KONTAKT HOME

Andromeda
Beran
Blíženci
Býk
Cefeus
Delfín
Drak
Eridanus
Had
Hadonoš
Havran
Herkules
Honící psi
Hydra
Jednorožec
Ještěrka
Jižní ryba
Kasiopeja
Koníček
Kozoroh
Labuť
Lev
Lištička
Lodní záď
Lyra
Malý lev
Malý medvěd
Malý pes
Orel
Orion
Panna
Pastýř
Pegas
Perseus
Pohár
Rak
Ryby
Rys
Severní koruna
Sextant
Střelec
Šíp
Štír
Štít
Trojúhelník
Váhy
Velká medvědice
Velký pes
Velryba
Vlasy Bereniky
Vodnář
Vozka
Zajíc
Žirafa

LIŠTIČKA

• Latinsky - Vulpecula
• Zkratka - Vul
• Rozloha - 268 stupňů čtverečních
• Počet hvězd do 6. magnitudy - 45

Obsah

• Alfa Lištičky
• 23 Lištičky
• 31 Lištičky
• 16 Lištičky
• T Lištičky
• M 27 (Činka)
• Collinder 399 (Ramínko)
• NGC 6940
• NGC 6882+NGC 6885
• NGC 6830
• NGC 6823
• NGC 6802
• Stock 1
• NGC 6800
• NGC 6793

Lištička je malé nevýrazné souhvězdí,které bylo zavedeno v 17.století. Původně se jmenovalo „ Liška s husou". Najdeme ji uvnitř Letního trojúhelníku,jižně od Labutě. Jelikož leží v mléčné dráze,nabízí se zde pozorovatelům s dalekohledy bohatá hvězdná pole a zejména několik otevřených hvězdokup doplněných jednou velmi jasnou planetární mlhovinou.

Alfa Lištičky

Souhvězdí se skládá jen ze slabých hvězd. Nejjasnější z nich - Alfa Lištičky ( s příležitostným jménem Anser ) dosahuje pouze 4,4. magnitudy. Je obří červenou hvězdou spektrálního zařazení M0 a nachází se ve vzdálenosti okolo 300 světelných roků. Její průměr odhadujeme na velmi zhruba 50 průměrů našeho Slunce. S naoranžovělou stálicí s označením 8 Lištičky ( 5,8. magnitudy,spektrum K0 ) tvoří pohledný pár. Jde však pouze o optickou dvojhvězdu,hvězdy se vedle sebe promítají jen náhodou. Blíže Zemi se nachází Alfa Lištičky,8 Lištičky leží ve větší vzdálenosti od nás. Na obloze je od sebe dělí asi 7 úhlových minut a je možné je za kvalitních pozorovacích podmínek rozlišit i prostýma očima.

23 Lištičky

23 Lištičky je hvězdou 4,5. magnitudy. Tohoto oranžového obra spektrálního zařazení K3 pozorujeme ze vzdálenosti asi 330 světelných roků. Má dva hvězdné společníky,kteří se však nachází v odstupu jen několika desetin úhlové vteřiny. Amatérskými dalekohledy je tedy v žádném případě nespatříte.

31 Lištičky

31 Lištičky dosahuje 4,6. magnitudy a je žlutou obří hvězdou spektrálního zařazení G8. Od nás ji dělí přibližně 220 světelných roků.

16 Lištičky

Až velkými amatérskými přístroji je rozložitelná dvojhvězda s označením 16 Lištičky. Najdete ji ve střední části souhvězdí. Primární složka má 5,8. magnitudy,průvodce 6,2. magnitudy a na obloze je dělí pouhých 0,9 úhlové vteřiny. Obě složky dvojhvězdy patří do spektrální třídy F a od nás je dělí zhruba 210 světelných roků. Prostýma očima či v menším dalekohledu se 16 Lištičky jeví jako jedna hvězda s jasností 5,2. magnitudy.

T Lištičky

T Lištičky je proměnnou typu Delta Cefea. Jas této žluté obří pulsující hvězdy kolísá mezi 5,4. a 6,1. magnitudy s periodou 4,44 dne. Najdeme ji přibližně 1 stupeň severně od stálice 31 Lištičky ( 4,6. magnitudy ). Pod temnou oblohou je T Lištičky viditelná prostýma očima i v období minima.

