KONTAKT HOME

Andromeda
Beran
Blíženci
Býk
Cefeus
Delfín
Drak
Eridanus
Had
Hadonoš
Havran
Herkules
Honící psi
Hydra
Jednorožec
Ještěrka
Jižní ryba
Kasiopeja
Koníček
Kozoroh
Labuť
Lev
Lištička
Lodní záď
Lyra
Malý lev
Malý medvěd
Malý pes
Orel
Orion
Panna
Pastýř
Pegas
Perseus
Pohár
Rak
Ryby
Rys
Severní koruna
Sextant
Střelec
Šíp
Štír
Štít
Trojúhelník
Váhy
Velká medvědice
Velký pes
Velryba
Vlasy Bereniky
Vodnář
Vozka
Zajíc
Žirafa

    STŘELEC

• Latinsky – Sagittarius
• Zkratka – Sgr
• Rozloha – 867 stupňů čtverečních
• Počet hvězd do 6. magnitudy – 115

Obsah

• Kaus Australis (Epsilon Střelce)
• Nunki (Sigma Střelce)
• Ascella (Dzéta Střelce)
• Kaus Meridionalis (Delta Střelce)
• Kaus Borealis (Lambda Střelce)
• Al Nasl (Gama Střelce)
• Éta Střelce
• Arkab Prior+Arkab Posterior (Beta 1+Beta 2 Střelce)
• 21 Střelce
• 54 Střelce
• X Střelce
• w (Gama 1) Střelce
• RR Střelce
• Polis (Mí Střelce)
• Y Střelce
• M 8 (Laguna)
• M 20 (Trifid)
• M 21
• NGC 6544
• NGC 6553
• M 23
• M 17 (Labuť)
• M 18
• M 24 (Malý oblak ve Střelci)
• M 25
• M 22
• NGC 6642
• M 28
• NGC 6624
• NGC 6569
• NGC 6522
• NGC 6528
• M 69
• M 70
• M 54
• NGC 6723
• M 55
• M 75
• NGC 6716
• NGC 6822 (Barnardova galaxie)
• NGC 6818 (Malý drahokam)
• Velký oblak ve Střelci
• NGC 6520
• Barnard 86

Střelec je rozsáhlé souhvězdí jižní oblohy. Na ekliptice je najdeme mezi Štírem a Kozorohem. Rozložení nejjasnějších hvězd připomíná čajovou konvici. Díváme se jím směrem ke středu Galaxie a najdeme tu velké množství hvězd,hvězdokup a mlhovin. Pro pozorovatele vybavené dalekohledy je nejbohatším souhvězdím na celé obloze. Obsahuje 15 objektů slavného Messierova katalogu. Vesmírežel pro pozorovatele z našich zeměpisných šířek nevystupuje souhvězdí nikdy vysoko nad obzor a jeho jižní část od nás nespatříme vůbec,takže našinci nezbývá než si nad nepřízní osudu poplakat,nebo vyrazit někam na jih. K samotnému středu Galaxie ve vzdálenosti přibližně 30 000 světelných roků však nedohlédneme ( v optickém oboru spektra ),jelikož nám jej zakrývají obří komplexy temných mlhovin. Podle staré báje Střelec představuje Kentaura – napůl člověka,napůl koně.

Kaus Australis (Epsilon Střelce)

Nejjasnější hvězda souhvězdí nese jméno Kaus Australis ( Epsilon Střelce ). U nás vystupuje jen velmi nízko nad obzor. Jde o modrobílou stálici spektrálního zařazení B9. Dosahuje 1,8. magnitudy a od nás ji dělí asi 145 světelných roků. Odhadujeme,že hvězda má asi 7 krát větší průměr než naše Slunce a svítivostí ho překonává přibližně 375 krát. Na jejím povrchu by jste naměřili teplotu okolo 9000 stupňů Celsia.

Nunki (Sigma Střelce)

Nunki ( Sigma Střelce ) dosahuje 2,0. magnitudy. Je modrou hvězdou spektrálního zařazení B3 a od nás ji dělí přibližně 220 světelných roků. Má zhruba 5 krát větší průměr než naše Slunce a průměrnou povrchovou teplotu odhadujeme na asi 20 000 Kelvinů. Hvězda rychle rotuje okolo vlastní osy a díky tomu bude mít nejspíše nápadně zploštělý tvar.

Ascella (Dzéta Střelce)

Ascella ( Dzéta Střelce ) na nás svítí ze vzdálenosti okolo 90 světelných roků jako hvězda 2,6. magnitudy. Jde o dvojhvězdu skládající se z téměř stejně jasných ( 3,3.a 3,4. magnitudy ) bílých hvězd spektrální třídy A,které obíhají kolem společného těžiště s periodou 21 let. Průměrná vzdálenost mezi složkami dvojhvězdy činí asi 13 astronomických jednotek,během oběhu se mění mezi zhruba 10 a 16 astronomickými jednotkami. Při pohledu ze Země však vzdálenost složek činí jen několik desetin úhlové vteřiny a běžnými amatérskými dalekohledy je tedy nerozlišíte. V odstupu asi 75 úhlových vteřin se nachází slabá hvězdička 10,6. magnitudy,která může být viditelná již v menších amatérských přístrojích.

Kaus Meridionalis (Delta Střelce)

Kaus Meridionalis,někdy také nazývaná Kaus Media ( Delta Střelce ) dosahuje 2,7. magnitudy. Jde o oranžového obra spektrálního zařazení K3,ve vzdálenosti okolo 300 světelných roků.

Kaus Borealis (Lambda Střelce)

Kaus Borealis ( Lambda Střelce ) dosahuje 2,8. magnitudy. Jde o oranžového obra spektrálního zařazení K1,ve vzdálenosti okolo 80 světelných roků. Hvězda má asi 11 krát větší průměr než naše Slunce.

Al Nasl (Gama Střelce)

Al Nasl ( Gama Střelce ) je žlutooranžovou hvězdou spektrálního zařazení K0,ve vzdálenosti okolo 95 světelných roků. Při pohledu ze Země dosahuje 3,0. magnitudy. Z rozboru spektra víme,že jde o těsnou dvojhvězdu.

V souhvězdí se nachází několik pohledných dvojhvězd,tak o některých z nich si teď povíme.

