KONTAKT HOME

Andromeda
Beran
Blíženci
Býk
Cefeus
Delfín
Drak
Eridanus
Had
Hadonoš
Havran
Herkules
Honící psi
Hydra
Jednorožec
Ještěrka
Jižní ryba
Kasiopeja
Koníček
Kozoroh
Labuť
Lev
Lištička
Lodní záď
Lyra
Malý lev
Malý medvěd
Malý pes
Orel
Orion
Panna
Pastýř
Pegas
Perseus
Pohár
Rak
Ryby
Rys
Severní koruna
Sextant
Střelec
Šíp
Štír
Štít
Trojúhelník
Váhy
Velká medvědice
Velký pes
Velryba
Vlasy Bereniky
Vodnář
Vozka
Zajíc
Žirafa

HAD

• Latinsky - Serpens
• Zkratka - Ser
• Rozloha - 637 stupňů čtverečních
• Počet hvězd do 6.magnitudy - 60

Obsah

• Unuk (Alfa Hada)
• Beta Hada
• Gama Hada
• Delta Hada
• Alya (Théta Hada)
• 59 Hada
• Ný Hada
• R Hada
• IC 4756
• M 16 (Orlí mlhovina)
• NGC 6604
• M 5
• NGC 6539
• NGC 5921

Had je jedním ze 48 původních starořeckých souhvězdí. Má jednu zvláštnost,jako jediné souhvězdí na celé obloze je rozdělené na 2 části - Hlavu Hada a Ocas Hada. Obrazec hvězd představuje obrovského hada jenž se vine kolem Hadonoše. Hadonoš ho pevně svírá ve svých rukou. Podle starého mýtu byl Had pomocníkem lékaře Aeskulapa. Pomáhal mu v lese hledat léčivé byliny. Aeskulap byl zobrazován s holí,po níž se had plazí. S tímto vyobrazením se setkáváme ještě dnes v lékárnách či lékařských knihách. Souhvězdí není příliš přehledné. Pro pozorovatele vybavené dalekohledy se zde nabízí zejména několik dvojhvězd,otevřených hvězdokup a jedna jasná kulová hvězdokupa. Ocasem Hada prochází mléčná dráha.

Unuk (Alfa Hada)

Nejjasnější hvězda souhvězdí má jméno Unuk ( Alfa Hada ). Dosahuje 2,6. magnitudy. Jde o oranžového obra spektrálního zařazení K2 ve vzdálenosti okolo 75 světelných roků. Hvězda má zhruba 15 krát větší průměr než naše Slunce a povrchová teplota činí asi 4300 Kelvinů.

Beta Hada

Beta Hada je druhou nejjasnější stálicí souhvězdí a zároveň dvojhvězdou. Jasnější složku 3,7. magnitudy doplňuje ve vzdálenosti 31 úhlových vteřin průvodce 10. hvězdné velikosti. Primární složka je bílá,spektrálního zařazení A3. Průvodce ukáže již menší dalekohled. Beta Hada se nachází asi 155 světelných roků od nás.

Gama Hada

3,9. magnitudy dosahuje na pozemské obloze Gama Hada. Tato žlutobílá stálice ( spektrum F6 ) se nachází asi 36 světelných let od Země.

Delta Hada

Pěkným dvojhvězdným systémem je Delta Hada. Ze vzdálenosti asi 210 světelných roků ji vidíme pouhým okem jako stálici 3,8. magnitudy. Již malý dalekohled s průměrem objektivu okolo 6 centimetrů nám ji pohodlně rozloží na dvojici hvězd 4,2. a 5,2. magnitudy. V současné době ( r. 2010 ) je na obloze dělí 4 úhlové vteřiny. Obě stálice jsou žlutobílé,spektrálního zařazení F0. Oběžná doba této široké dvojhvězdy je dosti dlouhá,pravděpodobně více než 3000 roků.

