Rozsáhlé,ale nevýrazné souhvězdí představuje dvě ryby,které jsou spojeny stuhou. Tvoří jej stálice 4. hvězdné velikosti a slabší. Najdeme je pod Pegasem a Andromedou. Leží daleko od pásu mléčné dráhy a pro amatérské pozorovatele vybavené dalekohledy se zde nabízí zejména několik dvojhvězd a slabších galaxií.
Mapa souhvězdí.
Nejjasnější stálicí souhvězdí je s hodnotou 3,6. magnitudy Éta Ryb. Jde o žlutého obra spektrálního zařazení G7,ve vzdálenosti asi 300 světelných roků od nás. Odhadujeme,že hvězda by mohla mít zhruba 26 krát větší průměr než naše Slunce a její hmotnost na přibližně 4 násobek sluneční hmotnosti. Povrchová teplota dosahuje zhruba 4900 Kelvinů. Má slabého průvodce,který je v současné době natolik blízko jasnější hvězdě,že jej amatérské dalekohledy nejsou schopny ukázat.
Éta Ryb.
Foto: Autor
3,7. magnitudy dosahuje na pozemské obloze Gama Ryb. Jde o žlutého obra spektrálního zařazení G7,ve vzdálenosti okolo 130 světelných roků od Země. Hvězda má zhruba 11 krát větší průměr než naše Slunce. Její vysoká prostorová rychlost a nízký obsah těžších prvků nasvědčuje tomu,že k nám přiletěla z jiné části Galaxie.
Alfa Ryb nese jméno Al Rischa. Je pěknou dvojhvězdou. Složky 4,3. a 5,2. magnitudy se nachází v současné době ( rok 2010 ) v odstupu 1,8 úhlové vteřiny. Obě hvězdy jsou bílé,jasnější z nich má spektrum A0,slabší A3. Obíhají kolem společného těžiště s periodou asi 900 roků,některé prameny však udávají mnohem nižší periodu - okolo 700 roků. Úhlová vzdálenost složek se neustále zmenšuje,při průchodu periastrem okolo roku 2060 je bude na obloze dělit jen 1 úhlová vteřina. V současné době je dokáže rozlišit středně velký amatérský dalekohled se silným zvětšením. Skutečná vzdálenost složek se během oběhu mění mezi asi 50 a 190 astronomickými jednotkami. Z rozboru spektra víme,že každá z této dvojice je ještě dvojhvězdou,takže celkově jde o čtyřnásobný hvězdný systém. Čtyřhvězdu od nás dělí asi 140 světelných roků. Prostému oku se jeví Al Rischa jako stálice 3,8. magnitudy.
Převzato z: www.carbonar.es/s33/Pisces/alphaPSC.jpg
Omega Ryb dosahuje 4,0. magnitudy. Jde o nažloutlou stálici spektrálního zařazení F4. Pozorujeme ji ze vzdálenosti asi 105 světelných roků.
Jota Ryb dosahuje 4,1. magnitudy. Je nažloutlou hvězdou spektrálního zařazení F7 a od Země ji dělí asi 45 světelných roků.
Přibližné vzdálenosti nejjasnějších hvězd souhvězdí.
Pěknou dvojhvězdou již pro malý dalekohled je Dzéta Ryb. Tvoří ji dvojice 5,2. a 6,3. magnitudy v odstupu 23 úhlových vteřin. Jasnější z dvojice je bílá ( spektrum A8 ),průvodce má nažloutlou barvu ( spektrum F7 ). Při pohledu prostýma očima se Dzéta Ryb tváří jako jedna hvězda s jasností 4,9. magnitudy.
Ještě snadněji rozlišitelná je dvojhvězda Psí 1 Ryb v severní části souhvězdí. Podobně jasné složky 5,3. a 5,6. magnitudy dokáže odděleně ukázat již větší triedr,jelikož se nachází v odstupu 30 úhlových vteřin. Obě hvězdy jsou bílé,spektrálního zařazení A1 a A0. Společnými silami na obloze vykreslují stálici s jasností 4,7. magnitudy,pokud ji budete pozorovat prostýma očima. Hvězdy od nás dělí zhruba 230 světelných roků.
Dvojitá je i hvězda s označením 35 Ryb. Najdete ji více než 6 stupňů jižně od hvězdy Algenib ( Gama Pegasa ). Dvojici 6,0. a 7,6. magnitudy dělí na obloze 11,5 úhlové vteřiny. Jde tedy o snadný cíl již pro malé amatérské přístroje. Jasnější z dvojice má spektrum F0,slabší A7. Primární složka je navíc spektroskopickou dvojhvězdou s periodou oběhu 0,84 dne.