Éta Střelce

Až na samotné hranici se souhvězdím Jižní koruna najdeme stálici třetí hvězdné velikosti – Éta Střelce. Jde o červeného obra spektrálního zařazení M2,ve vzdálenosti okolo 150 světelných roků. V odstupu 3,6 úhlové vteřiny můžete již středně velkým amatérským dalekohledem spatřit nažloutlého průvodce 7,8. magnitudy. Jde o širokou dvojhvězdu,složky jsou od sebe v prostoru vzdáleny nejméně 165 astronomických jednotek a oběžná doba jistě přesahuje 1000 let. Odhadujeme,že hlavní složka má asi 60 krát větší průměr než naše Slunce a její jasnost nepravidelně kolísá v rozmezí několika setin magnitudy,což je pouhýma očima nepostřehnutelné. Pro pozorovatele z našich zeměpisných šířek je dvojhvězda těžko pozorovatelná,pro velmi malou výšku nad obzorem.

Arkab Prior+Arkab Posterior (Beta 1+Beta 2 Střelce)

Od nás nepozorovatelná je optická dvojhvězda Beta 1 a Beta 2 Střelce ( Arkab Prior a Arkab Posterior ),v jižní části souhvězdí. První z nich dosahuje 4,0. magnitudy a jde o modrobílou hvězdu spektrálního zařazení B9,ve vzdálenosti okolo 380 světelných roků. Druhá z nich je jen o málo slabší ( 4,3. magnitudy ) a jde o žlutobílou hvězdu spektrálního zařazení F2,ve vzdálenosti přibližně 140 světelných roků. Pokud se vydáte někam na jih,tak pohodlně rozlišíte obě hvězdy prostýma očima,jelikož je na obloze dělí 0,36 stupně. Pokud na jasnější z dvojice namíříte třeba jen malý dalekohled,jistě si v odstupu 28 úhlových vteřin všimnete průvodce 7,1. magnitudy. Průvodce je bílou hvězdou patřící do spektrální třídy A. V tomto případě jde možná o širokou fyzickou dvojhvězdu s oběžnou dobou v řádu desítek tisíc let.

21 Střelce

21 Střelce se skládá z dvojice 4,8. a 7,4. magnitudy v odstupu 1,7 úhlové vteřiny. Na jejich rozlišení je nezbytný alespoň středně velký amatérský dalekohled. Hlavní složka je oranžová,patří do spektrální třídy K. Dvojhvězdu najdete v severozápadní části souhvězdí,asi 5 stupňů severně od hvězdy Kaus Borealis(Lambda Střelce). 21 Střelce leží ve vzdálenosti okolo 600 světelných roků.

54 Střelce

Stálici s označením 54 Střelce ukáže jako dvojitou již triedr. Najdete ji v severovýchodní části souhvězdí. Hlavní složku 5,3. magnitudy doplňuje v odstupu 45 úhlových vteřin hvězdička 7,6. magnitudy. Jasnější z dvojice je oranžovým obrem spektrálního zařazení K1. Další slabou stálici 12.hvězdné velikosti můžete spatřit středně velkým amatérským dalekohledem v odstupu 38 úhlových vteřin od hlavní složky. 54 Střelce se nachází ve vzdálenosti zhruba 245 světelných roků.

Z tisíců proměnných hvězd v souhvězdí Střelce zmíním několik nejnápadnějších exemplářů.

X Střelce

X Střelce ( též označovaná jako 3 Střelce ) najdeme v západní části souhvězdí,poblíž hranice s Hadonošem. Jasnost kolísá mezi 4,3. a 4,9. magnitudy v periodě 7 dnů. Patří k pulsujícím proměnným hvězdám typu Delta Cefea. Světelné změny jsou pro zkušeného pozorovatele poměrně snadno zaznamenatelné i prostýma očima. Pulsujícího žlutého veleobra od nás dělí velmi zhruba 1000 světelných roků.

W (Gama 1) Střelce

V západní části souhvězdí,v blízkosti hvězdy Al Nasl ( Gama Střelce ) leží hvězda s označením W Střelce ( též označovaná jako Gama 1 Střelce ). Jde taktéž o pulsující proměnnou typu Delta Cefea. Jasnost mění v rozmezí 4,3. a 5,1. magnitudy,v periodě 7,6 dne. I v tomto případě si můžete světelných změn všimnout již při pohledu prostýma očima. Vzdálenost W Střelce odhadujeme na velmi nejistých 1500 světelných roků.

RR Střelce

RR Střelce najdeme ve východní části souhvězdí. Jde o dlouhoperiodickou pulsující proměnnou hvězdu typu Mira Ceti. Jasnost kolísá v rozmezí 5,5. až 14,0. magnitudy v periodě 336 dnů. V maximu je tedy na temné obloze viditelná prostýma očima,v minimu je na její spatření nezbytný velký amatérský dalekohled.

Polis (Mí Střelce)

Jasnosti nestálé je i hvězda s označením Mí Střelce,příležitostně nazývaná Polis. Jde o zákrytovou dvojhvězdu s periodou oběhu 180,5 dne. Změny jasu během zákrytu však dosahují pouze 1 desetiny hvězdné třídy ( 3,8. až 3,9. magnitudy ) a prostýma očima je tedy nejspíše nezaznamenáte. Hlavní složka je obří modrobílou hvězdou spektrálního zařazení B8,blízký průvodce spektrálního zařazení B2 má podstatně menší rozměry. Dvojici hvězd v prostoru dělí přibližně 2 astronomické jednotky. Jejich hmotnosti odhadujeme na 23 a 8 násobek sluneční hmotnosti. K systému ještě pravděpodobně patří několik slabých průvodců na velmi vzdálených oběžných drahách. Již v menším dalekohledu si můžete všimnout dvou slabých stálic 9. a 10. hvězdné velikosti v odstupu asi 50 a 49 úhlových vteřin. Ve větších amatérských přístrojích se k nim ještě přidají další dvě slabé hvězdičky 11,5. a 13,5. magnitudy v odstupu 17 a 26 úhlových vteřin od zákrytové dvojhvězdy. Které z nich jsou jen optickými společníky a které k systému fyzicky patří však zatím nevíme. Ty vzdálenější můžeme nejspíše vyloučit. Vzdálenost Mí Střelce nedovedeme spolehlivě určit,pravděpodobně ji však od nás dělí více než 3000 světelných roků.

