KONTAKT HOME

Andromeda
Beran
Blíženci
Býk
Cefeus
Delfín
Drak
Eridanus
Had
Hadonoš
Havran
Herkules
Honící psi
Hydra
Jednorožec
Ještěrka
Jižní ryba
Kasiopeja
Koníček
Kozoroh
Labuť
Lev
Lištička
Lodní záď
Lyra
Malý lev
Malý medvěd
Malý pes
Orel
Orion
Panna
Pastýř
Pegas
Perseus
Pohár
Rak
Ryby
Rys
Severní koruna
Sextant
Střelec
Šíp
Štír
Štít
Trojúhelník
Váhy
Velká medvědice
Velký pes
Velryba
Vlasy Bereniky
Vodnář
Vozka
Zajíc
Žirafa

VELKÝ PES

• Latinsky - Canis Maior
• Zkratka - CMa
• Rozloha - 380 stupňů čtverečních
• Počet hvězd do 6. magnitudy - 80

Obsah

• Sírius (Alfa Velkého psa)
• Adhara (Epsilon Velkého psa)
• Wezen (Delta Velkého psa)
• Murzim (Beta Velkého psa)
• Aludra (Éta Velkého psa)
• Furud (Dzéta Velkého psa)
• 145 Velkého psa
• Mí Velkého psa
• Ný 1 Velkého psa
• Pí Velkého psa
• 17 Velkého psa
• Omikron 1 Velkého psa
• Omega Velkého psa
• 27 (EW) Velkého psa
• Kappa Velkého psa
• 29 (UW) Velkého psa
• R Velkého psa
• M 41
• NGC 2374
• NGC 2345
• NGC 2360
• NGC 2383+NGC 2384
• NGC 2367
• NGC 2362
• NGC 2354
• Collinder 121
• Collinder 132
• Collinder 140
• NGC 2204
• NGC 2359 (Thorova přilba)
• NGC 2217

Velký pes je nápadné souhvězdí jižní oblohy,kterému dominuje po Slunci nejjasnější hvězda celé oblohy - Sírius. Velký a Malý pes jsou společníci nebeského lovce Oriona. Souhvězdím prochází mléčná dráha a pro pozorovatele vybavené dalekohledy se zde nabízí množství zajímavých objektů, především ve formě otevřených hvězdokup, z nichž nejhezčí je M 41. Na své si zde přijdou i pozorovatelé dvojhvězd,či vícenásobných hvězdných systémů.

Sírius (Alfa Velkého psa)

