Podle staré báje zachránila ryba egyptskou královnu Isis před utonutím. Od nás můžeme toto souhvězdí pozorovat jen těsně nad jižním obzorem. Najdeme ho pod souhvězdím Vodnáře. Jižní rybu snadno identifikujeme pomocí její dominantní stálice Fomalhaut,která patří k nejjasnějším na obloze. Pro pozorovatele s menšími dalekohledy je zde jen velmi málo zajímavých objektů. Nabízí se tu několik dvojhvězd a slabších galaxií,které jsou vesměs určené až pro středně velké amatérské přístroje.
Mapa souhvězdí.
Dominantní stálicí s jasností 1,2. magnitudy je zde Fomalhaut ( Alfa Jižní ryby ). Vejde se do první dvacítky nejjasnějších stálic. Bez této hvězdy by se dalo celé souhvězdí od nás snadno přehlédnout. Fomalhaut se nachází pouhých 25 světelných roků daleko. Je bílou hvězdou spektrálního zařazení A3. Ve srovnání s naším Sluncem je velmi mladá,se stářím asi 200 milionů roků. Má asi 16 krát větší zářivý výkon než naše denní hvězda,téměř dvakrát větší průměr a povrchovou teplotu asi 8500 Kelvinů. Podrobná pozorování nám ukázala,že ji obklopuje disk prachu,ze kterého se tvoří planety.
Fomalhaut.
Foto: Autor
Podrobný snímek z Hubbleova kosmického dalekohledu ve viditelném světle ukazuje prachový prstenec v okolí hvězdy Fomalhaut. Je zajímavé,že hvězda se nenachází uprostřed tohoto prstence. Jeho střed je od Fomalhautu odsazen o asi 2,3 miliardy kilometrů. Nejpravděpodobnějším vysvětlením excentrické polohy prstence je přítomnost zatím nepozorované planety,která kolem hvězdy obíhá po eliptické dráze,přičemž gravitačně ovlivňuje tvar a polohu prstence. Prachový prstenec je relativně úzký ( tloušťka asi 4 miliardy kilometrů ) a jeho vnitřní okraj se nachází přibližně 19 miliard kilometrů od Fomalhautu. Disk je vůči pozemskému pozorovateli nakloněný o 24 stupňů a do zorného pole kamery se nevešel celý. Na snímku bylo vlastní záření hvězdy odstíněno pomocí koronografu,aby byly viditelné detaily v jejím okolí.
Na novějším snímku z Hubbleova kosmického teleskopu je přímo zobrazená obří plynná planeta poblíž vnitřního okraje prachového prstence, obklopující Fomalhaut. Planeta dosahuje přibližně trojnásobku hmotnosti našeho Jupitera, v současné době ji od mateřské hvězdy dělí asi 17 miliard kilometrů a jeden oběh trvá přibližně 900 roků. Na výřezu vpravo dole je zaznamenán její oběžný pohyb v rozmezí dvou let.
Velikost prachového prstence obklopujícího Fomalhaut ve srovnání s velikostí naší sluneční soustavy.
Převzato z: http://hubblesite.org
Umělecká představa prachového disku v okolí hvězdy Fomalhaut. Zobrazena je i planeta uvnitř disku.
Převzato z: http://hubblesite.org
Jižní ryba však není jen Fomalhaut,i když ostatní stálice v tomto souhvězdí jsou již slabší 4. magnitudy. Jednou z nich je i Epsilon Jižní ryby s jasností 4,2. magnitudy. Je modrobílou hvězdou spektrálního zařazení B8 ve vzdálenosti snad někde okolo 750 světelných roků.
4,2. magnitudy také dosahuje na obloze Delta Jižní ryby. Ta je žlutým obrem spektrálního zařazení G8 ve vzdálenosti asi 170 světelných roků.
Beta Jižní ryby má 4,3. magnitudy. Nachází se ve vzdálenosti asi 150 světelných roků a je bílou stálicí spektrálního zařazení A1. Namíříte-li na ní aspoň dobrý triedr či malý dalekohled,spatříte ve vzdálenosti 30 úhlových vteřin nažloutlou hvězdičku 7. magnitudy. V tomto případě jde však pravděpodobně pouze o optickou dvojhvězdu.
Přibližné vzdálenosti nejjasnějších hvězd souhvězdí.
Dvojhvězdou je Gama Jižní ryby. Složky 4,5. a 8,0. magnitudy dělí na obloze 4,1 úhlové vteřiny. Vhodným prostředkem na jejich rozlišení je dalekohled s průměrem objektivu od asi 9 centimetrů nahoru. Jasnější složka je spektrálního zařazení A0. Dvojhvězda se nachází ve vzdálenosti asi 220 světelných roků od nás.
Éta Jižní ryby se skládá ze složek 5,8. a 6,8. magnitudy v odstupu 1,8 úhlové vteřiny. Na jejich rozlišení je vhodný dalekohled s průměrem objektivu nad 10 centimetrů. Obě hvězdy mají bílou barvu. Dvojhvězda se nachází ve značné vzdálenosti asi 1000 světelných roků od Země.
Souhvězdí Jižní ryby nám také může nabídnout jednu velmi blízkou hvězdu. Má označení Lacaille 9352. Najdeme ji v jihovýchodním rohu souhvězdí,v těsné blízkosti hranice se Sochařem. Dosahuje 7,4. magnitudy a jde o červeného trpaslíka spektrálního zařazení M2 ve vzdálenosti pouhých 10,7 světelných roků. Má přibližně poloviční hmotnost i poloviční průměr než naše Slunce. Ze všech hvězd na obloze vykazuje čtvrtý nejrychlejší známý vlastní pohyb. Za rok se na obloze posune o 6,9 úhlové vteřiny. Pohybuje se východním směrem a již v příštím století překročí hranici souhvězdí a stane se součástí sousedního Sochaře. Hvězdu můžete snadno spatřit již malým triedrem. Pokud ji budete pozorovat s odstupem několika roků,můžete si všimnout změny polohy vůči ostatním hvězdám v okolí.
Mapka pro vyhledání hvězdy Lacaille 9352.
Lacaille 9352.
Foto: ESO Online Digitized Sky Survey
Poslední objekt o kterém se v souhvězdí zmíním,je spirální galaxie NGC 7314. S celkovou jasností okolo 11. magnitudy však nijak zvlášť nevyniká,přesto je nejjasnější galaxií souhvězdí. Na obloze zabírá plošku o velikosti asi 4,6 krát 2,3 úhlové minuty. Patří k takzvaným Seyfertovým galaxiím s jasným aktivním jádrem,jehož motorem je obří černá díra. NGC 7314 lze spatřit za kvalitních pozorovacích podmínek již menším amatérským dalekohledem,ovšem jen jako slabou drobnou mlhavou skvrnku. Pro malou výšku nad obzorem však nebude pro pozorovatele z našich zeměpisných šířek snadným cílem. Galaxii najdete v severní části souhvězdí,asi 1,5 stupně severozápadně od hvězdy Epsilon Jižní ryby.
Mapka pro vyhledání spirální galaxie NGC 7314.