Y Střelce

Proměnnou hvězdou typu Delta Cefea je také Y Střelce. Najdete ji v severozápadní části souhvězdí,asi 2 stupně severoseverozápadně od hvězdy 21 Střelce. Jasnost kolísá mezi 5,2. a 6,2. magnitudy s periodou 5,77 dne. Snad někde ve vzdálenosti okolo 1500 světelných roků by se mohla nacházet tato obří pulsující žlutá hvězda.

Nyní přejdeme k hvězdokupám a mlhovinám v souhvězdí Střelce,kterých zde najdeme opravdu požehnaně.

M 8 (Laguna)

Na prvním místě bych zmínil velmi známou a populární mlhovinu M 8 ( NGC 6523 ) s romantickým názvem Laguna. Jako mlhavá skvrna protáhlá ve směru severozápad-jihovýchod je v místech s temnou oblohou snadno viditelná i prostýma očima v západní části souhvězdí,asi 5,5 stupně severozápadně od hvězdy Kaus Borealis ( Lambda Střelce ). Celková jasnost objektu dosahuje zhruba 5. magnitudy a rozkládá se na ploše o velikosti asi 90 krát 40 úhlových minut. Na pozorování mlhoviny jako celku jsou vhodné menší či středně velké světelné dalekohledy,velmi pěkná je ve větších triedrech. Ukáže se je jako velký ovál,rozdělený temnou mlhovinou na dvě části,přičemž nápadnější je ta západní část. Při pozorování M8 může velmi pomoci mlhovinový filtr. Při pohledu dalekohledem si jistě také všimnete ve východní části mlhoviny nápadného nakupení hvězd. Jde o otevřenou hvězdokupu NGC 6530,která se před několika miliony let vytvořila z mlhoviny a dnes ji budí k záření. Celkově hvězdokupu tvoří nejméně 100 stálic,rozprostírajících se na ploše o velikosti asi 15 úhlových minut. Nejjasnější stálice - horký modrý obr spektrálního zařazení O5 dosahuje 5,9. magnitudy a má označení 9 Střelce. Nachází se v centrální části mlhoviny,západně od hvězdokupy NGC 6530. Hrstku nejjasnějších členů hvězdokupy snadno spatříte již v triedru. Jde převážně o horké hvězdy spektrálních tříd O a B. Středně velký amatérský dalekohled přidá několik desítek slabších členů hvězdokupy. NGC 6530 nevykazuje nějakou nápadnější centrální kondenzaci. Vzdálenost Laguny od nás příliš spolehlivě neznáme-nejspíše se bude nacházet někde mezi 5000 a 6000 světelnými roky. Je součástí vnitřního spirálního ramena Galaxie,které jsme pojmenovali Rameno Střelce. Velikost mlhoviny na délku pravděpodobně přesahuje 100 světelných roků. M8 je velkou hvězdnou porodnicí. Kromě velmi mladých hvězd obsahuje i spoustu hvězdných zárodků,takzvaných globulí,které jsou dobře viditelné na detailních fotografických snímcích. Lagunu lze směle zařadit mezi nejkrásnější objekty letní oblohy.

Laguna. Temný záliv zdánlivě rozdělující mlhovinu na dvě části stojí ze jménem tohoto obřího plynoprachového komplexu. Nalevo od středu snímku je viditelná velmi mladá otevřená hvězdokupa NGC 6530,která je součástí mlhoviny a nejspíše se nachází v její přední ( k nám bližší ) části.

M 20 (Trifid)

Jen 1,5 stupně severně od Laguny najdeme další pověstnou mlhovinu M 20 ( NGC 6514 ),známou hvězdářům pod názvem Trifid,či Trojklaná mlhovina. Mlhovina dostala tento název podle tmavých prachových pásů,které ji při pohledu dalekohledem zdánlivě rozdělují na 3 části. Na detailních snímcích se ukazuje,že tmavé pásy se rozbíhají z jejího středu a rozdělují ji dokonce na čtyři díly. M 20 tak připomíná čtyřlístek. Celková jasnost mlhoviny dosahuje zhruba 7. magnitudy a rozkládá se na ploše o velikosti asi 0,5 stupně. M 20 je snadno viditelná již v triedru,jako mlhavá zář obklopující stálici 6. hvězdné velikosti. Tmavé prachové pásy uvnitř mlhoviny jsou viditelné ve středně velkých amatérských přístrojích. Emisní mlhovina je obklopena slabší reflexní mlhovinou,která je nejvýraznější na sever od Trifidu,kde obklopuje stálici 7,3. magnitudy. Na tmavé obloze může být tato část reflexní mlhoviny viditelná ve větších světelných dalekohledech. V samotném centru Trifidu se nachází vícenásobná hvězda s označením HN 40,či spíše už chudá otevřená hvězdokupa. V triedru se jeví jen jako jeden světelný bod 6.hvězdné velikosti,avšak již v malém dalekohledu se rozpadne na dvojici stálic 7.hvězdné velikosti,v odstupu 11 úhlových vteřin. Větší dalekohled přidá několik dalších slabých průvodců. I v nevelkých amatérských dalekohledech lze na pozadí mlhoviny napočítat několik slabých stálic. Přirozeně ne všechny jsou součástí mlhoviny. Myslíme si,že Trifid od nás leží v podobné vzdálenosti jako sousední mlhovina Laguna,tedy nejspíše někde mezi 5000 a 6000 světelnými roky,ruku do ohně by však dnes za to nikdo nedal…

M 21

Jen  ¾ stupně severovýchodně od mlhoviny Trifid leží nenápadná otevřená hvězdokupa M 21 ( NGC 6531 ). Celkově dosahuje 6. magnitudy a rozkládá se na plošce o velikosti asi 15 úhlových minut. Nejjasnější stálice zde dosahuje 7,2. magnitudy. Již v menším dalekohledu si všimnete,že ji zejména ze severní a východní strany obklopuje shluk několika hvězd slabších 8. magnitudy. Středně velký amatérský přístroj ukáže v této oblasti několik desítek stálic. Do 12. hvězdné velikosti je zde k mání přibližně 50 kousků. V severovýchodní části hvězdokupy je viditelné zajímavé uspořádání asi deseti slabých hvězd do kroužku. Jelikož je hvězdné seskupení M 21 od nás poměrně dosti daleko,jeví se jako silně koncentrované. M 21 je velmi mladou hvězdokupou se stářím jen několik milionů roků. Odhady vzdálenosti hvězdokupy se značně různí,je však možné,že i ona se nachází v podobné vzdálenosti jako výše zmíněná dvojice mlhovin Laguna a Trifid.