Sírius ( Alfa Velkého psa ) je pokud pomineme Slunce nejjasnější hvězdou na obloze. Dosahuje -1,5. magnitudy. Jde o modrobílou hvězdu spektrálního zařazení A1. Modrobílý odstín je nepřehlédnutelný i při pozorování prostýma očima. Sírius od nás dělí pouhých 8,6 světelného roku,patří tedy mezi nejbližší stálice. Její průměr činí asi 1,7 násobek průměru našeho Slunce,má asi 23 krát větší zářivý výkon a také mnohem vyšší povrchovou teplotu - zhruba 10 000 Kelvinů. Je asi dvakrát hmotnější než naše denní hvězda. Rotační dobu hvězdy odhadujeme na asi 5,5 dne. Sírius neputuje vesmírným prostorem osamoceně. Doprovod mu dělá bílý trpaslík,známý pod označením Sírius B,nebo také nazývaný „Štěně". Jde o hvězdičku titěrných rozměrů,její průměr činí přibližně 12 000 kilometrů a je tedy ještě menší než naše rodná planeta. Nicméně její hmotnost je zhruba srovnatelná s hmotností Slunce. Průměrnou hustotu hvězdy odhadujeme na 2,4 tuny na 1 centimetr krychlový. Povrchová teplota činí asi 25 000 Kelvinů. Obě hvězdy obíhají kolem společného těžiště po silně výstředné dráze s periodou 50 roků. V periastru se k sobě přiblíží na vzdálenost 8 astronomických jednotek,v apastru je od sebe dělí 31,5 astronomické jednotky. Úhlová vzdálenost složek se při pohledu ze Země mění mezi 2,5 a 11,3 úhlovými vteřinami. V současné době ( rok 2010 ) se nachází v odstupu okolo 8 úhlových vteřin a v příštích letech bude úhlová vzdálenost narůstat. V maximální úhlové vzdálenosti budou hvězdy kolem roku 2025. Sírius B dosahuje při pohledu ze Země 8,5. magnitudy. Je k nám nejbližším bílým trpaslíkem. Při této jasnosti by nebylo problémem jej spatřit již v triedru. Pro úhlovou blízkost k velmi jasnému Síriu A je však obtížné jej zahlédnout i ve větších amatérských dalekohledech. Beznadějně se utápí v záři jasné složky. Největší šance na jeho spatření jsou pochopitelně v obdobích kolem největší úhlové rozteče složek. Pak máte šanci při použití většího amatérského přístroje. Vhodné je použít co největší možné zvětšení. Sírius B byl však původně hmotnější složkou dvojhvězdy,s odhadovanou hmotností 6 až 7 násobku hmoty Slunce. Díky tomu prošel vývojem rychleji. Stáří tohoto dvojhvězdného systému odhadujeme na přibližně 240 milionů roků. Sírius se k nám v současné době přibližuje rychlostí okolo 8 kilometrů za sekundu. Nejblíže k nám bude za asi 65 000 roků,kdy se vzdálenost zmenší na 7,9 světelného roku,poté se již opět začne vzdalovat. Ze současné vzdálenosti Síria se Slunce jeví jako stálice 2. hvězdné velikosti. Alfa Velkého psa je nejbližší stálicí jakou můžeme pozorovat z území našeho státu bez dalekohledu,samozřejmě s výjimkou Slunce.

Adhara (Epsilon Velkého psa)

Druhá nejjasnější stálice souhvězdí nese jméno Adhara ( Epsilon Velkého psa ). Dosahuje 1,5. magnitudy a jde o horkého modrého obra spektrálního zařazení B2,ve vzdálenosti okolo 430 světelných roků. Barevného odstínu hvězdy si můžete všimnout již při pozorování prostýma očima. Odhadujeme,že hvězda má zhruba 10 krát větší hmotnost než naše Slunce, více než 10 krát větší průměr a povrchová teplota činí zhruba 25 000 Kelvinů. V odstupu 7,5 úhlové vteřiny má slabého společníka 7,5. magnitudy. Průvodce je bílou hvězdou,patřící do spektrální třídy A. Pro velký rozdíl v jasnostech obou hvězd,lze průvodce spatřit až ve středně velkých amatérských dalekohledech. Oběžná doba této široké dvojhvězdy musí být dlouhá,v řádu tisíců let. Adhara je jedním z nejsilnějších ultrafialových zdrojů na obloze.

Wezen (Delta Velkého psa)

Wezen ( Delta Velkého psa ) dosahuje na pozemské obloze 1,8. magnitudy. Jde o žlutobílého veleobra,spektrálního zařazení F8. Hvězda je od nás tak daleko,že její vzdálenost nedovedeme spolehlivě určit. Odhadujeme ji na velmi nejistých 1800 světelných roků. V budoucnu toto hvězdné monstrum exploduje jako supernova.

Murzim (Beta Velkého psa)

Murzim,též Mirzam ( Beta Velkého psa ) je stálicí 2. hvězdné velikosti ( 2,0. magnitudy ). Jde o horkého modrého obra spektrálního zařazení B1. Vykazuje drobné změny jasnosti s periodou 6 hodin,jejichž příčinou jsou pulsace. Prostýma očima je nezaznamenáte. Murzim od nás dělí asi 500 světelných roků. Je hlavním představitelem celé skupiny proměnných hvězd typu Beta Canis Maioris.

