KONTAKT HOME

Andromeda
Beran
Blíženci
Býk
Cefeus
Delfín
Drak
Eridanus
Had
Hadonoš
Havran
Herkules
Honící psi
Hydra
Jednorožec
Ještěrka
Jižní ryba
Kasiopeja
Koníček
Kozoroh
Labuť
Lev
Lištička
Lodní záď
Lyra
Malý lev
Malý medvěd
Malý pes
Orel
Orion
Panna
Pastýř
Pegas
Perseus
Pohár
Rak
Ryby
Rys
Severní koruna
Sextant
Střelec
Šíp
Štír
Štít
Trojúhelník
Váhy
Velká medvědice
Velký pes
Velryba
Vlasy Bereniky
Vodnář
Vozka
Zajíc
Žirafa

ZAJÍC

• Latinsky - Lepus
• Zkratka - Lep
• Rozloha - 290 stupňů čtverečních
• Počet hvězd do 6. magnitudy - 40

Obsah

• Arneb (Alfa Zajíce)
• Nihal (Beta Zajíce)
• Epsilon Zajíce
• Mí Zajíce
• Dzéta Zajíce
• Gama Zajíce
• Kappa Zajíce
• Jota Zajíce
• ADS 3910
• RX Zajíce
• R Zajíce
• S Zajíce
• YY Zajíce
• NGC 2017
• IC 418 (Spirograf)
• M 79
• NGC 1964

Zajíc je malé,ale poměrně výrazné souhvězdí zimní oblohy. Najdeme ho hned pod Orionem. V hvězdném obrazci si lze toto zvíře celkem dobře představit. Pro amatérské pozorovatele vybavené dalekohledy se zde nenabízí mnoho zajímavých objektů,navíc u nás souhvězdí nevychází příliš vysoko nad obzor.

Arneb (Alfa Zajíce)

Nejjasnější stálice souhvězdí nese jméno Arneb ( Alfa Zajíce ). Dosahuje 2,6. magnitudy. Jde o žlutobílou obří hvězdu spektrálního zařazení F0,ve značné vzdálenosti, kterou odhadujeme na zhruba 1300 světelných roků. Hvězda by mohla mít zhruba 70 krát větší průměr než naše Slunce. Hmotností jej překonává přibližně 8 krát až 10 krát. Povrchová teplota dosahuje zhruba 7000 stupňů Celsia.

Nihal (Beta Zajíce)

Nihal ( Beta Zajíce ) je druhým nejjasnějším světelným bodem v souhvězdí. Dosahuje 2,8. magnitudy a jde o žlutého obra spektrálního zařazení G5 ve vzdálenosti zhruba 160 světelných roků od nás. Má zhruba 16 krát větší průměr než naše Slunce. V odstupu asi 2 úhlové vteřiny leží slabý průvodce, který je viditelný až ve velkých amatérských dalekohledech. Další hvězdičku 11. magnitudy můžete spatřit středně velkým amatérským přístrojem v odstupu 1 úhlové minuty.

Epsilon Zajíce

Epsilon Zajíce dosahuje 3,2. magnitudy. Jde o oranžového obra spektrálního zařazení K5,ve vzdálenosti zhruba 230 světelných roků od Země.

Mí Zajíce

Mí Zajíce je modrobílou hvězdou spektrálního zařazení B9,ve vzdálenosti zhruba 185 světelných roků. Patří k proměnným hvězdám typu Alfa Honících psů. Její jasnost nepravidelně či polopravidelně kolísá mezi 3,0. a 3,4. magnitudy. Tyto světelné změny je možné zaznamenat i při pozorování prostýma očima.

Dzéta Zajíce

Dzéta Zajíce na nás svítí jako stálice 3,6. magnitudy. Jde o poměrně mladou bílou hvězdu spektrálního zařazení A2, u které byl v infračerveném oboru objeven rozsáhlý prachový disk,sahající do vzdálenosti zhruba 6 astronomických jednotek od hvězdy,který pravděpodobně vytvořily kolize asteroidů. Odhadujeme,že Dzéta Zajíce má zhruba 1,7 krát větší průměr než naše Slunce, přibližně dvojnásobnou hmotnost a asi 15 krát větší zářivý výkon. Není vyloučené,že jde o těsnou dvojhvězdu. Od nás ji dělí asi 70 světelných roků.