Dvojhvězda 35 Ryb.
Dvojhvězda 65 Ryb se skládá ze složek stejné jasnosti - 6,3. magnitudy,s roztečí 4,3 úhlové vteřiny. Obě hvězdy jsou žlutobílé,patří do spektrální třídy F. Dokáže je rozlišit již malý amatérský dalekohled s dostatečným zvětšením. Při pohledu prostýma očima vykreslují na obloze jednu stálici 5,5. magnitudy. Dvojhvězdu najdete v severním výběžku souhvězdí,v těsné blízkosti hranice se souhvězdím Andromedy. Nachází se zhruba 350 světelných roků od Země.
Mapka pro vyhledání dvojhvězdy 65 Ryb.
Hvězda s označením 42 Ryb dosahuje 6,2. magnitudy. Leží asi 3 stupně jihovýchodně od hvězdy Algenib ( Gama Pegasa ). V odstupu 28 úhlových vteřin najdete slabou hvězdičku 10. hvězdné velikosti. Primární složka má oranžovou barvu ( spektrum K3 ). Průvodce je schopen ukázat již menší amatérský dalekohled. Pravděpodobně jde jen o optickou dvojhvězdu. 42 Ryb se nachází ve vzdálenosti zhruba 550 světelných roků.
51 Ryb je tvořená dvojicí 5,7. a 9,5. magnitudy v odstupu 27 úhlových vteřin. Jasnější stálice je modrobílá,spektrálního zařazení B9. Dvojhvězdu rozliší již malý hvězdářský dalekohled. Hlavní složka je ve skutečnosti trojhvězdou. 51 Ryb se nachází ve vzdálenosti okolo 260 světelných roků. Na obloze ji najdete asi 4 stupně západně od hvězdy Delta Ryb ( 4,4. magnitudy ).
55 Ryb tvoří stálice 5,4. a 8,5. magnitudy v odstupu 6,6 úhlové vteřiny. Dokáže je rozlousknout již malý amatérský přístroj. Jasnější z dvojice je naoranžovělá,spektrálního zařazení K0,slabší je žlutobílá,spektrálního zařazení F3. Dvojhvězda leží v severní části souhvězdí,v těsné blízkosti hranice s Andromedou. Od Země ji dělí zhruba 410 světelných roků.
55 Ryb.
Foto: F. Ringwald
77 Ryb rozliší již větší triedr. Složky 6,4. a 7,3. magnitudy dělí na obloze 33 úhlových vteřin. Obě stálice jsou nažloutlé,patří do spektrální třídy F. Dvojice se nachází ve vzdálenosti okolo 145 světelných roků. Najdete ji v jižní části souhvězdí,asi 3 stupně jihojihovýchodně od hvězdy Epsilon Ryb ( 4,3. magnitudy ).
Dvojhvězda 77 Ryb.
Mapa pro vyhledání některých zajímavých dvojhvězd v souhvězdí Ryb.
V Rybách najdeme i hvězdy proměnné. Jasnosti nestálé je hvězda 47 Ryb,známá též pod označením TV Ryb. Polopravidelně mění jasnost mezi 4,7. a 5,4. magnitudy. Změna je tedy dobře postřehnutelná již prostýma očima. Jde o červenou obří hvězdu spektrální třídy M ve vzdálenosti přibližně 500 světelných roků. Příčinou světelných změn jsou pulsace. Proměnnou najdete asi 4,5 stupně severovýchodně od hvězdy Algenib ( Gama Pegasa ).
47 ( TV ) Ryb. Nejjasnější hvězda na snímku je Algenib ( Gama Pegasa ).
Foto: Autor
Světelné změny můžete zaznamenat prostýma očima i u hvězdy 19 Ryb ( TX Ryb ). Jasnost nepravidelně kolísá mezi asi 4,8. a 5,2. magnitudy. Patří k takzvaným uhlíkovým hvězdám a jde o jednu z nejčervenějších hvězd na obloze. Její povrchová teplota činí jen asi 3000 Kelvinů. Barevný odstín však spatříte až v dalekohledu. Stačí k tomu i obyčejný triedr. TX Ryb má veleobří rozměry - průměr hvězdy odhadujeme na zhruba 250 násobek našeho Slunce a odhady vzdálenosti tohle hvězdné monstrum kladou někde mezi 700 a 800 světelných roků od nás. I v tomto případě jsou příčinou světelných změn pulsace hvězdy. Proměnnou najdete v západní části souhvězdí,asi 2 stupně severovýchodně od hvězdy Lambda Ryb ( 4,5. magnitudy ).