NGC 6544

Přibližně 1 stupeň jihovýchodně od mlhoviny Laguna je k dispozici kulová hvězdokupa NGC 6544. Dosahuje zhruba 8. magnitudy a na obloze zabírá plošku o velikosti asi 9 úhlových minut. Jako drobná kulová mlhavá skvrnka je viditelná již v triedrech. Zrnitá se však tato mlžinka ukáže až ve větších amatérských dalekohledech,jelikož nejjasnější stálice zde dosahují pouze 13.hvězdné velikosti. S odhadovanou vzdáleností zhruba 9000 světelných roků patří k nejbližším kulovým hvězdokupám.

NGC 6553

Kulovou hvězdokupu NGC 6553 najdeme přibližně jeden stupeň jihovýchodně od výše zmíněné kulové hvězdokupy NGC 6544,takže pokud nepoužijete velké zvětšení,vejdou se obě „kulovky“ do jednoho zorného pole vašeho dalekohledu. Celková jasnost činí 8,3. magnitudy a rozkládá se na plošce o velikosti asi 8 úhlových minut. Jako drobná mlhavá skvrnka je NGC 6553 viditelná již v malých amatérských dalekohledech. Jelikož nejjasnější stálice hvězdokupy dosahují pouze 15.hvězdné velikosti,zůstane pro běžné amatérské přístroje nerozlišená. Zrnitou ji ukáže až velký dalekohled. Vzdálenost NGC 6553 odhadujeme na přibližně 20 000 světelných roků.

M 23

V severozápadním rohu souhvězdí se nachází otevřená hvězdokupa M 23 ( NGC 6494 ).  Rozkládá se na ploše asi 0,5 stupně a celková jasnost činí 5,5. magnitudy. Na temné obloze může být viditelná i prostýma očima,4,5 stupně severozápadně od hvězdy Mí Střelce. V malých triedrech vypadá jako mlhavá zrnitá skvrna přibližně kruhového tvaru,v blízkosti ( asi 1/3 stupně jihovýchodně ) poměrně jasné hvězdy 6,5. magnitudy. Na hvězdy se vám skupina rozpadne již v malém hvězdářském dalekohledu. Ve východní části hvězdokupy se nachází jedna stálice 8,2. magnitudy,ostatní jsou již slabší 9. hvězdné velikosti. Středně velké amatérské přístroje jsou schopny v této oblasti ukázat 50 až 100 nejvýraznějších členů hvězdokupy. Mnohé z nich se jeví seskupené v párech a řetězcích a nevykazují nějakou výraznější centrální kondenzaci. M 23 od nás dělí přibližně 2000 světelných roků. Jejích nejméně 150 hvězd je soustředěno v kouli o průměru zhruba 20 světelných roků. Stáří hvězdokupy činí několik stovek milionů roků,nejčastější odhady mluví o 200 či 300 milionech let.

M 17 (Labuť)

V severní části souhvězdí,v těsné blízkosti hranice s Hadem,je emisní mlhovina M 17 ( NGC 6618 ),pro svůj tvar známá jako mlhovina Labuť,nebo také mlhovina Omega. Celková jasnost mlhoviny dosahuje zhruba 6. magnitudy a rozkládá se na ploše o velikosti asi 46 krát 37 úhlových minut. Za velmi dobrých pozorovacích podmínek může být v náznaku viditelná i prostýma očima. Již v malém triedru je nápadným objektem. V něm si můžete všimnout nápadně protáhlého tvaru mlhoviny ve tvaru příčky o délce asi 11 úhlových minut s jedním výběžkem na konci. Severně od ní se nachází jasnější oranžová hvězda 5,4. magnitudy. Mnohem lépe však mlhovina vynikne ve středně velkých amatérských dalekohledech. K výrazné příčce se možná přidají slabší vnější oblouky mlhoviny a některé temné oblasti. V ještě větších přístrojích vykazuje zajímavou členitost. Vhodnou pomůckou může být při pozorování M 17 mlhovinový filtr. Na pozadí mlhoviny – zejména v jejích slabých severních partiích, je viditelných několik desítek stálic 9. magnitudy a slabších.  M 17 je velkou hvězdnou porodnicí o průměru několika desítek světelných roků,obsahující spoustu ( několik stovek ) velmi mladých hvězd ukrytých v mlhovině a většinou nepozorovatelných v optickém oboru. Svítící plyn je ostře ohraničený rozsáhlým temným molekulovým mračnem,který dává mlhovině její podivuhodně zakřivený tvar. Temný molekulový oblak na jehož severovýchodním konci se mlhovina nachází,zabírá v prostoru několik stovek světelných roků. M 17 se nejspíše nachází mezi 5000 a 6000 světelnými roky od Země,je taktéž součástí spirálního ramena Střelce. Jde o jednu z nejpůsobivějších mlhovin jaké můžeme z našich zeměpisných šířek pozorovat.

M 18

Jeden stupeň jižně od mlhoviny M 17 najdete otevřenou hvězdokupu M 18 ( NGC 6613 ). Celkově dosahuje 7. magnitudy a rozkládá se na plošce o velikosti asi 9 úhlových minut. Jako malá mlhavá skvrnka je viditelná již v malých triedrech. Nejjasnější stálice zde dosahují 9.hvězdné velikosti,do 10. magnitudy obsahuje 12 stálic. M 18 je docela chudou hvězdokupou hostící několik desítek hvězd,která ani ve větších amatérských dalekohledech nijak výrazně nezbohatne. Středně velký amatérský přístroj ukáže nepravidelný shluk asi 30 členů na okolním bohatém hvězdném poli. Kromě horkých hvězd spektrální třídy B obsahuje také chladnější stálice s nažloutlým a oranžovým odstínem.  Jde o poměrně mladé hvězdné seskupení se stářím jen několik desítek milionů roků. Skutečný průměr hvězdokupy činí zhruba 20 světelných roků. Vzdálenost M 18 odhadujeme na přibližně 5000 světelných let. Pokud nepoužijete velké zvětšení,vejdou se vám otevřená hvězdokupa M 18 společně s mlhovinou M 17 do jednoho zorného pole dalekohledu.