Aludra (Éta Velkého psa)

Aludra ( Éta Velkého psa ) na nás svítí jako hvězda 2,4. magnitudy. Je modrým veleobrem spektrálního zařazení B5. Nachází se od nás velmi daleko,snad někde ve vzdálenosti okolo 3000 světelných roků,možná však mnohem dále či blíže. Měření může být ( a nejspíš také bude ) zatíženo značnou chybou. Patří k nejvzdálenějším z jasných hvězd na obloze. Během několika příštích milionů let vzplane jako supernova. I Aludra vykazuje drobné,prostýma očima nepostřehnutelné změny jasnosti,v rozmezí 1 desetiny hvězdné třídy. Z jejího povrchu vane velmi silný hvězdný vítr. V odstupu 3 úhlových minut můžete spatřit stálici 7. hvězdné velikosti. Jde pouze o optického společníka,který se nachází mnohem blíže k Zemi a se zářivým veleobrem nemá nic společného.

Furud (Dzéta Velkého psa)

Furud ( Dzéta Velkého psa ) dosahuje 3,0. magnitudy. Jde o další z horkých modrých hvězd ( spektrum B2 ) ve Velkém psu. Nachází se ve vzdálenosti okolo 340 světelných roků od Země. Z rozboru spektra víme,že jde o dvojhvězdu s oběžnou dobou 675 dní. Již v triedru můžete v odstupu 175 úhlových vteřin spatřit hvězdičku 7,7. magnitudy,která je však pouze optickým společníkem.

145 Velkého psa

Stálici s označením 145 Velkého psa najdete asi 3,5 stupně severovýchodně od hvězdy Wezen ( Delta Velkého psa ). Již malý dalekohled ji snadno rozliší na dvojici 4,8. a 6,0. magnitudy v odstupu 27 úhlových vteřin. Hlavní složka je oranžová ( spektrum K4 ),slabší je žlutobílá. Jde pouze o optickou dvojhvězdu. Slabší z dvojice se nachází mnohonásobně blíže Zemi než jasnější složka. Tato barevná dvojice hvězd bývá také někdy nazývána „zimní Albireo",pro svou podobnost s krásnou dvojhvězdou Albireo ze souhvězdí Labutě.

Mí Velkého psa

Stálice Mí Velkého psa se skládá z dvojice 5,1. a 7,2. magnitudy,v odstupu 2,8 úhlové vteřiny. Dvojici je schopen rozlišit již menší dalekohled s dostatečným zvětšením. Jasnější složka má žlutou barvu ( spektrum G5 ),slabší složka je bílá ( spektrum A2 ). Mí Velkého psa najdete necelé 4 stupně severovýchodně od Síria. Od Země ji dělí zhruba 900 světelných roků.

Ný 1 Velkého psa

Stálici s označením Ný 1 Velkého psa ukáže jako dvojitou i malý dalekohled. Skládá se ze složek 5,7. a 7,4. magnitudy v odstupu 18 úhlových vteřin. Hlavní složka má žlutou barvu ( spektrum G8 ),slabší je žlutobílá hvězda spektrálního zařazení F3. Dvojhvězdu najdete necelé 3 stupně jihozápadně od Síria. Ný 1 Velkého psa se nachází ve vzdálenosti okolo 280 světelných roků.

Pí Velkého psa

Pí Velkého psa tvoří složky 4,7. a 9,5. magnitudy s roztečí necelých 12 úhlových vteřin. Dvojici je schopen ukázat již menší amatérský přístroj. Najdete ji zhruba 4 stupně jihovýchodně od Síria. Hlavní složka je žlutobílá,spektrálního zařazení F2. Pí Velkého psa se nachází ve vzdálenosti zhruba 95 světelných roků.

17 Velkého psa

V blízkosti Pí Velkého psa najdete stálici s označením 17 Velkého psa. Dosahuje 5,8. magnitudy a jde o bílou hvězdu spektrálního zařazení A2 ve vzdálenosti okolo 600 světelných roků. Již v malém dalekohledu můžete v její blízkosti spatřit dvě hvězdičky 8,5. a 9,2. magnitudy. První z nich v odstupu asi 44 úhlových vteřin,druhou v odstupu asi 49 úhlových vteřin. Společně s hlavní složkou vytvářejí na obloze téměř pravoúhlý trojúhelník. Jasnější průvodce vykazuje oranžový odstín. V odstupu více než 2 úhlových minut od hlavní složky leží další stálice 9,7. magnitudy.

