KONTAKT HOME

Andromeda
Beran
Blíženci
Býk
Cefeus
Delfín
Drak
Eridanus
Had
Hadonoš
Havran
Herkules
Honící psi
Hydra
Jednorožec
Ještěrka
Jižní ryba
Kasiopeja
Koníček
Kozoroh
Labuť
Lev
Lištička
Lodní záď
Lyra
Malý lev
Malý medvěd
Malý pes
Orel
Orion
Panna
Pastýř
Pegas
Perseus
Pohár
Rak
Ryby
Rys
Severní koruna
Sextant
Střelec
Šíp
Štír
Štít
Trojúhelník
Váhy
Velká medvědice
Velký pes
Velryba
Vlasy Bereniky
Vodnář
Vozka
Zajíc
Žirafa

TROJÚHELNÍK

• Latinsky - Triangulum
• Zkratka - Tri
• Rozloha - 132 stupňů čtverečních
• Počet hvězd do 6. magnitudy - 15

Obsah

• Beta Trojúhelníku
• Metallah (Alfa Trojúhelníku)
• Gama Trojúhelníku
• Delta Trojúhelníku
• Jota Trojúhelníku
• 15 Trojúhelníku
• 10 Trojúhelníku
• R Trojúhelníku
• Collinder 21
• M 33
• NGC 925
• NGC 672+IC 1727

Trojúhelník je malé a poměrně nevýrazné souhvězdí,které najdeme mezi Andromedou a Beranem. Jeho tři nejjasnější hvězdy leží ve vrcholech téměř rovnoramenného,ostroúhlého trojúhelníku. Bylo známo již ve starověku. Pro amatérské pozorovatele vybavené dalekohledy je zde k dispozici pár dvojhvězd,nicméně hlavní atrakcí je jasná galaxie M 33.

Beta Trojúhelníku

Nejjasnější stálicí souhvězdí je Beta Trojúhelníku. Dosahuje 3,0. magnitudy. Je bílou hvězdou spektrálního zařazení A5,ve vzdálenosti okolo 125 světelných roků od Země. Odhadujeme,že hvězda má asi 4,5 krát větší průměr než Slunce,2,5 násobek jeho hmotnosti a povrchová teplota činí zhruba 8000 Kelvinů. Zrodila se před několika stovkami milionů roků. Z rozboru spektra víme,že má blízkého společníka,který ji obíhá s periodou 31,4 dne po značně výstředné dráze,v průměrné vzdálenosti asi 0,3 astronomické jednotky. Dvojhvězdu navíc obklopuje prachový disk.

Metallah (Alfa Trojúhelníku)

Metallah ( Alfa Trojúhelníku ) dosahuje 3,4. magnitudy. Jde o žlutobílou hvězdu spektrálního zařazení F6,ve vzdálenosti asi 65 světelných roků od nás. Odhadujeme,že má asi 3 krát větší průměr než naše Slunce a zhruba 1,5 krát větší hmotnost. Povrchová teplota činí asi 6300 Kelvinů. Z rozboru spektra víme,že jde o těsnou dvojhvězdu,s oběžnou dobou pouhých 1,74 dne.

Gama Trojúhelníku

Gama Trojúhelníku dosahuje 4,0. magnitudy. Je bílou hvězdou spektrálního zařazení A1,ve vzdálenosti přibližně 120 světelných roků od Země. Odhadujeme,že má zhruba 2 krát větší průměr než naše Slunce. Hvězda vykazuje vysokou rotační rychlost, v důsledku čehož bude nejspíše nápadně zploštělá.

Delta Trojúhelníku

V blízkosti hvězdy Gama Trojúhelníku leží Delta Trojúhelníku,která dosahuje 4,8. magnitudy. I tato stálice je spektroskopickou dvojhvězdou. Skládá se ze žluté trpasličí hvězdy podobné našemu Slunci ( spektrum G0 ) a oranžového trpaslíka. Kolem společného těžiště obíhají s periodou 10 dnů, po téměř kruhové dráze ve vzdálenosti okolo 0,1 astronomické jednotky. Dvojhvězdný systém od nás dělí asi 35 světelných roků.