M 24 (Malý oblak ve Střelci)

Asi 2,5 stupně severoseverovýchodně od hvězdy Polis ( Mí Střelce ) je na temné obloze viditelná nápadná mlhavá skvrna o velikosti asi 2 krát 1 stupeň,protažená ve směru severovýchod - jihozápad. Již při pohledu malým triedrem zjistíte,že jde o velmi bohaté nakupení hvězd rozdílných jasností. Objekt je znám pod katalogovým označením M 24 a také pod názvem „Malý oblak ve Střelci“. Jedná se o průzor prachovými mračny v mléčné dráze,který nám dovoluje dohlédnout do vzdálenosti zhruba 15 000 světelných roků. To je v oblastech ležících ve směru centra naší Galaxie vítaná záležitost,jelikož rozsáhlá prachová mračna nám v těchto částech oblohy výhled spolehlivě cloní. Jednou z mála výjimek je právě M 24. Jde tedy o hvězdy rozložené v zorném směru a vzdálené mnohdy od sebe tisíce světelných roků. Na prostudování hvězdného oblaku M 24 se výborně hodí větší triedry,či jiné dalekohledy s velkým zorným polem. Nejjasnější stálice v této oblasti dosahují 6. hvězdné velikosti. Středně velkými amatérskými dalekohledy byste zde mohli napočítat několik stovek hvězd. O úplné absenci prachu v oblasti však řeč být nemůže. Je ho zde však podstatně méně než v okolních oblastech ve směru souhvězdí Střelce a přilehlých oblastí ve směru okolo středu Galaxie. Díky vláknům tmavého mezihvězdného prachu jsou hvězdy v oblasti M 24 mnohdy zdánlivě uspořádány do oblouků a křivek. Vzhledem k vysoké hustotě hvězd se jich spousta jeví seskupených do dvojic,či větších skupinek. Najdeme tu však i několik skutečných,vesměs slabších otevřených hvězdokup,z nichž nejnápadnější NGC 6603 stojí za zmínku. NGC 6603 najdeme v severovýchodní části Malého oblaku ve Střelci. S celkovou jasností okolo 11. magnitudy je viditelná až ve středně velkých amatérských přístrojích,na bohatém hvězdném pozadí však příliš dobře nevyniká. Na obloze zabírá plošku o velikosti asi 5 úhlových minut. Nejjasnější stálice NGC 6603 nepřekračují 12. hvězdnou velikost. Hvězdokupa je součástí Ramena Střelce a nachází se od nás v nejisté vzdálenosti snad někde okolo 10 000 světelných roků.  V severní části M 24 se nachází dvojice temných mlhovin s názvem Barnard 92 a Barnard 93,které cloní světlo vzdálenějších hvězd. Na jejich spatření jsou však potřebné větší dalekohledy.

M 25

Asi 3,5 stupně východně od středu hvězdného oblaku M 24 najdete otevřenou hvězdokupu M 25 ( IC 4725 ). Jde o výraznou hvězdokupu s celkovou jasností asi 4,5. magnitudy a rozkládající se na ploše větší než 0,5 stupně. Jako mlhavá skvrna může být poměrně snadno viditelná i prostýma očima. Již triedr zde ukáže chudou a řídkou skupinku nepravidelně poházených stálic 7. hvězdné velikosti a slabších. Dobře patrný je řetízek hvězd táhnoucí se v západovýchodním směru. Bohatství hvězd ukáže středně velký amatérský přístroj,do 12. hvězdné velikosti zde spatříte zhruba 50 kousků. Celkově hvězdokupu tvoří nejméně stovka hvězd. Nejjasnějším členem otevřené hvězdokupy M 25 je proměnná hvězda s označením U Střelce. Jde o pulsujícího žlutého veleobra,který mění jasnost v rozmezí 6,3. až 7,1. magnitudy v periodě 6,745 dne. Nažloutlého odstínu hvězdy si jistě v dobrém dalekohledu všimnete. Patří ke skupině proměnných hvězd typu Delta Cefea ( Cefeid ). Ve středně velkých amatérských dalekohledech si můžete v blízkosti ( západně ) U Střelce všimnout hustějšího nakupení slabších hvězd. M 25 od nás dělí zhruba 2000 světelných roků. Skutečný průměr hvězdokupy odhadujeme na asi 25 světelných roků,její stáří na zhruba 100 milionů roků. Zajímavá hvězdokupa pro všechny druhy amatérských dalekohledů.

M 22

Kulovou hvězdokupu M 22 ( NGC 6656 ) nejlépe vyhledáte pomocí hvězdy Kaus Borealis ( Lambda Střelce ). Od této hvězdy se nachází 2,5 stupně severovýchodně. M 22 je s celkovou jasností 5,1. magnitudy jednou z nejjasnějších kulových hvězdokup na celé obloze. Zároveň jde o nejjasnější kulovou hvězdokupu pozorovatelnou z území našeho státu. Dosahuje také na kulové hvězdokupy úctyhodného rozměru - asi 24 úhlových minut. Jako mlhavá skvrnka je na temné obloze viditelná i prostýma očima,nicméně z našich zeměpisných šířek je její spatření bez optických pomůcek značně problematické,vzhledem k nízké výšce nad obzorem. Pohodlně však hvězdokupu spatříte již i těmi nejmenšími dalekohledy,jako je například divadelní kukátko či pomocný hledáček. V běžném triedru se jeví jako kulová mlhavá skvrna s poněkud jasnější centrální oblastí, zajímavě usazená mezi okolní stálice. Nejjasnější členové hvězdokupy se pohybují mezi 10. a 11. hvězdnou velikostí,takže kupu dokáže alespoň částečně rozložit na hvězdy již menší amatérský přístroj. Mnohem působivější podívanou poskytne amatérský dalekohled střední velikosti,který ukáže bohatou spršku nejjasnějších hvězd kulové hvězdokupy. Celkově hvězdokupu tvoří několik stovek tisíc stálic,seskupených v kouli o průměru asi 200 světelných roků. Ve větších přístrojích M 22 poněkud ztratí svůj symetrický tvar. Nejvýraznější se jeví západní část hvězdokupy. Bylo zde objeveno několik desítek proměnných hvězd a poblíž středu hvězdokupy dokonce planetární mlhovina. Se vzdáleností zhruba 10 000 světelných roků patří M 22 k nejbližším objektům svého druhu.