Omikron 1 Velkého psa

Nepravidelnou proměnnou hvězdou je Omikron 1 Velkého psa. Jde o oranžového veleobra spektrálního zařazení K3,v dosti značné vzdálenosti od Země,kterou velmi zhruba odhadujeme na 2000 světelných roků. Jasnost mění v rozmezí 2 desetin hvězdné třídy,mezi 3,8. a 4,0. magnitudy. Proměnnou najdete 4 stupně severozápadně od hvězdy Wezen ( Delta Velkého psa ).

Omega Velkého psa

Omega Velkého psa patří také k nepravidelným proměnným hvězdám. Je zařazena k eruptivním proměnným hvězdám typu Gama Kasiopeje. Jasnost kolísá mezi 3,6. až 4,2. magnitudy. To je dostatečná změna jasu na to,aby byla snadno zaznamenatelná prostýma očima. Jde o modrého obra spektrálního zařazení B2. Od nás jej dělí zhruba 900 světelných roků. Proměnnou najdete 1,5 stupně jihovýchodně od hvězdy Wezen ( Delta Velkého psa ).

27 (EW) Velkého psa

V blízkosti proměnné hvězdy Omega Velkého psa najdeme další hvězdu jasnosti nestálé - 27 Velkého psa,pozorovatelům proměnných hvězd známou také pod označením EW Velkého psa. Řadíme ji také k nepravidelným proměnným hvězdám a je dalším představitelem eruptivních proměnných typu Gama Kasiopeje. Jasnost mění mezi 4,4. a 4,7. magnitudy. Je modrou obří hvězdou spektrálního zařazení B3,ve vzdálenosti snad někde okolo 1500 světelných roků od Země. Z rozboru spektra víme,že jde o nejméně trojhvězdný systém. Hlavní složka má těsného společníka s oběžnou dobou pouhých ¼ dne. Druhý,mnohem vzdálenější společník s ní obíhá kolem společného těžiště s periodou 31 let.

Kappa Velkého psa

Nepravidelnou proměnnou hvězdou typu Gama Kasiopeje je i Kappa Velkého psa. Najdeme ji u jižního okraje souhvězdí. I u ní pozorujeme menší variace jasnosti v rozmezí 3,5. až 4,0. magnitudy. Jde o modrého obra spektrálního zařazení B2,ve vzdálenosti zhruba 800 světelných roků. V odstupu 265 úhlových vteřin se nachází hvězdička 6,8. magnitudy. Ta je modrobílou stálicí spektrálního zařazení B9. Snadno ji spatříte již malým triedrem.

29 (UW) Velkého psa

29 ( UW ) Velkého psa je zákrytovou proměnnou hvězdou typu Beta Lyry. Jasnost mění mezi 4,8. a 5,3. magnitudy,v periodě 4,39 dne. Změny jsou tedy snadno postřehnutelné i při pozorování prostýma očima. Jde o dvojici vzájemně si blízkých horkých veleobřích hvězd,patřících do spektrální třídy O. 29 Velkého psa je od nás sakramentsky daleko - snad někde ve vzdálenosti okolo 3000 světelných roků. Na obloze ji najdete 3 stupně severovýchodně od hvězdy Wezen ( Delta Velkého psa ).

R Velkého psa

R Velkého psa je zákrytovou proměnnou typu Algol. Leží v severovýchodní části souhvězdí,asi 4 stupně východně od hvězdy Gama Velkého psa. Jasnost kolísá mezi 5,7. až 6,3. magnitudy,v periodě 27 hodin. Hlavní složka dvojhvězdy je žlutobílá,patří do spektrální třídy F,dosahuje asi 1,6 průměru našeho Slunce a přibližně 1,5 násobku jeho hmotnosti. Průvodcem je žlutá hvězda s průměrem zhruba srovnatelným se Sluncem,avšak jen s 0,2 jeho hmotnosti. K soustavě ještě možná patří třetí hvězda - červený trpaslík,který obíhá kolem společného těžiště po velmi výstředné dráze s periodou asi 93 let. R Velkého psa od nás dělí asi 145 světelných roků.