Alya (Théta Hada)

Na konci ocasu Hada svítí hvězda s názvem Alya ( Théta Hada ). Pouhým okem se jeví jako stálice 4. hvězdné velikosti. Již lepší triedr vám ukáže,že jde o dvojici hvězd 4,6. a 5,0. magnitudy v odstupu 22 úhlových vteřin. Obě složky jsou bílé,spektrální třídy A. Každá z nich má asi dvojnásobek průměru našeho Slunce. V prostoru je od sebe dělí nejméně 900 astronomických jednotek,oběžnou dobu této široké dvojhvězdy odhadujeme na nejméně 14 000 roků. Bylo také zjištěno,že obě hvězdy velmi rychle rotují kolem vlastní osy,takže pravděpodobně budou poměrně silně zploštělé. Systém leží asi 140 světelných roků od nás.

59 Hada

Dvojhvězdou je také 59 Hada. Jasnější složka je žlutým obrem ( spektrum G0 ),který nepravidelně mění svou jasnost mezi 5. a 6. magnitudou. 3,8 úhlové vteřiny daleko leží slabší složka s jasností 7,6. magnitudy,která je bílá,patří do spektrální třídy A. Obě je schopen ukázat již menší dalekohled. Systém od nás dělí zhruba 500 světelných roků.

Ný Hada

Ný Hada dosahuje 4,3. magnitudy. Již malým dalekohledem můžete v odstupu 46 úhlových vteřin spatřit průvodce 9,3. magnitudy. Hlavní složka je bílá,patří do spektrální třídy A. Ný Hada se nachází ve vzdálenosti okolo 200 světelných roků.

R Hada

Přímo v hlavě obřího nebeského plaza můžete vyhledat proměnnou hvězdu s označením R Hada. Leží blízko spojnice hvězd Gama a Beta Hada. Její jasnost se drasticky mění mezi 5. až 14. hvězdnou velikostí s periodou 356 dní. V době některých maxim jasnosti ji můžete spatřit prostýma očima,v minimu budete potřebovat na její pozorování dalekohled s průměrem objektivu ( nebo zrcadla ) nejméně 25 centimetrů. Vzdálenost této „nestálé stálice" odhadujeme na asi 900 světelných roků. R Hada patří k zástupcům dlouhoperiodických proměnných hvězd nazývaných Miridy. Jde o červené obří hvězdy. Příčinou velkých změn jasnosti v optickém oboru jsou prudké změny v atmosféře hvězdy způsobené průchodem mohutných rázových vln a pulsace povrchu těchto hvězd.

IC 4756

Ocas Hada se nachází ve východní části souhvězdí a prochází jím mléčná dráha. A v pásu mléčné dráhy obvykle najdeme otevřené hvězdokupy. Nejzajímavější z nich v tomto souhvězdí má označení IC 4756. Nalezneme ji až na konci ocasu Hada poblíž hranice s Hadonošem,4 stupně západně od hvězdy Alya. S celkovou jasností okolo 5. magnitudy ji za velmi dobrých pozorovacích podmínek můžete zahlédnout již prostýma očima jako mlhavou skvrnu. Na obloze zabírá více než 1 stupeň - už tahle skutečnost většinou naznačuje,že půjde o relativně blízkou hvězdokupu. Současné odhady vzdálenosti IC 4756 se pohybují okolo 1300 světelných roků. S odhadovaným stářím 700 milionů roků ji můžeme zařadit mezi starší objekty svého druhu. Již menší dalekohled vám ukáže několik desítek hvězd této velmi bohaté hvězdokupy. Najdete tu jen hrstku stálic 6. až 8. magnitudy a bohatství členů 9. hvězdné velikosti a slabších. Prakticky postrádá nějaké výraznější centrální zhuštění. Vzpomínám jak jsem byl rozhodnut,že si IC 4756 nakreslím,velké množství hvězd při pohledu do 8. centimetrového refraktoru mě však od tohoto záměru spolehlivě odradilo. Středně velký amatérský dalekohled přidá množství slabých členů hvězdokupy. Krásná je zejména v menších zvětšeních. Při větších hodnotách zvětšení se pro svou rozlehlost nevejde celá do zorného pole. Nejspíše si v ní také všimnete několika dvojhvězdných či vícenásobných hvězdných skupinek. IC 4756 je skutečným klenotem ocasu Hada,v žádném případě ji při svých toulkách tímto souhvězdím neopomeňte.