Jota Trojúhelníku

Pěkným dvojhvězdným systémem již pro menší dalekohledy je Jota Trojúhelníku,označovaná také jako 6 Trojúhelníku. Skládá se z dvojice 5,2. a 6,7. magnitudy,v odstupu 3,9 úhlové vteřiny. Hlavní složka je žlutou hvězdou spektrálního zařazení G5,průvodce je nažloutlou hvězdou spektrálního zařazení F5. Obě složky jsou ještě spektroskopickými dvojhvězdami,takže jde o čtyřhvězdný systém. Jasnější složka má průvodce obíhajícího s periodou 14,7 dne,slabší složka má průvodce s periodou oběhu 2,2 dne. Čtyřhvězdu od nás dělí zhruba 300 světelných roků.

15 Trojúhelníku

Již malý triedr či divadelní kukátko lehce rozliší hvězdu s označením 15 Trojúhelníku. Leží v severovýchodní části souhvězdí. Skládá se z dvojice 5,4. a 6,7. magnitudy s roztečí 142 úhlových vteřin. Jasnější z dvojice je červenou obří hvězdou spektrálního zařazení M3,slabší je bílou hvězdou spektrálního zařazení A5. V dobrém dalekohledu si jistě všimnete nápadného barevného rozdílu obou hvězd. Jde však pouze o optickou dvojici.

10 Trojúhelníku

Hvězda s označením 10 Trojúhelníku dosahuje 5,3. magnitudy. Najdete ji v jižní části souhvězdí. Jde o bílou stálici spektrálního zařazení A2. V odstupu 1 úhlové minuty můžete středně velkým amatérským dalekohledem spatřit slabou hvězdičku 11. magnitudy. 10 Trojúhelníku od nás dělí zhruba 350 světelných roků.

R Trojúhelníku

Proměnnou hvězdu R Trojúhelníku najdete jen asi 0,5 stupně jihovýchodně od výše zmíněné optické dvojhvězdy 15 Trojúhelníku. Jde o proměnnou typu Mira Ceti,jejíž jas kolísá mezi 5. až 13. hvězdnou velikostí ( 5,4. až 12.6. magnitudy ),v periodě 266 dní. V období kolem maxima je tedy na temné obloze viditelná i prostýma očima,v minimu je na její spatření potřebný amatérský dalekohled střední velikosti. Vzdálenost této pulsující červené obří hvězdy příliš spolehlivě neznáme,odhadujeme ji na asi 1300 světelných roků od Země.

Collinder 21

V jižním výběžku souhvězdí,asi 2,5 stupně jihojihozápadně od hvězdy Metallah ( Alfa Trojúhelníku ) leží nenápadné hvězdné sdružení Collinder 21. Jde o chudou skupinku 14 hvězd 10. až 14. hvězdné velikosti soustředěných na ploše o velikosti asi 6 úhlových minut. Na její pozorování lze doporučit alespoň středně velký amatérský dalekohled. Dominantní je zde stálice 8,2. magnitudy,ostatní jsou již 10. hvězdné velikosti a slabší. V převracejícím dalekohledu jsou nejjasnější stálice seskupeny do tvaru velkého písmene C,či chcete-li půlměsíce. Jeho součástí je i pěkná dvojhvězda s podobně jasnými složkami 10. magnitudy v odstupu 18 úhlových vteřin. Collinder 21 je pravděpodobně jen náhodným seskupením hvězd v různých vzdálenostech od Země.