M 41

Z množství otevřených hvězdokup v souhvězdí Velkého psa je potřeba na prvním místě zmínit M 41 ( NGC 2287 ). S celkovou jasností 4,5. magnitudy je v místech s kvalitními pozorovacími podmínkami snadno viditelná i prostýma očima,jako mlhavá skvrnka. Byla zaznamenána již starověkými astronomy,nejspíše si jí všiml i sám Aristoteles. Hvězdokupa leží 4 stupně jižně od nejjasnější hvězdy noční oblohy - Síria. Rozkládá se na ploše asi 38 úhlových minut. M 41 hostí zhruba stovku stálic do 13. magnitudy. Kromě horkých hvězd zde najdeme také několik oranžových obrů. Nejjasnější stálice hvězdokupy dosahuje 6,9. magnitudy a jde o oranžového obra spektrálního zařazení K3. Nachází se poblíž středu hvězdokupy. Ostatní stálice jsou již slabší 7. hvězdné velikosti. Druhý nejjasnější člen hvězdokupy je modrým obrem spektrálního zařazení B8 a dosahuje 7,3. magnitudy. Jasná hvězda s označením 12 Velkého psa ( 6,1. magnitudy,modrý obr spektrálního zařazení B7 ) na jihovýchodním okraji hvězdokupy k ní nepatří,leží mnohem blíže Zemi a jen náhodou se do hvězdokupy promítá. Již běžný triedr zde ukáže přibližně 2 desítky hvězd,několik desítek dalších přidá středně velký amatérský dalekohled. Spousta z nich se jeví seskupených do řetězců,vycházejících z koncentrované centrální části hvězdokupy. Naoranžovělý odstín nejjasnějšího člena skupiny je snadno rozpoznatelný. Vzdálenost M 41 odhadujeme na asi 2300 světelných roků. Její hvězdy jsou soustředěny v prostoru o průměru asi 25 světelných let. Jejich stáří odhadujeme na zhruba 200 milionů roků. Velmi pěkná hvězdokupa a vděčný objekt pro pozorovatele vybavené dalekohledy.

NGC 2374

V severovýchodní části souhvězdí se prezentuje otevřená hvězdokupa NGC 2374 s celkovou jasností okolo 8. magnitudy. Rozkládá se na ploše o velikosti asi 19 úhlových minut. V triedrech je viditelná jako mlhavá skvrnka. Na hvězdy ji dokáže částečně rozlišit již menší amatérský dalekohled. Nejjasnější členové dosahují 10. hvězdné velikosti. Středně velký amatérský přístroj zde ukáže asi 2 až 3 desítky nepravidelně rozházených stálic. Odhadujeme,že hvězdokupu od nás dělí asi 4000 až 5000 světelných roků.

NGC 2345

Otevřená hvězdokupa NGC 2345 leží necelé 3 stupně severoseverovýchodně od hvězdy Gama Velkého psa ( 4,1. magnitudy ). Celkově dosahuje 7,7. magnitudy a rozkládá se na plošce o velikosti asi 12 úhlových minut. V malých triedrech vypadá jako mlhavá skvrnka,severně od ní se nachází stálice 8. hvězdné velikosti. V menších dalekohledech již z ní vystoupí několik nejjasnějších hvězd 10. magnitudy. I ve středně velkém amatérském přístroji vypadá jako poměrně chudá skupinka asi 2 desítek stálic. Možná vám uspořádání nejjasnějších hvězd připomene velké písmeno V,či hrot šípu na jehož špičce se nachází pěkná dvojhvězda se složkami 10. a 11. hvězdné velikosti. Někde ve vzdálenosti mezi 5000 a 6000 světelnými roky a možná ještě dál by se mohla nacházet tato hvězdokupa.

