak myšleny velké amatérské dalekohledy.

Stručný popis vzhledu objektů v dalekohledu je založen převážně na mých vlastních pozorováních prováděných na venkovském stanovišti v jižní části Drahanské vrchoviny. Byla vykonána těmito přístroji:

Samozřejmě ne všechny zmíněné objekty se mi podařilo pozorovat,v tom případě bylo nutné sáhnout po pozorování jiných. Neocenitelným zdrojem informací se v tomto případě stal internet. Text je prostoupen velkým množstvím fotografií,počínaje mými jednoduchými vlastními až po fotografie pořízené největšími dalekohledy světa včetně Hubbleova kosmického teleskopu. Doplňují je kresby a diagramy. V případě mých vlastních primitivních kreseb objektů pořízených přes dalekohled je vždy uveden typ onoho přístroje,v některých případech s údaji o použitém zvětšení.

V textu často narazíte na slůvka asi,možná,přibližně,zhruba atd. V průvodci po vesmírných objektech jsou a ještě dlouho budou naprostou nutností. Častou chybou různých autorů je neopatrné prezentování astronomických údajů. Částečně jsem se tomu nevyhnul ani já. Pokud se někde dočtete,že hvězda XY je vzdálena 1026,5 světelného roku,pak jde většinou o holý nesmysl. S takovou přesností vzdálenosti hvězd neznáme. Máme poměrně spolehlivé údaje o vzdálenostech hvězd do pár desítek světelných roků od Země,avšak stále nikoliv úplně přesné. Udávané vzdálenosti hvězd jsou převzaty z měření astrometrické družice Hipparcos,které prováděla v devadesátých letech minulého století. V řádu stovek světelných roků může chyba měření dosáhnout až několika desítek procent. Navíc se zjistilo,že měření byla zatížena systematickou chybou. Budeme si muset počkat na astrometrickou družici druhé generace,která nám snad poskytne lepší výsledky. Proto vzdálenosti hvězd udávané v tomto průvodci berte s velkou rezervou. Do vzdálenosti asi 10 světelných let jsou celkem spolehlivé,v řádu desítek světelných roků již méně,v řádu stovek světelných roků se již mohou rozcházet se skutečnou vzdáleností až o několik desítek,či stovek světelných let. V řádu tisíců světelných roků je berte jen jako čistě orientační. Podobné a ještě horší znalosti máme o vzdálenějších objektech jako jsou hvězdokupy či mlhoviny. Skutečně většinou nevíme jestli je hvězdokupa XY vzdálena 8000 nebo 9000 světelných roků. V případě některých vzdálenějších galaxií zmíněných v tomto průvodci může být uvedený údaj o vzdálenosti mylný až o několik desítek milionů světelných roků. S určitou rezervou je nutné brát i udávané jasnosti a spektrální zařazení zejména slabších hvězd,většinou se totiž liší pramen od pramene. V takovýchto případech jsem dával přednost novějším údajům a někdy jsem se snažil jít zlatou střední cestou.

Popis objektů při pozorování dalekohledem je značně individuální,každý může daný objekt vnímat jinak i ve stále stejném dalekohledu,při stejném zvětšení a za stejných podmínek. Nejlépe proto uděláte když si ho prohlédnete sami vlastním dalekohledem a přidáte vlastní popis,případně doplněný náčrtkem či kresbou.

Přestože jsem se snažil psát podle svého nejlepšího vědomí a svědomí a všechny údaje dvakrát kontroloval,určitě jsem se nevyhnul množství chyb. Budu vám vděčný když mě na ně upozorníte,aby mohlo dojít k nápravě. Na pravopisné chyby mě prosím neupozorňujte,nemohli by jste potom už dělat nic jiného…

Tato publikace bude mít asi největší přínos pro mírně pokročilé a pokročilé amatérské pozorovatele noční oblohy,na své si možná přijdou i demonstrátoři noční oblohy na našich hvězdárnách. Pro začátečníky existuje množství jiných publikací. Pokud by jste nerozuměli některým astronomickým termínům pak lze doporučit některou z encyklopedií. Dobře může v tomto směru posloužit například Velká encyklopedie vesmíru ( Autor - Josip Kleczek ,nakladatelství Academia ).

Přeji vám příjemné počtení a spoustu zážitků pod hvězdnou oblohou s dalekohledem.

Na závěr něco málo o mě: Jmenuji se Michal Kodriš,narodil jsem se v roce 1976 a žiji v Brně - Králově poli. Astronomie a pozorování noční oblohy je mým největším koníčkem,kterému se věnuji již 13 let.