19 ( TX ) Ryb je jednou z nejčervenějších hvězd na obloze.
Foto: Autor
Mapka pro vyhledání dvojice proměnných hvězd 47 ( TV ) Ryb a 19 ( TX ) Ryb.
V souhvězdí Ryb najdeme také jednoho z nejbližších bílých trpaslíků. Mezi hvězdáři je znám na počest svého objevitele jako Maanenova hvězda ( A. van Maanen byl holandský astronom - 1884 - 1946 ),nebo také Wolf 28. Tato drobná hvězdička však dosahuje při pohledu ze Země pouze 12,4. magnitudy,je tedy v dosahu až středně velkých amatérských dalekohledů s průměrem objektivu okolo 15 centimetrů,za velmi dobrých pozorovacích podmínek i méně. Maanenova hvězda leží ve vzdálenosti 14 světelných roků. Bílého trpaslíka najdete asi 2 stupně jižně od hvězdy Delta Ryb ( 4,4. magnitudy ) a asi 15 úhlových minut severovýchodně od hvězdy 5,7. magnitudy. S odhadovaným průměrem asi 12 000 kilometrů je trpaslík srovnatelný s velikostí naší rodné planety. Jelikož povrchová teplota této pidihvězdy činí jen asi 7000 Kelvinů ( je tedy spíše nažloutlé barvy ),má velmi malý zářivý výkon-jen asi 2 desetitisíciny zářivého výkonu našeho Slunce. Hmotnost odhadujeme na 7 desetin hmoty Slunce. Nízká povrchová teplota svědčí o značném stáří bílého trpaslíka,pravděpodobně chladne již několik miliard roků. Maanenova hvězda se každý rok na obloze posune o 3 úhlové vteřiny. Jelikož bližší a jasnější bílí trpaslíci,ať už průvodce nejjasnější hvězdy noční oblohy - Síria z Velkého psa,či Procyona ze souhvězdí Malého psa jsou amatérskými prostředky těžko pozorovatelní,právě pro svou blízkost k mnohem zářivější hvězdě,v případě Maanenovy hvězdy jde o trpaslíka osamoceného,není tedy součástí dvojhvězdy,což usnadňuje jeho spatření i pomocí nevelkých amatérských přístrojů. Jde tak o jednoho z nejsnadněji pozorovatelných bílých trpaslíků na obloze.
Přehledová mapka pro vyhledání Maanenovy hvězdy.
Detailní mapka pro vyhledání Maanenovy hvězdy. Jasná hvězda
5,7. magnitudy ( HIP 3765 ) v její blízkosti je oranžovým trpaslíkem
spektrálního zařazení K2 ve vzdálenosti jen asi 24 světelných roků od Země.
Leží tedy o přibližně 10 světelných roků dále od nás
než Maanenova hvězda.
Maanenova hvězda.
Převzato z: http://www.richweb.f9.co.uk/astro/
Nejjasnějším objektem ve směru souhvězdí Ryb,který není součástí Mléčné dráhy je galaxie M 74 ( NGC 628 ). Dosahuje 9,4. magnitudy a rozkládá se na plošce o velikosti přibližně 10 úhlových minut. Patří k nejslabším objektům Messierova katalogu. Najdete ji jen asi 1,3 stupně severovýchodně od nejjasnější hvězdy souhvězdí - Éta Ryb. Spatřit ji můžete za dobrých podmínek již v malých amatérských přístrojích jako malou kulatou mlhavou skvrnku. Ve středně velkých amatérských dalekohledech vynikne jasné jádro obklopené slabým vnějším halem. Je klasifikována jako spirální a k našemu zornému směru natočená „čelně",takže nám krásně prezentuje svou spirální strukturu. Náznaky spirální struktury jsou však pozorovatelné až většími amatérskými přístroji. Jde o jednu z prvních galaxií,u které byla spirální struktura rozpoznána. Vzdálenost M 74 odhadujeme na asi 30 milionů světelných roků. Svou velikostí je nejspíše srovnatelná s naší Galaxií ( asi 100 000 světelných let ). Byly v ní zaznamenány 2 supernovy v letech 2002 a 2003,obě se v maximu jasnosti pohybovaly mezi 12. a 14. hvězdnou velikostí. M 74 je hlavním členem malé skupinky galaxií,k níž patří i nedaleká galaxie NGC 660 a několik dalších slabých nepravidelných hvězdných ostrovů.