NGC 2360

NGC 2360 je další z otevřených hvězdokup v severovýchodní části souhvězdí. Můžete ji vyhledat asi 3,5 stupně východně od hvězdy Gama Velkého psa. Pěkná,poměrně bohatá a koncentrovaná hvězdokupa,jejíž krása však vynikne až v amatérských dalekohledech střední velikosti. Celkově dosahuje 7,2. magnitudy a na obloze zabírá plošku o velikosti asi 12 úhlových minut. V malých triedrech mlhavá skvrnka,středně velké amatérské dalekohledy ukážou několik desítek slabších hvězd,často seskupených v dlouhých řetězcích. Hvězdokupa má nepravidelný tvar,nejvýraznější je její západní část,ve východní části je nápadná bezhvězdná oblast. Nejjasnější členové dosahují 10. hvězdné velikosti. U východního okraje hvězdokupy leží hvězda 9. magnitudy. Vzdálenost NGC 2360 odhadujeme na zhruba 6000 světelných roků od Země.

NGC 2383+NGC 2384

Dvojici zdánlivě si blízkých otevřených hvězdokup NGC 2383 a NGC 2384 najdeme poblíž východní hranice souhvězdí.

NGC 2383 dosahuje 8,4. magnitudy a na obloze zabírá plošku o velikosti asi 6 úhlových minut. Nejjasnější stálice zde dosahují jen 10. hvězdné velikosti. V menších dalekohledech je vidět jen hrstka nejjasnějších členů s mlhavým podkladem,středně velký amatérský dalekohled ukáže zhruba 2 desítky slabých hvězd. Hvězdokupa se jeví nápadně protáhlá ve směru východ-západ. Napříč celou skupinou se táhne hvězdný řetězec.

NGC 2384 leží jen asi 8 úhlových minut jihovýchodně od NGC 2383. Jeví se jasnější,ale o něco menší než její zdánlivá sousedka a také chudší na slabé hvězdy. Celkově dosahuje 7,4. magnitudy a rozkládá se na plošce o velikosti asi 5 úhlových minut. Dva nejvýraznější členové skupiny jsou 9. hvězdné velikosti. I na pozorování této hvězdokupy se hodí nejméně středně velký amatérský dalekohled,ve kterém spatříte asi 15 až 20 stálic. I NGC 2384 se jeví protáhlá ve východozápadním směru.

Obě hvězdokupy se pro svou úhlovou blízkost vejdou do jednoho zorného pole dalekohledu,pokud nepoužijete silné zvětšení. Jejich vzájemná blízkost je však pouze zdánlivá,nachází se v rozdílných vzdálenostech od nás.

NGC 2367

NGC 2367 je méně nápadnou a drobnou otevřenou hvězdokupou ve východní části souhvězdí. Celkově dosahuje 7,9. magnitudy a na obloze zabírá plošku o velikosti pouhých 4 úhlových minut. V malých triedrech je viditelná jako drobná mlžinka. Zajímavá je až v amatérských přístrojích střední velikosti,které ukážou dvě až tři desítky slabších stálic. Nejjasnější hvězda zde dosahuje 9,4. magnitudy a je zároveň pěknou dvojhvězdou. Ostatní členové jsou již 10. hvězdné velikosti a slabší. Nejvýraznější členové skupiny se jeví uspořádány do tvaru velkého písmene Y,další slabší hvězdy jsou soustředěny převážně severně a v menší míře jižně a jihozápadně od této formace. Hvězdokupu klademe do vzdálenosti mezi 6000 a 7000 světelnými roky.

NGC 2362

Otevřenou hvězdokupu NGC 2362 najdete 2,75 stupně severovýchodně od hvězdy Wezen ( Delta Velkého psa ). Velmi zajímavé a pohledné seskupení obklopuje stálici Tau Velkého psa. Jde o modrého veleobra spektrálního zařazení O9,s jasností 4,4. magnitudy. Je nejjasnějším členem hvězdokupy a ve skutečnosti nejde o hvězdu jedinou,ale o vícenásobný hvězdný systém. O dvou velmi blízkých společnících víme z rozboru spektra,ve větších amatérských přístrojích můžete v její blízkosti spatřit dvě hvězdičky 10. a 11. magnitudy v odstupu 8 a 15 úhlových vteřin. Hvězdy NGC 2362 se rozkládají na plošce o průměru asi 8 úhlových minut. V triedrech se hvězdokupa ukáže jako mlhavá zář kolem výše zmíněné jasné hvězdy. Ve středně velkém amatérském dalekohledu spatříte její hvězdy seskupené v zhruba trojúhelníkové formaci. Napočítat můžete asi 20 až 30 členů. Jde převážně o horké obří hvězdy spektrálních tříd O a B. Tau Velkého psa je zde svou jasností dominantní,ostatní členové jsou až 9. hvězdné velikosti a slabší. Na hvězdy nejbohatší se jeví jihozápadní část hvězdokupy. Za východním okrajem hvězdokupy leží jasnější stálice 6,8. magnitudy. Seskupení klademe do vzdálenosti okolo 5000 světelných roků od nás. Hvězdy NGC 2362 jsou velmi mladé,se stářím jen několik milionů roků.