M 16 (Orlí mlhovina)

V Hadím ocasu se ukrývá ještě další skvost. Je jím otevřená hvězdokupa obklopená difúzní mlhovinou,pro kterou se vžil název Orlí mlhovina. Její katalogové označení je M16 nebo také NGC 6611. Leží poblíž hranice se souhvězdím Štítu. Celková jasnost objektu dosahuje asi 6.magnitudy a na obloze zabírá plochu o průměru asi 35 úhlových minut. Za velmi dobrých pozorovacích podmínek ji můžete spatřit již prostýma očima jako slabou mlhavou skvrnu. Pěkně vynikne již v malém triedru. Hvězdokupa se vytvořila z mlhoviny před několika miliony lety. Zhruba desítku nejjasnějších členů ukáže již malý dalekohled. Poblíž centra seskupení se nachází dvojice jasných hvězd. V silnějším dalekohledu můžete napočítat okolo 60 stálic mezi 8. a 12. hvězdnou velikostí. Jde převážně o žhavé obří hvězdy spektrální třídy O a B. Okolní mlhovina která je obklopuje má označení IC 4703 a je mnohem hůře pozorovatelná. Vhodným prostředkem k jejímu spatření je světelný dalekohled s velkým zorným polem. Velmi může pomoci mlhovinový filtr. Na fotografiích vykresluje nejjasnější část mlhoviny tvar letícího orla o průměru více než jeden stupeň. V severní části se do ní zařezává temná prachová oblast ve tvaru klínu. V její centrální části vystupují temné siluety. Jde o prachové sloupy osvětlené horkými hvězdami v mlhovině. Tyto stálice je sice pro nás krásně zviditelňují,ale zároveň je svým intenzivním zářením pozvolna ničí ( tento jev se nazývá fotoevaporizace ). Některé studie dokonce naznačují, že tyto prachové pilíře již v současné době vůbec neexistují. Dílo zkázy pravděpodobně dokončila rázová vlna supernovy, která v Orlí mlhovině explodovala před několika tisíci lety. Proces hvězdotvorby v mlhovině však stále není ukončen. I když v ní již některé stálice „umírají „ ,tak nové se stále rodí. Na jasném pozadí mlhoviny pozorujeme drobné tmavé skvrnky,takzvané „globule". Ty jsou předstupněm vývoje hvězd. Vzdálenost M 16 odhadujeme na přibližně 7000 světelných roků. Je součástí vnitřního spirálního ramene Galaxie,které jsme pojmenovali Rameno Střelce.

Prachové pilíře v M 16 jsou hustší částí molekulového mračna obklopeného ionizovaným vodíkem. Do této podoby je zformoval silný hvězdný vítr vanoucí z mladých horkých hvězd. Délka nejdelšího sloupu vlevo na obrázku pravděpodobně přesahuje 1 světelný rok. Trochu se podobají pouštním útvarům,kde některé tvrdší horniny lépe odolávají erozi větru a vody a vytvoří tak osamocené sloupy. Tyto temné struktury Orlí mlhoviny jsou v náznaku pozorovatelné až velkými amatérskými dalekohledy. Snímek je ve falešných barvách.

