Koníček je nejmenším souhvězdím severní oblohy a druhým nejmenším na celé obloze. Představuje hlavu hříběte a najdeme ho mezi Pegasem a Delfínem. Skládá se jen ze slabých hvězd 4. hvězdné velikosti a slabších a patří tak k nevýrazným souhvězdím. Pro amatérské pozorovatele s dalekohledy je zde jen velmi málo zajímavostí. Kromě několika dvojhvězd či vícenásobných hvězdných systémů se tu nabízí některé slabé galaxie,dosažitelné až pomocí větších přístrojů.
Mapa souhvězdí.
Koníček.
Foto: Autor
Nejjasnější stálice souhvězdí se jmenuje Kitalpha ( Alfa Koníčka ) a dosahuje pouze 3,9. magnitudy. Je žlutou obří hvězdou spektrálního zařazení G0 ve vzdálenosti asi 185 světelných roků od Země. Z rozboru spektra víme,že jde o dvojhvězdný systém. Průvodcem je bílá hvězda spektrálního zařazení A5. Oběžná doba kolem společného těžiště činí 99 dnů a hvězdy jsou od sebe v průměru vzdáleny zhruba 100 milionů kilometrů.
>Kitalpha ( Alfa Koníčka ).
Delta Koníčka má na obloze 4,5. magnitudy. Ve skutečnosti ji tvoří dvojice nažloutlých stálic spektrálního zařazení F5 a G0 s oběžnou dobou pouhých 5,7 let. Vzdálenost mezi nimi však při pohledu ze Země nikdy nepřesahuje 0,5 úhlové vteřiny,takže nic pro amatérské dalekohledy. Jasnější složka má 5,1. magnitudy,průvodce 5,4. magnitudy. Systém se nachází asi 60 světelných roků od nás.
Gama Koníčka je stálicí s jasností 4,7. magnitudy a spektrálního zařazení F0. Její jas se však mění o asi 2 desetiny magnitudy. Patří k takzvaným rotačním proměnným hvězdám. Necelých 6 úhlových minut jižně od této hvězdy spatříte již divadelním kukátkem ( pokud máte výborný zrak tak i prostýma očima ) stálici 6. magnitudy s označením 6 Koníčka,která s ní tvoří optickou dvojhvězdu. Ve větších amatérských přístrojích však spatříte skutečného průvodce 9. magnitudy ve vzdálenosti asi 1,5 úhlové vteřiny od hlavní složky. Gama Koníčka se nachází asi 115 světelných roků od nás. Zdánlivě blízká 6 Koníčka je bílou hvězdou spektrálního zařazení A2 a leží zhruba ve čtyřikrát větší vzdálenosti od nás.
Beta Koníčka je bílou hvězdou spektrálního zařazení A3 a dosahuje 5,2. magnitudy. Nachází se asi 360 světelných roků od nás. Ve větších amatérských přístrojích můžete v jejím širším okolí spatřit několik pouze optických společníků 12. až 14. hvězdné velikosti.
Zajímavým vícenásobným systémem je Epsilon Koníčka v jihozápadní části souhvězdí. Již malý dalekohled s průměrem objektivu okolo 5 centimetrů nám jej ukáže jako dvojici stálic 5,4. a 7,2. magnitudy v odstupu 11 úhlových vteřin. Hlavní složka je navíc při pohledu ze Země těsnou dvojhvězdou s oběžnou dobou 101 roků. Tvoří ji hvězdy podobné jasnosti 6,0. a 6,3. magnitudy. V současné době ( rok 2010 ) je od sebe dělí pouze 0,5 úhlové vteřiny a v dalších letech se bude tato vzdálenost ještě zmenšovat,takže je běžnými amatérskými přístroji nerozlišíte. Například již v roce 2020 bude rozteč mezi nimi činit pouhých 0,1 úhlové vteřiny. Všechny tři hvězdy jsou nažloutlé,patří do spektrálních tříd F a G. Aby toho nebylo málo,tak rozborem spektra hlavní složky bylo zjištěno,že je ve skutečnosti velmi těsnou dvojhvězdou s oběžnou dobou pouhé dva dny. Epsilon Koníčka je tak čtyřnásobným hvězdným systémem. Pouhýma očima se jeví jako stálice 5,2. magnitudy,v běžných amatérských dalekohledech jako dvojhvězda. Systém se nachází asi 200 světelných roků od Země.
Epsilon Koníčka.
Kresba: Autor
Přibližné vzdálenosti nejjasnějších hvězd Koníčka.
Dvojicí blízkých stálic je také Lambda Koníčka. Obě mají podobné jasnosti - 7,4. a 7,6. magnitudy a na obloze je dělí 3 úhlové vteřiny. Rozlišit je dokáže již kvalitní 6.centimetrový dalekohled s dostatečným zvětšením. Systém od nás leží ve vzdálenosti zhruba 330 světelných roků. Pouhýma očima můžete Lambdu Koníčka spatřit pod temnou oblohou jako velmi slabou stálici 6,7. magnitudy v západní části souhvězdí. Velmi pěkná dvojhvězda i pro malé dalekohledy.
Mapka pro vyhledání dvojhvězdy Lambda Koníčka.
Kresba: Autor
V severní části souhvězdí se nachází spirální galaxie NGC 7015. Leží asi 1,7 stupně severozápadně od hvězdy Gama Koníčka. Je nejjasnějším objektem tohoto druhu v souhvězdí. S celkovou jasností asi 12,5.magnitudy je však pozorovatelná až středně velkými amatérskými přístroji,jako slabá drobná mlhavá skvrnka. Na obloze dosahuje průměru asi 2 úhlové minuty. Galaxie je k nám natočena „čelně".
Mapka pro vyhledání galaxie NGC 7015.