KONTAKT HOME

Andromeda
Beran
Blíženci
Býk
Cefeus
Delfín
Drak
Eridanus
Had
Hadonoš
Havran
Herkules
Honící psi
Hydra
Jednorožec
Ještěrka
Jižní ryba
Kasiopeja
Koníček
Kozoroh
Labuť
Lev
Lištička
Lodní záď
Lyra
Malý lev
Malý medvěd
Malý pes
Orel
Orion
Panna
Pastýř
Pegas
Perseus
Pohár
Rak
Ryby
Rys
Severní koruna
Sextant
Střelec
Šíp
Štír
Štít
Trojúhelník
Váhy
Velká medvědice
Velký pes
Velryba
Vlasy Bereniky
Vodnář
Vozka
Zajíc
Žirafa

DELFÍN

• Latinsky - Delphinus
• Zkratka - Del
• Rozloha - 189 stupňů čtverečních
• Počet hvězd do 6. magnitudy - 30

Obsah

• Rotanev (Beta Delfína)
• Sualocin (Alfa Delfína)
• Gama Delfína
• Deneb Dulfim (Epsilon Delfína)
• Delta Delfína
• Struve 2725
• NGC 6934
• NGC 7006
• NGC 6905 (Modrý záblesk)
• NGC 6891

Jde o malé,ale poměrně výrazné souhvězdí,které na obloze najdeme mezi Orlem a Pegasem. Charakteristická skupinka hvězd ve tvaru kosočtverce od něhož vybíhá dolů „ocásek", připomíná delfína vyskakujícího z vody. Někomu může také toto jen 6 stupňů dlouhé rozložení stálic připomenout papírového draka. V anglické jazykové oblasti se pro tento obrazec vžil název „Jobova truhla". Delfín zachránil podle řecké báje pěvce a hráče na lyru Ariona před utonutím. V souhvězdí není mnoho zajímavých objektů pro pozorování menšími amatérskými dalekohledy. Kromě hrstky dvojhvězd je tu k vidění zejména dvojice slabších kulových hvězdokup a také dvojice slabších planetárních mlhovin.

Rotanev (Beta Delfína)

Nejjasnější hvězda souhvězdí se jmenuje Rotanev ( Beta Delfína ). Dosahuje 3,6. magnitudy,je nažloutlá,spektrálního zařazení F5 a dělí nás od ní přibližně 100 světelných roků. Rotanev je však těsnou dvojhvězdou s dobou oběhu jen 26,65 roku. Jasnější složku 4. magnitudy doprovází prostorem hvězda 4,9. magnitudy. Vzdálenost mezi nimi nikdy nepřesáhne 1 úhlovou vteřinu,tedy nic pro běžné amatérské dalekohledy. Skutečná vzdálenost mezi hvězdami během oběhu kolísá mezi asi 8 a 18 astronomickými jednotkami.

Sualocin (Alfa Delfína)

Druhá nejjasnější stálice nese název Sualocin ( Alfa Delfína ). Dosahuje 3,8. magnitudy. Tato modrobílá hvězda spektrálního zařazení B9 leží asi 240 světelných let od Země. Jde o dvojhvězdu s oběžnou dobou 17 roků. Asi 9 úhlových minut jihozápadně od Alfy Delfína leží hvězda 6,0. magnitudy,kterou můžete na temné obloze spatřit i prostýma očima. Je však pouze optickou společnicí.

Podivná jména těchto dvou nejjasnějších hvězd souhvězdí se poprvé objevila v palermském hvězdném katalogu roku 1814. Původ jmen zůstával záhadou po několik desetiletí. Až jednoho anglického astronoma napadlo přečíst je pozpátku - Nicolaus Venator. Tak latinizoval své jméno Niccolo Cacciatore,italský astronom a asistent Giuseppe Piazziho,ředitele palermské observatoře na Sicílii. Po lidech se hvězdy pojmenovávat nemohou,tuhle úmluvu lišák Cacciatore porušil. Než se však na podvod přišlo,jména se vžila natolik,že zůstala v souhvězdí zachována až dodnes. Tomu se říká „nanebevstoupení snadno a rychle"…..

Gama Delfína

Gama Delfína ( 3,9. magnitudy ) je třetí nejjasnější hvězdou v souhvězdí. Pokud na ni zamíříte již malý dalekohled,ukáže se vám jako dvojice stálic 4,3. a 5,1. magnitudy v odstupu 9 úhlových vteřin. Jasnější složka ( spektrum K1 ) se vám bude jevit jako žlutooranžová, slabší nažloutlý průvodce ( spektrum F7 ) se v kontrastu s touto hvězdou může jevit jako namodralý. Hvězdy oběhnou kolem společného těžiště po silně výstředné dráze za několik tisíc roků. Systém se nachází asi 100 světelných roků od nás. Odhadujeme,že jasnější oranžová hvězda má asi 7,5 krát větší průměr než naše Slunce, nažloutlý průvodce překonává naši denní hvězdu svým průměrem asi 2,5 krát. Velmi pohledná dvojhvězda a vděčný cíl pro malé dalekohledy.