NGC 6642

Přibližně 1 stupeň západoseverozápadně od M 22 leží další kulová hvězdokupa - NGC 6642. S celkovou jasností okolo 9. magnitudy je však poměrně slabá. Na obloze zabírá plošku o velikosti asi 4,5 úhlové minuty. Spatřit se dá již v menších amatérských dalekohledech jako velmi drobná,slabá mlhavá skvrnka kulového tvaru. Na hvězdy ji však dokáže alespoň částečně rozlišit až velký amatérský přístroj,jaký ovšem drtivá většina pozorovatelů nevlastní. Nejjasnější členové seskupení se pohybují okolo 14. hvězdné velikosti. NGC 6642 se nachází poblíž středu Galaxie,ve vzdálenosti 25 000 až 30 000 světelných roků od Země. Patří k chudším a menším kulovým hvězdokupám.

M 28

Jen jeden stupeň severozápadně od hvězdy Kaus Borealis ( Lambda Střelce ) leží kulová hvězdokupa M 28 ( NGC 6626 ). Celková jasnost činí 6,8. magnitudy a rozměr asi 11 úhlových minut. Hvězdokupu snadno spatříte již v malém triedru jako drobnou kulatou mlhavou skvrnku,je mnohem menší a méně výrazná než nedaleká M 22. Nejjasnější stálice seskupení se pohybují okolo 13. hvězdné velikosti,hvězdokupu tedy dokáže alespoň částečně rozložit na hvězdy až větší amatérský dalekohled. Ve velkých teleskopech má jasné kompaktní jádro,ze kterého vychází několik hvězdných řetězců. Na fotografiích se ukazuje,že hvězdokupa má mírně eliptický tvar. M 28 od nás dělí zhruba 20 000 světelných roků.

NGC 6624

Necelý stupeň jihovýchodně od hvězdy Kaus Meridionalis ( Delta Střelce ) se prezentuje další z kulových hvězdokup – NGC 6624, s celkovou jasností okolo 8. magnitudy a rozměrem okolo 9 úhlových minut. I ji můžete spatřit v malých amatérských dalekohledech jako drobnou kulovou mlhavou skvrnku v okolním bohatém hvězdném poli. I v této hvězdokupě se pohybují nejjasnější stálice pouze okolo 14. hvězdné velikosti a jsou v dosahu až velkých amatérských teleskopů. Také NGC 6624 se nachází nedaleko centra našeho obřího hvězdného ostrova.

NGC 6569

Kulovou hvězdokupu NGC 6569 můžete vyhledat asi 2,5 stupně jihovýchodně od hvězdy Al Nasl ( Gama 2 Střelce ). Hvězdokupa dosahuje 8,7. magnitudy a rozkládá se na plošce o velikosti asi 6 úhlových minut. Drobná kulovitá mlhavá skvrnka již v menších dalekohledech. Nejjasnější stálice seskupení dosahují jen 15. hvězdné velikosti,takže v běžných amatérských dalekohledech hvězdokupu nerozložíte. Vzdálenost NGC 6569 odhadujeme na přibližně 35 000 světelných roků od Země.

NGC 6522

NGC 6522 je kulovou hvězdokupou s jasností 8,6. magnitudy a rozměrem asi 6 úhlových minut. S jejím vyhledáním nemusí být velké potíže,jelikož se nachází jen asi 40 úhlových minut severozápadně od hvězdy Al Nasl ( Gama 2 Střelce ). Je viditelná již v malém amatérském dalekohledu,jak jinak než drobná kulová mlhavá skvrnka. Ani NGC 6522 v běžných amatérských teleskopech nerozlišíte na hvězdy,jelikož nejjasnější členové dosahují pouze 14. hvězdné velikosti. Kulovou hvězdokupu od nás dělí zhruba 25 000 světelných let. Nachází se velmi blízko centra naší Galaxie.

NGC 6528

Jen 16 úhlových minut východně od NGC 6522 leží další kulová hvězdokupa - NGC 6528. S jasností 9,5. magnitudy a rozměrem asi 4 úhlové minuty se jeví nápadně slabší a drobnější. Hvězdokupu je schopen ukázat již menší amatérský přístroj,ovšem pouze jako slabou drobnou mlhavou skvrnku kulového tvaru. Také NGC 6528 se skládá z velmi slabých hvězd,které běžnými amatérskými dalekohledy nerozlišíte.

Obě hvězdokupy se vám pro svou blízkost pohodlně vejdou do jednoho zorného pole dalekohledu,pokud nepoužijete velké zvětšení. V malých zvětšeních k nim ještě v zorném poli přibude dvojice jasných stálic Gama 2 a Gama 1 Střelce.

M 69

Kulovou hvězdokupu M 69 ( NGC 6637 ) najdete asi 2,5 stupně severovýchodně od nejjasnější hvězdy souhvězdí Kaus Australis ( Epsilon Střelce ). Celkově dosahuje 7,6. magnitudy a rozkládá se na plošce o velikosti asi 8 úhlových minut. Patří k menším a méně jasným kulovým hvězdokupám zahrnutých v Messierově katalogu mlhavých objektů. Hvězdokupa se dá spatřit již v triedru,nicméně pro pozorovatele z území našeho státu se nachází jen těsně nad obzorem,takže její pozorování bývá většinou velmi obtížné. Hvězdokupa se v malých přístrojích jeví jen jako drobná kulovitá mlhavá skvrnka v blízkosti stálice 8. magnitudy. V běžných amatérských dalekohledech zůstane nerozlišená,jelikož nejjasnější stálice zde dosahují pouze 14. hvězdné velikosti. Její koncentrace hvězd vykazuje průměrnost při porovnávání s ostatními kulovými hvězdokupami naší Galaxie. Vzdálenost M 69 odhadujeme na zhruba 30 000 světelných roků.