Gama Zajíce

Gama Zajíce dosahuje 3,5. magnitudy. Jde o nažloutlou hvězdu spektrálního zařazení F6. Již v malém triedru můžete spatřit průvodce 6,2. magnitudy v odstupu 97 úhlových vteřin,který je oranžovou hvězdou spektrálního zařazení K2. Obíhají kolem společného těžiště a v prostoru je od sebe dělí nejméně 870 astronomických jednotek. Oběžná doba tedy musí být značně dlouhá,velmi hrubě ji odhadujeme na asi 20 000 roků. Hlavní složka má asi 2,3 krát větší zářivý výkon než naše Slunce a asi 1,3 násobek jeho průměru. Průvodce má asi 0,3 zářivého výkonu Slunce a přibližně 0,8 jeho průměru. Dvojice se nachází ve vzdálenosti asi 30 světelných roků od Země.

Kappa Zajíce

Dvojhvězdou je také Kappa Zajíce. Najdeme ji v severní části souhvězdí. Složky 4,4. a 7,1. magnitudy dělí na obloze 2 úhlové vteřiny. Rozliší je středně velký amatérský dalekohled s dostatečným zvětšením. Jasnější z dvojice je modrobílým obrem spektrálního zařazení B8,slabší je žlutobílou hvězdou spektrálního zařazení F1. Systém od nás dělí zhruba 550 světelných roků.

Jota Zajíce

Jota Zajíce leží jen asi 1 stupeň severně od výše zmíněné dvojice Kappa Zajíce. Dosahuje 4,5. magnitudy. Jde o modrobílou hvězdu spektrálního zařazení B8,ve vzdálenosti zhruba 240 světelných roků od Země. Již menším amatérským dalekohledem můžete v odstupu 12 úhlových vteřin spatřit slabou stálici 10. hvězdné velikosti.

ADS 3910

Pěknou dvojhvězdou je ADS 3910. Najdete ji zhruba 3 stupně západně od nejjasnější hvězdy souhvězdí ( Arneb ). Dvojici podobně jasných složek 6,4. a 6,5. magnitudy dělí na obloze 40 úhlových vteřin. Dokáže je rozlišit již triedr. Obě hvězdy jsou modrobílé,patří do spektrální třídy B a leží ve vzdálenosti zhruba 800 světelných roků od Země.

RX Zajíce

RX Zajíce leží v severní části souhvězdí,jen asi ¼ stupně západně od dvojhvězdy Jota Zajíce. Patří k polopravidelným proměnným hvězdám. Její jasnost kolísá mezi 5. až 7. hvězdnou velikostí. Jde o červenou obří hvězdu patřící do spektrální třídy M. Příčinou světelných změn jsou pulsace hvězdy. V období vyšší jasnosti ji můžete na temné obloze spatřit i prostýma očima. V dalekohledu se ukáže její nápadně načervenalý odstín. Od nás ji dělí zhruba 450 světelných roků.

R Zajíce

Nestálou stálici s označením R Zajíce najdeme v severozápadní části souhvězdí,asi 3,5 stupně severozápadně od hvězdy Mí Zajíce. Jde o dlouhoperiodickou proměnnou. Jasnost hvězdy kolísá v rozmezí 5,5. až 11,7. magnitudy,což jsou však extrémní případy. Obvykle se mění mezi 6. a 10. hvězdnou velikostí, v periodě okolo 430 dní. Kromě této byla vysledována další perioda dlouhá několik desetiletí. V maximu se tedy nachází poblíž hranice viditelnosti prostýma očima na temné obloze,v období kolem minima je na její spatření nutný menší amatérský dalekohled,při extrémním poklesu jasnosti dokonce středně velký amatérský přístroj. Při pohledu dalekohledem vás jistě upoutá její sytě červená barva. R Zajíce patří k nejčervenějším hvězdám na obloze. Řadíme ji k takzvaným uhlíkovým hvězdám. Produkuje velké množství uhlíkatých sazí,které se hromadí ve vnějších částech atmosféry,pohlcují krátkovlnné ( modré ) záření a jsou tak příčinou její červené barvy. Na počest svého objevitele bývá také někdy nazývána Hindova karmínová hvězda. Od nás ji dělí zhruba 1000 světelných roků. Průměr tohoto červeného veleobra odhadujeme na 4 až 5 astronomických jednotek.