M 27 (Činka)

Hlavním tahounem souhvězdí je planetární mlhovina M 27 ( NGC 6853 ),mezi hvězdáři známá pod názvem Činka. Psát se o ní dá pouze v superlativech. Je jednou z nejjasnějších planetárních mlhovin na obloze a vůbec prvním objeveným objektem tohoto druhu. S jasností 7,4. magnitudy je snadno pozorovatelná již malým triedrem jako okrouhlá mlhavá skvrnka s poměrně ostrými okraji o velikosti asi 8 úhlových minut. Osvědčeným postupem pro její vyhledání je začít v sousedním souhvězdí Šípu. Na hrotu Šípu se nachází stálice označená řeckým písmenem gama,Činka se nachází přibližně 3 stupně severně od této hvězdy. Středně velký amatérský dalekohled již pěkně vykreslí bipolaritu mlhoviny. Někomu může M 27 připomínat ohryzek jablka,jinému přesýpací hodiny či motýla a někomu snad i tu činku. Ve větších přístrojích zaznamenáte již nepravidelnosti v jasnosti disku mlhoviny-jasnější a tmavší oblasti. Centrální bílý trpaslík je s jasností 13,5. magnitudy pozorovatelný až velkými amatérskými přístroji. Je velmi žhavý-na povrchu dosahuje teploty okolo 85 tisíc stupňů Celsia. Ve vzdálenosti 6,5 úhlové vteřiny má slabého průvodce 17.hvězdné velikosti,kterého ovšem amatérským dalekohledem nespatříte. Na fotografiích si můžete všimnout slabé vnější obálky o průměru 15 úhlových minut. Odhady vzdálenosti Činky se nejčastěji pohybují mezi 1000 a 1200 světelných roků od Země. Plynný obal se od hvězdy vzdaluje rychlostí několika desítek kilometrů za sekundu a hvězda ho odhodila před několika tisíci lety. Za jedno století se mlhovina na obloze zvětší o asi 6,8 úhlové vteřiny. Stadium planetární mlhoviny je velmi krátkou,ale také velmi významnou epizodou v životě hvězdy. Podobný osud čeká za několik miliard let pravděpodobně i naše Slunce. M 27 je nejsnadněji viditelnou planetární mlhovinou na obloze a skutečným pozorovatelským skvostem.

Collinder 399 (Ramínko)

Přibližně 5 stupňů jižně od nejjasnější stálice souhvězdí ( Alfa Lištičky ),nedaleko hranice se Šípem,si za temné noci jistě snadno všimnete nápadné oválné světlé skvrny ( celková jasnost asi 3,6 magnitudy ). Pokud máte skutečně bystré oko a velmi dobré pozorovací podmínky,pak zjistíte,že jde o skupinku hvězd. Jestliže vezmete na pomoc oku triedr či malý dalekohled,ukáže se vám pohledné seskupení desítky stálic 5. až 7. hvězdné velikosti na ploše o velikosti asi 2 krát 1 stupeň, poskládaných do tvaru jednoduchého ramínka na šaty jaké máte někde doma ve skříni. 6 hvězd vytváří příčku a další čtveřice vykresluje hák Ramínka. Objekt má označení Collinder 399 ( nebo také Brocchiho kupa ) a mezi pozorovateli má zažitý neoficiální název „Ramínko". Jakkoli by se mohlo zdát,že hvězdy Ramínka k sobě patří a tvoří otevřenou hvězdokupu, tak opak je pravdou. Jednotlivé stálice se nachází v dosti rozdílných vzdálenostech od Země a vedle sebe se nám promítají pouze náhodou. Navíc rozbor pohybu jednotlivých členů ukazuje,že se pohybují různými směry. Drtivá většina mlhavých skvrnek na obloze má společný původ ve formě otevřených či kulových hvězdokup nebo galaxií,v případě Ramínka však příroda udělala výjimku a na obloze nám tak vytvořila falešnou hvězdokupu. Z desítky hvězd tvořících Ramínko jsou 3 jasnější 6. hvězdné velikosti,ke kterým patří i dva oranžoví obři spektrální třídy K,zbylých 8 tvoří horké hvězdy spektrální třídy A a B. Nejjasnější stálice tvořící Ramínko dosahuje 5,2. magnitudy a je oranžovou obří hvězdou spektrálního zařazení K0 ve vzdálenosti přibližně 240 světelných roků. Nejslabší stálice Ramínka dosahuje 7,2. magnitudy. Jde pro změnu o bílou hvězdu spektrálního zařazení A2 v odhadované vzdálenosti okolo 550 světelných roků. Nejvzdálenější stálice tohoto uskupení se nachází více než 1000 světelných roků od Země,nejbližší přibližně 220 světelných let. Skupina Collinder 399 je jako stvořená pro pozorování triedrem či malým dalekohledem,ve kterých pěkně vynikne. Ve velkých přístrojích se již obvykle celá nevejde do zorného pole. V obraz nepřevracejících dalekohledech ( například triedrech ) se jeví Ramínko háčkem dolů.