NGC 2354

Nedaleko NGC 2362 leží další z otevřených hvězdokup - NGC 2354. Najdeme ji 1,5 stupně severovýchodně od hvězdy Wezen ( Delta Velkého psa ). Celkově dosahuje 6,5. magnitudy a rozkládá se na plošce o velikosti asi 22 úhlových minut. V triedrech se jeví jako mlhavá skvrna,ve středně velkých amatérských dalekohledech se ukáže jako volné seskupení několika desítek hvězd,bez výraznější centrální kondenzace. Spousta z nich se jeví sdružených do řetězců. Nejjasnější z nich dosahují 10. hvězdné velikosti. Jižní polovina hvězdokupy je bohatší na jasnější hvězdy. Uvnitř NGC 2354 je viditelných několik tmavších bezhvězdných oblastí.

Collinder 121

Nepříliš nápadnou otevřenou hvězdokupou je Collinder 121. Obklopuje převážně z jižní strany již výše zmíněnou,nepravidelnou proměnnou hvězdu Omikron 1 Velkého psa ( 3,9. magnitudy ). Na ploše o velikosti asi 1 stupně tu můžete v již v malém dalekohledu spatřit asi 2 desítky hvězd. Další jednu až dvě desítky stálic přidá středně velký amatérský dalekohled. Nejvýraznější z nich dosahuje 6. hvězdné velikosti. Seskupení má protáhlý tvar ve směru sever-jih. Jeví se jako volná skupinka hvězd rozdílných jasností. Pro svou rozlehlost lépe vynikne v dalekohledech s menším zvětšením,například triedrech. V dalekohledech je dobře patrný naoranžovělý odstín nejjasnější hvězdy v této oblasti - Omikron 1 Velkého psa. Jen asi ¼ stupně severně od této proměnné hvězdy najdeme další nestálou stálici - EZ Velkého psa. Jde o horkou,takzvanou Wolf-Rayetovu hvězdu - mladého veleobra,který ztrácí značnou část hmoty silným hvězdným větrem. Vykazuje drobné změny jasnosti v okolí hodnoty 6,7. magnitudy. Její hmotnost pravděpodobně přesahuje 20 Sluncí. Hvězdy tohoto typu žijí krátce. Collinder 121 se nachází ve středu hvězdné OB asociace. Tyto mladé horké hvězdy spektrálních tříd O a B se rozkládají na ploše o průměru asi 15 stupňů a zabírají tak značnou část souhvězdí Velkého psa. Nachází se převážně ve vzdálenostech mezi 2500 a 3000 světelnými roky. Nejjasnější členové této asociace tvoří jihovýchodní část souhvězdí. Samotná hvězdokupa Collinder 121 se nachází pravděpodobně ještě o něco dále od Země,ve vzdálenosti okolo 3500 světelných roků.

Collinder 132

Hvězdné seskupení Collinder 132 můžete vyhledat 4 stupně jihovýchodně od hvězdy Adhara ( Epsilon velkého psa ). Na jeho pozorování jsou vhodné dalekohledy s velkým zorným polem. Již v triedru se ukáže jako nápadné nahuštění jasnějších hvězd v okolním hvězdném poli. Rozkládá se na ploše o velikosti asi 1,5 stupně. Napočítat tu můžete několik desítek stálic rozdílných jasností. Nejjasnější z nich dosahuje 5,3. magnitudy,ostatní jsou již slabší 6. hvězdné velikosti. Do 7. hvězdné velikosti je tu 7 stálic,do 8. hvězdné velikosti asi 15 kousků.