M 70

Poblíž středu spojnice hvězd Kaus Australis ( Epsilon Střelce ) a Ascella ( Dzéta Střelce ) je k vidění kulová hvězdokupa M 70 ( NGC 6681 ). S jasností okolo 8. magnitudy je o něco méně nápadná než její nedaleká,na obloze 2,5 stupně vzdálená sousedka M 69. Na obloze zabírá plošku o velikosti asi 8 úhlových minut. I tato hvězdokupa může být viditelná již malým triedrem. Avšak podobně jako M 69 je určena spíše pro pozorovatele z jižnějších stanovišť. Snadno ji můžete obdivovat například z chorvatského pobřeží,kde koneckonců pěkně vynikne celé souhvězdí Střelce. Alespoň částečného rozlišení na hvězdy se můžete dopracovat s amatérským dalekohledem většího průměru,jelikož nejjasnější členové kupy se pohybují okolo 13. hvězdné velikosti. Jádro M 70 vykazuje nadprůměrně vysokou hustotu hvězd,pravděpodobně způsobenou gravitačním kolapsem této hvězdokupy. Podobných případů známe v kulových hvězdokupách náležících naší Galaxii několik desítek. M 70 od nás dělí zhruba 30 000 světelných roků. Nachází se v podobné vzdálenosti od nás jako 2,5 stupně západně vzdálená M 69. Obě hvězdokupy jsou si tedy nejen blízko na obloze,ale i v prostoru. Od sebe je dělí nanejvýš několik tisíc světelných let.

M 54

Asi 1,75 stupně západojihozápadně od hvězdy Ascella ( Dzéta Střelce ) je pozorovatelům k dispozici další z nepřeberného množství kulových hvězdokup v souhvězdí Střelce – M 54 ( NGC 6715 ). Dosahuje 7,6. magnitudy a na obloze zabírá plošku o velikosti asi 9 úhlových minut. Podobně jako výše zmíněné kulové hvězdokupy je viditelná již v malém triedru,na hvězdy ji však dokáže alespoň částečně rozložit až velký amatérský přístroj,jelikož nejjasnější členové se pohybují okolo 14. hvězdné velikosti. Hvězdokupa se jeví poměrně silně koncentrovaná a bylo v ní objeveno více než 8 desítek proměnných hvězd. Na základě měření odhadujeme vzdálenost M 54 na 80 000 až 90 000 světelných roků,hvězdokupa se tak nachází až na opačném konci Galaxie a tedy mnohem dále než ostatní kulové hvězdokupy ve Střelci,seskupené převážně v okolí jádra našeho obřího hvězdného ostrova. Jelikož M 54 vykazuje podobnou jasnost i úhlové rozměry jako mnohem bližší kulové hvězdokupy zmíněné výše v tomhle přehledu,je zřejmé,že jde o velmi svítivou a velkou hvězdokupu. Její skutečný průměr nejspíše přesahuje 250 světelných roků. V roce 1994 byla ve stejném směru jako leží M 54 objevena malá trpasličí galaxie pojmenovaná SagDEG,což je zkratka z anglického sousloví „Sagittarius Dwarf Elliptical Galaxy“ ( Trpasličí eliptická galaxie ve Střelci ). Galaxie je velmi nenápadná a prakticky neviditelná,objevit se ji podařilo díky statistickému rozboru vlastností hvězd v této části oblohy. Je tvořená převážně starými hvězdami. Naměřená vzdálenost 80 000 světelných roků zhruba odpovídá vzdálenosti kulové hvězdokupy M 54, která se navíc pohybuje podobnou rychlostí. Je tudíž pravděpodobné,že je hvězdokupa její součástí. Trpasličí eliptická galaxie ve Střelci má na délku přibližně 10 000 světelných roků,je tedy zhruba 10 krát menší než naše Galaxie. Tento malý hvězdný ostrov je poměrně silně deformovaný slapy Mléčné dráhy,obíhá kolem jejího středu s periodou zhruba 1 miliarda roků a během několika miliard let se nejspíše stane její součástí. O spoustu hvězd již galaktický trpaslík přišel – jsou rozprostřeny podél jeho oběžné dráhy kolem naší Galaxie. SagDEG zabírá na obloze plochu o velikosti asi 10 krát 5 stupňů. Kromě M 54 hostí nejméně 3 další,z pohledu od Země velmi slabé kulové hvězdokupy.

NGC 6723

V jižní části souhvězdí,v těsné blízkosti hranice s Jižní korunou leží kulová hvězdokupa NGC 6723. Dosahuje 7. magnitudy a rozprostírá se na plošce o velikosti asi 11 úhlových minut. Pro velmi malou výšku nad obzorem je od nás velmi špatně spatřitelná. Z jižnějších stanovišť je velmi snadno viditelná již v triedrech,či jiných malých amatérských přístrojích jako drobná kulatá mlhavá skvrnka. Alespoň částečně ji dokážou rozložit na hvězdy až větší amatérské dalekohledy. Od NGC 6723 nás dělí zhruba 30 000 světelných roků.

M 55

Další jasnou kulovou hvězdokupou patřící do Messierova katalogu je M 55 ( NGC 6809 ).  Dosahuje 6,5. magnitudy a na obloze zabírá plošku o velikosti asi 19 úhlových minut. Vzdálenost M 55 odhadujeme na přibližně 18 000 světelných roků,je tedy podstatně blíže než většina výše zmíněných kulových hvězdokup v souhvězdí Střelce. Její hvězdy jsou soustředěny v kouli o průměru zhruba 100 světelných roků a dá se říct,že je to takový typický průměr pro kulové hvězdokupy v naší Galaxii. Pro pozorovatele z našich zeměpisných šířek je těžkým cílem. Jako mlhavá skvrnka kulového tvaru je M 55 snadno viditelná již v malém triedru. Alespoň částečně ji dokáže rozlišit na hvězdy středně velký amatérský dalekohled. Nejjasnější členové dosahují 12. hvězdné velikosti. Velké amatérské přístroje již ukáží stovky nejjasnějších stálic hvězdokupy. M 55 se nachází v oblasti chudé na jasnější hvězdy,proto můžou mít začínající pozorovatelé trošku problémy s jejím vyhledáním.