Collinder 399 lze také na obloze snadno najít pomocí dvou vrcholů Letního trojúhelníku-seskupení se nachází na spojnici hvězd Vega ze souhvězdí Lyry a Altair, patřící do souhvězdí Orla.

NGC 6940

Po „falešné hvězdokupě" si představíme některé opravdové otevřené hvězdokupy v souhvězdí Lištičky. Jednou z nich je i NGC 6940. Najdeme ji v severní části souhvězdí,nedaleko hranice s Labutí. Celková jasnost dosahuje 6,3. magnitudy a na obloze zabírá plošku o velikosti asi 30 úhlových minut-jeví se tedy stejně velká jako Měsíc v úplňku. Jako mlhavá skvrna je snadno viditelná již malým triedrem,za vynikajících pozorovacích podmínek může být viditelná i prostýma očima. Nejjasnější stálice hvězdokupy se pohybují okolo 9. hvězdné velikosti. Již ve středně velkém amatérském dalekohledu vynikne bohatství hvězd,ve větších amatérských přístrojích spatříte již více než 100 nejjasnějších členů hvězdokupy. Spousta z nich se jeví seskupená do dvojhvězd a hvězdných řetězců. Poblíž centra seskupení najdete stálici 9. magnitudy s naoranžovělým odstínem. NGC 6940 je krásnou,bohatou a velkou hvězdokupou,pravděpodobně nejhezčí v tomto souhvězdí. Vzdálenost od nás odhadujeme na asi 2500 světelných roků.

NGC 6882+NGC 6885

Ve střední části souhvězdí,přibližně 1,5 stupně jihozápadně od stálice s označením 23 Lištičky ( 4,5. magnitudy ) spatříte pod temnou oblohou již prostýma očima drobnou mlhavou skvrnku. Pokud máte skutečně dobrý zrak tak zjistíte,že jde o trojici blízkých stálic 5,5. až 6. hvězdné velikosti. Trojice má označení 18,19 a 20 Lištičky. Tohle místo je domovem hvězdného seskupení s dvojím katalogovým označením NGC 6882 a NGC 6885. Nachází se v okolí modrobílé 20 Lištičky ( 5,9. magnitudy,spektrum B7 ),která je nejslabší a nejjižnější z výše zmíněné trojice hvězd. Již v malém amatérském dalekohledu se zde ukáže zajímavé soustředění stálic 9. hvězdné velikosti a slabších,na ploše o velikosti asi 20 úhlových minut. Mnohem bohatěji však vypadá toto neuspořádané seskupení ve středně velkém amatérském dalekohledu,který ukáže již několik desítek nejjasnějších členů. Ačkoliv by dvojí katalogové označení mohlo svádět k domněnce že jde o dvojici blízkých otevřených hvězdokup,ve skutečnosti jde o hvězdokupu jedinou. NGC 6882 je tedy jen částí hvězdokupy NGC 6885. Vzdálenost NGC 6685 + 6882 odhadujeme na přibližně 2000 světelných roků od Země.

NGC 6830

Přibližně 0,5 stupně severně od stálice 12 Lištičky ( 4,9. magnitudy ) a jen asi 2 stupně západně od planetární mlhoviny Činka ( M 27 ), narazíte na otevřenou hvězdokupu NGC 6830 s celkovou jasností okolo 8. magnitudy. Na obloze zabírá plošku o velikosti asi 12 úhlových minut. Jelikož ani nejjasnější členové zde nepřekračují 9. hvězdnou velikost,lze na pozorování hvězdokupy doporučit alespoň středně velký amatérský dalekohled. V něm spatříte 3 až 4 desítky stálic,z nichž jasnější ( 11. až 12. magnitudy ) tvoří dvě protínající se řádky ve tvaru písmene X. K vidění je zde také několik širokých dvojhvězdných páru a izolovaných skupinek. NGC 6830 klademe do vzdálenosti okolo 5000 světelných roků od Země.