S Zajíce

K dlouhoperiodickým proměnným hvězdám také patří S Zajíce. Leží v jihovýchodní části souhvězdí,zhruba 5 stupňů jihovýchodně od hvězdy Gama Zajíce. Jasnost kolísá mezi 6,0. a 7,6. magnitudy v periodě 89 dnů. Jde o obří červenou hvězdu patřící do spektrální třídy M,ve vzdálenosti zhruba 900 světelných roků od Země. Světelné změny,jejichž příčinou jsou pulsace,můžete v plném rozsahu sledovat již malým triedrem,v maximu jasnosti je hvězda na hranici viditelnosti prostýma očima na tmavé obloze. V dalekohledu si jistě všimnete jejího načervenalého odstínu.

YY Zajíce

Jen asi 2,5 stupně severně od S Zajíce leží další proměnná hvězda - YY Zajíce. Jasnost mění v rozmezí 5,6. až 6,1. magnitudy v periodě okolo 39 dnů. Taktéž jde o obří červenou hvězdu spektrální třídy M,v podobné vzdálenosti okolo 900 světelných roků. I v tomto případě jsou příčinou světelných změn pulsace hvězdy.

NGC 2017

Asi 1,5 stupně východně od nejjasnější hvězdy souhvězdí ( Arneb,Alfa Zajíce ),najdete objekt s katalogovým označením NGC 2017. V dalekohledu se představí jako velmi chudá skupinka hvězd 6. až 9. magnitudy na plošce o průměru asi 4 úhlových minut. V malém dalekohledu spatříte jen čtveřici hvězd blízko sebe. Ve středně velkých amatérských přístrojích si všimnete jejich rozdílných barevných odstínů a doplní je pár slabších hvězdiček. Některé z nich,včetně nejjasnější složky jsou dvojhvězdami,které však menšími amatérskými dalekohledy nerozlišíte. Nejjasnější složka dosahuje 6,4. magnitudy a jde o modrou obří hvězdu patřící do spektrální třídy B. V odstupu asi 0,6 úhlové vteřiny má průvodce 7,6. magnitudy. Další hvězda skupinky dosahuje 7,8. magnitudy. V tomto případě jde o oranžového veleobra. Další členka dosahuje 8,2. magnitudy a je nažloutlou hvězdou,která patří do spektrální třídy F. Nejslabší ze čtveřice leží na jihovýchodním okraji skupinky a je také dvojitá. Složky 8,9. a 9,5. magnitudy v odstupu 1,5 úhlové vteřiny rozliší až středně velký amatérský dalekohled. Pravděpodobně jde z větší části jen o náhodnou skupinku hvězd v dosti rozdílných vzdálenostech od Země,které se nám promítají blízko sebe.

IC 418 (Spirograf)

Planetární mlhovina IC 418 je k dispozici v severní části souhvězdí, 2 stupně východně od hvězdy Lambda Zajíce ( 4,3. magnitudy ). S jasností okolo 10. magnitudy může být cílem již pro středně velké amatérské dalekohledy. Na obloze zabírá plošku o velikosti asi 16 krát 12 úhlových vteřin. Při menších zvětšeních se jeví jako slabá mlhavá hvězdička,při větších hodnotách zvětšení se představí jako drobná mlhavá skvrnka eliptického tvaru,s poměrně ostrými okraji. Uprostřed září bílý trpaslík asi 10,2. magnitudy. Někteří pozorovatelé hlásí modrozelený odstín mlhoviny,jiní ji dokonce vidí v dalekohledu načervenalou. Na detailních snímcích mlhovina vykazuje složitou síťovanou strukturu,díky které si vysloužila pojmenování Spirograf ( kreslící pomůcka pro vytváření složitých křivek,podobných vnitřní struktuře této planetární mlhoviny ) .Vzdálenost IC 418 odhadujeme na zhruba 2000 světelných roků od Země.