Collinder 140

Jihovýchodní roh souhvězdí Velkého psa vyplňuje hvězdné seskupení Collinder 140. Za dobrých pozorovacích podmínek je viditelné i prostýma očima jako mlhavá skvrnka,ze které vystupuje několik nejjasnějších hvězd. Na ploše o velikosti asi 1 stupně se zde prezentuje několik desítek stálic. Nejjasnější z nich dosahuje 5,3. magnitudy a je oranžovým obrem spektrálního zařazení K1. Do 6. hvězdné velikosti jsou tu 3 stálice,další dvě jsou jasnější 7. hvězdné velikosti. Jde převážně o horké modré obry patřící do spektrální třídy B. Rozložení nejjasnějších stálic připomíná velké písmeno Y. I v tomto případě je na pozorování vhodnou volbou triedr,či jiný dalekohled s velkým zorným polem.

NGC 2204

NGC 2204 je slabší otevřená hvězdokupa s celkovou jasností 8,6. magnitudy. Rozkládá se na plošce o velikosti asi 13 úhlových minut. Leží necelé 2 stupně jihozápadně od hvězdy Murzim ( Beta Velkého psa ). V malých triedrech se tváří jako mlhavá skvrnka,v těsné blízkosti stálice 6. hvězdné velikosti. Nejjasnější členové hvězdokupy dosahují 9. hvězdné velikosti a ukáže je již malý dalekohled. Ve středně velkém amatérském dalekohledu již můžete spatřit několik desítek hvězd,z nichž nejjasnější se jeví uspořádány do nepříliš povedeného velkého písmene X. K vidění je tu i několik pohledných dvojhvězd. Větší dalekohledy přidají ještě spoustu velmi slabých členů hvězdokupy. Jasná žlutooranžová stálice 6. magnitudy,která se promítá do severní části skupiny,není její součástí,nachází se mnohem blíže k nám. Vzdálenost NGC 2204 odhadujeme na 8000 až 9000 světelných roků.

NGC 2359 (Thorova přilba)

V severovýchodní části souhvězdí, asi 4 stupně severovýchodně od hvězdy Gama Velkého psa se nachází slabá mlhovina NGC 2359,známá pod názvem „ Thorova přilba",někdy se jí také přezdívá „Kachní mlhovina". Jde o bublinu plynu o odhadovaném průměru asi 30 světelných let vyfoukanou silným hvězdným větrem z horkého obra, patřícího mezi takzvané Wolf-Rayetovy hvězdy. Odhadujeme,že NGC 2359 od nás dělí asi 15 000 světelných let. Na obloze se rozkládá na plošce o velikosti asi 10 krát 5 úhlových minut. Celkově dosahuje zhruba 10. magnitudy. Na její pozorování lze doporučit alespoň středně velký amatérský dalekohled,ve kterém se ukáže jako slabá mlhavá skvrnka. Ve větších dalekohledech se jeví jako dvojice protáhlých mlhavých skvrnek ve vzájemném kontaktu,z nichž ta jižní je menší,ale výraznější. Viditelné můžou být také slabé vnější oblasti ( křidýlka ). Detailnější strukturu ukážou až velké teleskopy. Velmi dobře poslouží mlhovinový filtr. Na jejím pozadí zahlédnete několik slabých hvězd. Centrální Wolf-Rayetova hvězda je 11. hvězdné velikosti.

NGC 2217

Galaxii NGC 2217 najdete v jihozápadní části souhvězdí,zhruba 3 stupně severně od hvězdy Dzéta Velkého psa. Dosahuje 10,5. magnitudy a na obloze zabírá plošku o velikosti asi 5 krát 4,5 úhlové minuty. Dobře ji ukáže středně velký amatérský dalekohled,jako téměř kulatou mlhavou skvrnku s jasnějším jádrem. Je klasifikována jako spirální s příčkou a k nám je natočena čelně. Centrální oblast vyplňuje jasná mohutná příčka,která je oddělena tmavší oblastí od vnějšího hvězdného prstence. Objekt se nachází ve vzdálenosti okolo 60 milionů světelných roků.