Galaxie M 74 má malé jasné jádro,ze kterého vychází dvojice mohutných spirálních ramen doplněná řadou menších výběžků. Spirální strukturu kopírují temné prachové pásy. Ve spirálních ramenech je vidět spoustu hvězdotvorných oblastí ( růžová barva ) a horkých mladých,velmi svítivých hvězd.
Foto: HST
Infračervený snímek galaxie M 74. Uprostřed rámečků je zobrazen horkých prach po zbytku supernovy, kterou jsme pozorovali v galaxii v roce 2003.
Necelé 3 stupně jihovýchodně od M 74 naleznete galaxii NGC 660. Dosahuje 10,7. magnitudy a rozkládá se na plošce o velikosti asi 9 krát 3,1 úhlové minuty. Jde o vzácný příklad spirální galaxie s polárním prstencem,která je důsledkem srážky a následného splývání dvou galaxií. Je jedním z nejbližších příkladů tohoto druhu. Srážka galaxie zdeformovala a vyvolala bouřlivou hvězdotvorbu v obou hvězdných ostrovech. NGC 660 může být poměrně dobře viditelná v amatérských dalekohledech střední velikosti jako drobná protáhlá mlhavá skvrnka. Polární prstenec je však příliš slabý a těžko pozorovatelný i většími amatérskými prostředky. Galaxie je součástí skupiny M 74,nachází se tedy v podobné vzdálenosti jako její výraznější sousedka.
NGC 660. Podivuhodný tvar tohoto obřího hvězdného ostrova je
důsledkem kolize dvou galaxií. Silně pokřivený polární prstenec má průměr
přibližně 100 000 světelných roků a hostí spoustu velmi mladých zářivých
hvězd a temná prachová mračna. K disku hostitelské galaxie
je nakloněn o
55 stupňů,není tedy až tak úplně polární.
Převzato z: http://www.noao.edu/outreach/aop/observers/n660.html
Mapka pro vyhledání dvojice galaxií M 74 a NGC 660.
Přibližně na půl cesty mezi hvězdami Dzéta ( 5,2. magnitudy ) a Pí ( 5,5. magnitudy ) Ryb se ukrývá galaxie NGC 524. Dosahuje 10,4. magnitudy a rozkládá se na plošce o velikosti asi 3 úhlové minuty. Jako drobnou kulovou mlhavou skvrnku ji ukáže středně velký amatérský teleskop. Ve větších přístrojích se ukáže jasné jádro obklopené slabým kruhovým halem. Galaxie je klasifikována jako spirální,díváme se na ni shora,nicméně její spirální ramena obklopující jasné jádro jsou velmi nenápadná. Na pohled připomíná spíše galaxii eliptickou. NGC 524 je dominantním členem menší skupinky galaxií ve vzdálenosti zhruba 100 milionů světelných roků. Ostatní členky skupiny jsou velmi slabé a dostupné až větším amatérským přístrojům.
Mapka pro vyhledání galaxie NGC 524.
Část galaxie NGC 524.
Foto: HST
Galaxie NGC 488 leží v jižní části souhvězdí,asi 2 stupně jihozápadně od hvězdy Mí Ryb ( 4,8. magnitudy ). Dosahuje 10,4. magnitudy a rozměry činí asi 5,2 krát 4,1 úhlové minuty. Můžete ji snadno spatřit již ve středně velkých amatérských přístrojích jako drobnou,mírně oválnou mlhavou skvrnku s jasným jádrem. V její blízkosti se nachází poměrně jasná hvězda 7,5. magnitudy,v těsné blízkosti galaxie leží slabá stálice 10. hvězdné velikosti.. Galaxie je klasifikována jako spirální,k našemu zornému směru je natočena čelně a na snímcích ukazuje malé jasné jádro obklopené těsně navinutými,poměrně úzkými spirálními rameny. Vzdálenost NGC 488 odhadujeme na přibližně 90 milionů světelných roků.
Mapka pro vyhledání galaxie NGC 488.
NGC 488.
Převzato z: http://www.noao.edu/outreach/aop/observers/n488kriz.jpg