NGC 6604

Jen asi 1,5 stupně severně od M 16 najdeme další otevřenou hvězdokupu obklopenou mlhovinou. Má označení NGC 6604. Hvězdokupa dosahuje celkově 6,5. magnitudy a je velmi drobná,rozkládá se na plošce o průměru asi 4 úhlové minuty. Menšími dalekohledy zde můžete spatřit jen hrstku hvězd,z nichž nejjasnější dosahuje 7,4. magnitudy. Tato hvězda je zde dominantní,ve skutečnosti jde však o vícenásobný hvězdným systém složený z horkých hvězd patřících do spektrální třídy O. Je zákrytovou proměnnou s periodou 3,3 dne a podrobné studie naznačují,že systém doplňuje třetí hvězda na vzdálené orbitě. Ostatní stálice hvězdokupy jsou již slabší 9. hvězdné velikosti. Čtyři nejjasnější hvězdy se jeví seskupeny do malého obloučku. Podobně jako v případě M 16 jsou velmi mladé,se stářím jen několik milionů roků. Ve větších dalekohledech tato chudá hvězdokupa nijak zvlášť nezbohatne. Okolní mlhovina je velmi slabá a vizuálně prakticky nepozorovatelná,vynikne až na fotografiích. Rozkládá se na ploše větší než 1 stupeň. Vzdálenost NGC 6604 odhadujeme na přibližně 6000 světelných roků. I ona je součástí spirálního ramena Střelce.

M 5

O pozorování některých dalších otevřených hvězdokup v této části oblohy přicházíme díky temným prachovým mračnům,které nám je zakrývají. V hlavové části Hada,blízko hranice se souhvězdím Panny,najdeme další jasnou hvězdokupu,tentokrát však kulovou. Má katalogové označení M 5 ( NGC 5904 ). Jde o jeden z nejjasnějších objektů svého druhu na obloze. M 5 má celkově 5,8. magnitudy a rozkládá se na ploše téměř půl stupně. Za velmi dobrých podmínek je tudíž pozorovatelná prostýma očima. V malých dalekohledech ji spatříte jako kulový mlhavý obláček,středně velké amatérské přístroje již možná ukážou nejjasnější hvězdy hvězdokupy. Nejvýraznější z nich dosahují 12. hvězdné velikosti. Ve velkých dalekohledech se spousta hvězd jeví seskupených do řetězců směřujících k okrajům hvězdokupy. Ve hvězdokupě je známo více než sto proměnných hvězd. Již středně velkým amatérským dalekohledem můžete pozorovat změny jasnosti několika nejjasnějších z nich. Vzdálenost M 5 odhadujeme nejistě na 25 000 světelných roků. V prostoru o průměru větším než 150 světelných roků se nachází stovky tisíc hvězd. Stáří objektu odhadujeme na zhruba 13 miliard let.

NGC 6539

V ocasu Hada,na samotné hranici se souhvězdím Hadonoše a jen asi ¾ stupně severovýchodně od hvězdy Tau Hadonoše leží slabá kulová hvězdokupa NGC 6539. Dosahuje 9,5. magnitudy a na obloze zabírá plošku o průměru asi 8 úhlových minut. Jako malá kulatá mlhavá skvrnka může být za kvalitních pozorovacích podmínek viditelná i v menších amatérských dalekohledech. Jelikož nejjasnější stálice zde dosahují pouze 16. hvězdné velikosti,zůstane pro menší a středně velké amatérské dalekohledy jen kulatou „mlhou" bez hvězd. Od nás ji dělí zhruba 27 000 světelných roků.

NGC 5921

NGC 5921 je slabší galaxie,kterou najdeme v hlavě Hada,asi 3 stupně severoseverovýchodně od kulové hvězdokupy M 5,nebo též 1,6 stupně východně od hvězdy s označením 3 Hada ( 5,3. magnitudy ). Dosahuje 10,8. magnitudy a na její spatření lze tedy doporučit alespoň středně velký amatérský dalekohled. Na obloze zabírá plošku o velikosti asi 5 krát 4 úhlové minuty. V dalekohledu se ukáže jako mírně eliptická mlhavá skvrnka. NGC 5921 je spirální galaxií s příčkou a k nám je natočena čelně. Z konců dlouhé centrální příčky vychází dvojice mohutných spirálních ramen. Vzdálenost tohoto velkého hvězdného ostrova odhadujeme na 60 až 70 milionů světelných roků. Je součástí skupiny galaxií Virgo III.