Deneb Dulfim (Epsilon Delfína)

Deneb Dulfim ( Epsilon Delfína ) je stálicí 4. hvězdné velikosti. Tento modrobílý obr ( spektrum B6 ) na nás svítí ze vzdálenosti asi 360 světelných let.

Delta Delfína

Delta Delfína dosahuje 4,4. magnitudy. Jde o bílou hvězdu spektrálního zařazení A7 ve vzdálenosti přibližně 200 světelných let.

Struve 2725

V blízkosti dvojhvězdy Gama Delfína ( jen 15 úhlových minut jihojihozápadně ) můžete ještě i malým dalekohledem rozložit další pěknou dvojhvězdu - Struve 2725. Hvězdy o jasnosti asi 7,4. a 8,1. magnitudy dělí 6 úhlových vteřin. Hlavní složka se jeví nažloutlá,průvodce bílý. Oběžná doba činí zhruba 3000 roků. Dvojice se nachází ve vzdálenosti přibližně 125 světelných roků od nás. Obě rozlišené dvojhvězdy,tedy Gama Delfína a Struve 2725 můžete spatřit v jednom zorném poli dalekohledu.

NGC 6934

V souhvězdí můžeme již menšími dalekohledy vyhledat 2 kulové hvězdokupy. Jasnější z nich je NGC 6934. Najdeme ji přibližně 4 stupně jižně od hvězdy Deneb Dulfim ( Epsilon Delfína ). V malých přístrojích se ukáže jako drobná mlhavá skvrnka 9. magnitudy o průměru asi 6 úhlových minut. V její těsné blízkosti se nachází stálice 9. hvězdné velikosti. Nejjasnější hvězdy hvězdokupy dosahují 14. magnitudy a ukáže je až velký amatérský dalekohled. Odhady vzdálenosti NGC 6934 se pohybují mezi 50 000 až 60 000 světelnými roky.

NGC 7006

V severovýchodní části souhvězdí leží kulová hvězdokupa NGC 7006. S jasností okolo 10,5. magnitudy je vhodným přístrojem pro její spatření alespoň 10. centimetrový dalekohled. V takovýchto menších dalekohledech ji možná spatříte jako malou mlhavou hvězdičku. Středně velký amatérský přístroj ukáže kruhovou mlhavou skvrnku o průměru asi 2 úhlové minuty. Ani ten vám však hvězdokupu na hvězdy nerozloží. Důvod je prostý-hvězdokupa je od nás totiž hodně daleko,ve vzdálenosti přes 100 000 světelných roků,některé prameny udávají vzdálenost až 185 000 světelných roků. Díky tomu jsou nejjasnější stálice hvězdokupy slabší 15. hvězdné velikosti. NGC 7006 patří k nejvzdálenějším hvězdokupám,které ještě patří k naší Galaxii. Kolem jejího středu obíhá po velmi protáhlé dráze. To je u kulových hvězdokup v halu Galaxie běžný jev,ale tato kulová hvězdokupa se během oběhu vzdaluje od středu podstatně dál než většina ostatních. Pravděpodobně kdysi byla součástí cizí trpasličí galaxie,kterou naše Mléčná dráha pohltila.

NGC 6905 (Modrý záblesk)

V severozápadní části souhvězdí,blízko hranice se souhvězdím Šípu,se nachází planetární mlhovina NGC 6905 s celkovou jasností okolo 11. magnitudy. Středně velkým amatérským dalekohledem ji můžete spatřit jako malou mlhavou skvrnku. Většími přístroji ji můžeme pozorovat jako mlhovinku zhruba kulového tvaru o průměru asi 40 úhlových vteřin,mírně se zjasňující do středu,s lehce namodralým odstínem. Centrální hvězda dosahuje jen 14. magnitudy je pozorovatelná až velkými amatérskými dalekohledy. Mlhovina je také známa pod jménem „Modrý záblesk".

NGC 6891

NGC 6891 je další planetární mlhovina v souhvězdí Delfína s jasností okolo 10,5. magnitudy. Má ale velmi malý úhlový průměr-jen asi 14 úhlových vteřin a proto je na její pozorování vhodný dalekohled s větším zvětšením. V malých zvětšeních se jeví pouze jako slabší hvězda. Centrální hvězda mlhoviny dosahuje 12,5. magnitudy a můžete ji spatřit až středně velkým amatérským dalekohledem. Průměr vnější plynné obálky mlhoviny přesahuje 1 úhlovou minutu,ta je však velmi slabá a běžnými amatérskými dalekohledy ji pravděpodobně nespatříte. Také NGC 6891 může vykazovat při vizuálním pozorování prostřednictvím větších dalekohledů namodralý,či nazelenalý odstín. Mlhovinu najdete v západní části souhvězdí,v těsné blízkosti hranice s Orlem.