M 75

M 75 ( NGC 6864 ) leží ve východní části souhvězdí,v těsné blízkosti hranice s Kozorohem. S hodnotou 8,5. magnitudy patří k slabším kulovým hvězdokupám Messierova katalogu. Na obloze zabírá plošku o velikosti asi 7 úhlových minut. Slabá a malá se jeví z důvodu velké vzdálenosti od nás – odhadujeme ji na zhruba 60 000 světelných roků ( některé prameny uvádí ještě větší vzdálenosti ). Nachází se tedy z našeho pohledu daleko za středem Galaxie. Mohlo by tedy jít o nejvzdálenější objekt Messierova katalogu,patřící naší Galaxii. Hvězdokupu můžete spatřit již v triedrech jako drobnou mlhavou kulatou skvrnku. Až velký amatérský dalekohled dá poznat,že jde o hvězdokupu,její nejjasnější hvězdy totiž nepřekračují 14. hvězdnou velikost. M 75 se jeví velmi silně koncentrovaná a kompaktní. Její průměr pravděpodobně přesahuje 100 světelných roků.

NGC 6716

Přibližně 1,5 stupně severozápadně od hvězdy Ksí 2 Střelce ( 3,5. magnitudy ) se nabízí otevřená hvězdokupa NGC 6716,s celkovou jasností okolo 7. magnitudy a rozměrem asi 7 úhlových minut. Mlhavá zrnitá skvrnka v triedrech,ve středně velkých amatérských přístrojích řídká skupinka nepravidelně rozházených hvězd 9. magnitudy a slabších se dvěma oddělenými zhuštěními. Vzdálenost NGC  6716 odhadujeme na zhruba 2000 světelných roků.

NGC 6822 (Barnardova galaxie)

Ve směru souhvězdí Střelce nejsou zrovna ideální podmínky k pozorování vzdálenější objektů,ležících daleko za hranicemi naší Galaxie. V dalekých výhledech nám brání prach v rovině Mléčné dráhy. Proto zde nepozorujeme žádné jasnější galaxie. Jednu výjimku zde však přesto najdeme – má katalogové označení NGC 6822 a mnohem lépe si ji zapamatujete pod názvem „Barnardova galaxie“. Galaxii objevil roku 1884 E. E. Barnard. NGC 6822 je velmi blízká – od nás ji dělí jen asi 1,6 milionu světelných roků. Jde o člena takzvané Místní skupiny galaxií. Je klasifikována jako nepravidelná trpasličí galaxie. Barnardovu galaxii najdete v severovýchodní části souhvězdí. Celkově dosahuje asi 9. magnitudy,nicméně má velmi nízkou plošnou jasnost a pro menší dalekohledy může být její spatření těžkým oříškem,zvláště pokud vezmeme v úvahu její malou výšku nad obzorem z pozorovacích stanovišť v našich zeměpisných šířkách. Přesto jde o nejjasnější objekt svého druhu v souhvězdí Střelce. Na obloze zabírá plošku o velikosti asi 20 krát 15 úhlových minut. Galaxii můžete spatřit ve středně velkých světelných dalekohledech,či obřích triedrech jako slabou drobnou mlhavou skvrnku oválného tvaru,protáhlou severojižním směrem. Podmínkou je tmavá obloha daleko od měst. Lépe vynikne při malých zvětšeních. NGC 6822 prakticky postrádá výraznější středové zjasnění,na jaké jsme při pozorování galaxií zvyklí. Na pozorování nějakých detailů jsou nutné skutečně velké dalekohledy.

NGC 6818 (Malý drahokam)

NGC 6818,příležitostně nazývaná Malý drahokam,je planetární mlhovina s jasností okolo 9,5. magnitudy,kterou na obloze najdeme jen asi 40 úhlových minut severoseverozápadně od Barnardovy galaxie ( NGC 6822 ). Zdánlivé rozměry planetární mlhoviny jsou asi 22 krát 15 úhlových vteřin. NGC 6818 je na tmavé obloze viditelná i v dobrých triedrech. Pro své malé úhlové rozměry se v malých zvětšeních jeví téměř stelární. Ve středně velkých amatérských dalekohledech jde již o nápadný mlhavý kotouček,mírně eliptického tvaru s tmavší středovou oblastí. Pro spatření nějakých podrobností uvnitř disku mlhoviny jsou nutné velké amatérské teleskopy. Centrální hvězda je velice slabá ( přibližně 17.hvězdné velikosti ) a běžnými amatérskými prostředky ji nespatříte. Při vizuálním pozorování může mlhovina vykazovat modrozelený odstín. Vzdálenost NGC 6818 odhadujeme na velmi nejistých 6000 světelných roků. Skutečný průměr plynné obálky by mohl dosahovat přibližně 0,5 světelného roku.

Velký oblak ve Střelci

NGC 6520

Ve střední části Velkého oblaku ve Střelci najdete malou a nevýraznou otevřenou hvězdokupu NGC 6520. Leží necelé 3 stupně severně od hvězdy Al Nasl ( Gama 2 Střelce ). Celkově dosahuje zhruba 8. magnitudy a rozkládá se na plošce o velikosti asi 6 úhlových minut. Jako drobná mlhavá zrnitá skvrnka je hvězdokupa viditelná již v malých triedrech. Několik nejjasnějších stálic 9. magnitudy a slabších spatříte již menším dalekohledem. Ve středně velkých amatérských přístrojích vystoupí z bohatého pozadí mléčné dráhy zhruba 2 desítky hvězd,seskupených v kruhové formaci kolem jedné jasnější,nápadně naoranžovělé stálice 9. hvězdné velikosti. Další podobně jasná a zabarvená hvězda leží jihovýchodně od centra hvězdokupy. Jde o velmi mladou hvězdokupu,se stářím jen několik milionů roků. NGC 6520 od nás dělí přibližně 5500 světelných roků.

Barnard 86

V těsné blízkosti ( jen asi 6 úhlových minut západně ) NGC 6520 se nachází temné prachové mračno Barnard 86. Spatřit jej můžeme v amatérských dalekohledech střední velikosti,jižně od naoranžovělé stálice 6,7. magnitudy,jako nápadně bezhvězdnou oblast.  Barnard 86 má o něco větší úhlový rozměr než sousední hvězdokupa.

Střelec nabízí spoustu dalších zajímavých objektů pozorovatelných amatérskými dalekohledy. V tomto přehledu jsem chtěl upozornit jen na ty nejvýraznější a nejzajímavější z nich.