M 33

Nejvyhledávanějším objektem jak amatérských tak profesionálních astronomů je v souhvězdí Trojúhelníku galaxie M 33 ( NGC 598 ). Ze starých časů se dochovalo její pojmenování „Velká spirální mlhovina v Trojúhelníku". S celkovou jasností asi 5,7. magnitudy je za vynikajících pozorovacích podmínek viditelná i prostýma očima,jako velmi slabá,kruhová mlhavá skvrna,bez výraznějšího centrálního zjasnění, 4 stupně severozápadně od hvězdy Metallah ( Alfa Trojúhelníku ). M 33 je členem Místní skupiny galaxií,jejíž součástí je i naše Galaxie. Jde o spirální galaxii,natočenou k nám čelně,takže zejména na fotografiích můžeme obdivovat její spirální strukturu. Z poměrně malého jasného jádra vychází dvojice mohutných spirálních ramen,které doplňuje několik méně výrazných výběžků. Úhlové rozměry galaxie činí nejméně 73 krát 45 úhlových minut,její skutečný průměr odhadujeme na zhruba 70 000 světelných roků,což jsou asi ¾ velikosti naší Galaxie - Mléčné dráhy. Co se velikosti týče,vlastní M 33 bronzovou medaili mezi členy Místní skupiny galaxií,hned po M 31 ze souhvězdí Andromedy a naší mateřské Galaxii. Vzdálenost M 33 odhadujeme na zhruba 3 miliony světelných roků a nejspíše se tedy nachází ještě o něco dále než slavná galaxie M 31 z Andromedy. Velkou spirální mlhovinu v Trojúhelníku snadno spatříte již v menších triedrech,jako rozplizlou mlhavou skvrnu,protaženou ve směru severovýchod-jihozápad,v délce asi 0,5 stupně. Obklopuje ji čtyřúhelník stálic 8. až 9. hvězdné velikosti. Má nízkou plošnou jasnost,proto při pozorování dalekohledem volte spíše menší zvětšení. Nápadnější se jeví její severní polovina. Náznaky spirální struktury můžete zahlédnout na temné obloze až ve středně velkých amatérských přístrojích. Ve větších dalekohledech již můžete vystopovat několik jasných oblastí překotné tvorby hvězd ve spirálních ramenech. Nejvýraznější z nich má katalogové označení NGC 604 a leží asi 12 úhlových minut severovýchodně od jádra galaxie. NGC 604 je patrná i v menších amatérských dalekohledech jako slabá „hvězdička". M 33 je domovem mnoha miliard hvězd ( některé odhady hovoří o 30 až 40 miliardách hvězd náležících této galaxii ) i planet,množství otevřených i kulových hvězdokup a jasných i temných mlhovin. Zatím jsme zde nepozorovali žádný výbuch supernovy,čehož se však během několika desetiletí či staletí dočkáme. M 33 je po Velké galaxii v Andromedě ( M 31 ) druhou nejjasnější galaxií na severní obloze.

NGC 604 je obří mlhovinou,jejíž průměr odhadujeme na asi 1500 světelných roků. Ve své centrální oblasti vdechla „život" více než 2 stovkám hvězd. Tyto hvězdy jsou velmi mladé a horké. Nejhmotnější z nich přesahují 100 násobek hmotnosti našeho Slunce. Jde o jednu z největších oblastí ionizovaného vodíku v Místní skupině galaxií. Na obloze zabírá plošku o velikosti asi 1,9 krát 1,2 úhlové minuty.

NGC 925

Za zmínku také stojí galaxie NGC 925,kterou najdeme 2 stupně východně od hvězdy Gama Trojúhelníku. S jasností okolo 10. magnitudy může být viditelná na temné obloze i v menších amatérských dalekohledech,jako drobná mlhavá skvrnka. Na obloze zabírá plošku o velikosti asi 11 krát 6 úhlových minut. NGC 925 je klasifikována jako spirální galaxie s příčkou a leží asi 10 krát dále od Země než galaxie M 33,tedy ve vzdálenosti okolo 30 milionů světelných roků. Galaxie je zhruba velikostně srovnatelná s naší Galaxií. Na snímcích její spirální struktura působí značně neuspořádaně. Je pravděpodobně součástí skupiny galaxií NGC 1023,jejíž nejvýraznější člen leží v sousedním souhvězdí Persea.

NGC 672+IC 1727

Do 11. magnitudy se ještě vejde galaxie NGC 672. Najdete ji v jižním výběžku souhvězdí,v blízkosti hranice s Rybami. Je klasifikována jako spirální s příčkou. Dosahuje 10,7. magnitudy a rozkládá se na plošce o velikosti asi 7,2 krát 2,6 úhlové minuty. Jako značně protáhlou mlhavou skvrnku s jasnější centrální oblastí ji můžete spatřit již v amatérských přístrojích střední velikosti. Jen asi 8 úhlových minut jihozápadně leží další spirální galaxie s příčkou IC 1727. Ta je již podstatně slabší - dosahuje 11,5. magnitudy a rozkládá se na plošce o velikosti asi 7 krát 3 úhlové minuty. I ona však může být za optimálních podmínek v dosahu středně velkého amatérského dalekohledu. Také se jeví nápadně protáhlá. Na fotografiích vypadá poněkud neuspořádaně. Obě galaxie vedle sebe neleží náhodou,jsou nejvýraznějšími členy malé skupiny galaxií ve vzdálenosti zhruba 25 milionů světelných roků a dochází mezi nimi k vzájemné interakci.