M 79

M 79 ( NGC 1904 ) je kulová hvězdokupa v jižní části souhvězdí. Jde o nejjasnější kulovou hvězdokupu zimní oblohy. Leží 4 stupně jihojihozápadně od hvězdy Nihal ( Beta Zajíce ). Dosahuje 8. magnitudy a rozkládá se na plošce o průměru asi 9 úhlových minut. Spatřit ji můžete již běžným triedrem,či jiným malým dalekohledem jako drobnou kulatou mlhavou skvrnku. Za horších pozorovacích podmínek nemusí být snadným cílem pro pozorovatele z našich zeměpisných šířek,jelikož se nachází poměrně nízko nad obzorem. Jen 0,7 stupně jihozápadně od ní leží poměrně jasná stálice 5. magnitudy ( Herschel 3752 ),která je pěknou dvojhvězdou i pro menší amatérské dalekohledy. Skládá se ze složek 5,4. a 6,6. magnitudy v odstupu 3,5 úhlové vteřiny. V odstupu 63 úhlových vteřin můžete ještě spatřit další slabou stálici 9. hvězdné velikosti. Hvězdokupa vykazuje na snímcích lehce eliptický tvar.Obsahuje několik stovek tisíc hvězd v kouli o průměru více než 100 světelných roků. Nejjasnější z nich dosahují pouze 13. hvězdné velikosti,proto hvězdokupu alespoň částečně rozloží až větší amatérský dalekohled. Zajímavá je její poloha na obloze. Většinu kulových hvězdokup najdeme v okolí centrální výdutě Galaxie,zatímco M 79 leží právě opačným směrem,až za okrajem naší obří hvězdné soustavy,přibližně 65 000 světelných roků od jejího centra. Od nás ji dělí zhruba 40 000 světelných roků. Některé indicie nasvědčují tomu,že by mohla pocházet z malé trpasličí galaxie,jež byla objevena v roce 2003 v souhvězdí Velkého psa. Je nejbližší známou galaxií,jejíž střed leží zhruba 25 000 světelných roků od Země. Jde o velmi nenápadný útvar,který byl odhalen až podrobným rozborem slabých hvězd v této části oblohy v infračerveném světle. Je nemilosrdně ničena slapovými silami naší Galaxie a pozvolna se stává její součástí. M 79 k nám pak možná přicestovala právě s touto trpasličí galaxií a s ní ještě možná několik dalších kulových hvězdokup v této části oblohy,například NGC 1851,NGC 2298 a NGC 2808. Ruku do ohně bych však za to nedal….

NGC 1964

Nejjasnější galaxií v Zajíci je NGC 1964. Leží 1,6 stupně jihovýchodně od hvězdy Nihal ( Beta Zajíce ). Dosahuje 10,8. magnitudy a na obloze zabírá plošku o velikosti asi 6,5 krát 2,5 úhlové minuty. Malá jasnost v kombinaci s nízkou výškou nad obzorem v našich zeměpisných šířkách,nečiní tuto spirální galaxii atraktivním cílem pro pozorovatele vybavené menšími amatérskými dalekohledy. Na její spatření tedy lze doporučit alespoň přístroj střední velikosti,ve kterém se představí jako slabá,drobná mlhavá skvrnka eliptického tvaru s jasnější centrální oblastí. Do její blízkosti se promítá několik slabších hvězd 10. až 11. hvězdné velikosti. NGC 1964 leží snad někde ve vzdálenosti mezi 70 a 80 miliony světelných roků.