NGC 6823

Asi 2 stupně západně od NGC 6830 se prezentuje další otevřená hvězdokupa s katalogovým označením NGC 6823. S celkovou jasností okolo 7. magnitudy a velikostí asi 12 úhlových minut je snadno pozorovatelná již malým triedrem jako mlhavá skvrnka. Jde o velmi mladou hvězdokupu se stářím jen několik málo milionů roků. Dominují v ní horké modré hvězdy. Nejjasnější členové se zde pohybují okolo 9. magnitudy a proto i na studium této kupy lze doporučit alespoň středně velký amatérský přístroj. V centru hvězdokupy najdeme vícenásobný hvězdný systém BD+223782 skládající se z 13 horkých hvězd spektrální třídy O a B seskupených na ploše o velikosti asi 40 úhlových vteřin. Některé z nich dosahují až několik desítek násobku hmotnosti našeho Slunce. Na alespoň částečné rozlišení této skupinky je vhodný středně velký,či ještě lépe velký amatérský přístroj s dostatečným zvětšením. Na fotografiích s delší expozicí pěkně vynikne mlhovina NGC 6820 o rozměrech asi 30 krát 40 úhlových minut v jejíž centrální části se hvězdokupa NGC 6823 zrodila. NGC 6823 je jádrem asociace Vulpecula OB 1. Mlhovina je velmi slabá,v náznaku může být pozorovatelná až většími světelnými dalekohledy. Temná obloha daleko od rušivých světelných zdrojů je k tomu podmínkou a mlhovinový filtr vítanou pomůckou. Vzdálenost mlhoviny s hvězdokupou odhadujeme na asi 6000 světelných let od nás.

NGC 6802

Pro vyhledání otevřené hvězdokupy NGC 6802 se musíme vydat zpátky k „Ramínku" ( Collinder 399 ). Najdeme ji hned za východním koncem Ramínka. Jde o slabší a drobnou otevřenou hvězdokupu s celkovou jasností 8,8. magnitudy a velikosti asi 4 krát 2 úhlové minuty. Na její pozorování lze doporučit alespoň středně velké amatérské přístroje. V menších amatérských dalekohledech se jeví jen jako malá mlhavá skvrnka. Nejjasnější stálice zde nepřekračují 12.hvězdnou velikost. Bohatství několika desítek hvězd vynikne až ve velkém amatérském dalekohledu. NGC 6802 je nápadně protažená v severojižním směru. Vzdálenost odhadujeme na asi 3500 světelných roků od nás. S odhadovaným stářím okolo 1 miliardy roků již rozhodně nepatří k mladým objektům tohoto druhu.

Stock 1

Stock 1 je rozlehlou otevřenou hvězdokupou.Na obloze zabírá plochu o velikosti více než 1 stupně. Najdeme ji přibližně 2 stupně severovýchodně od nejjasnější stálice souhvězdí ( Alfa Lištičky ). Nejjasnější členové uskupení se pohybují okolo 8. hvězdné velikosti,do 11. magnitudy jich napočítáte přibližně 4 desítky. Skupina není ve větších dalekohledech nijak zvlášť nápadná pro svůj velký úhlový průměr,na její pozorování jsou vhodné větší triedry či dalekohledy s velkým zorným polem. Na temné obloze ji můžete snadno spatřit již v hledáčku dalekohledu jako mlhavou skvrnu s náznakem zrnitosti. Hvězdokupa se jeví velice řídká a jakoby rozdělená do dvou oblastí,z nichž bohatší se jeví ta západní. Nejjasnější stálice najdeme v jižní a jihovýchodní části skupiny. V jihovýchodní části skupiny je vidět pěkná dvojhvězda Struve 2548 se složkami 8,5. a 9,8. magnitudy v odstupu asi 9 úhlových vteřin. Stáří otevřené hvězdokupy Stock 1 odhadujeme na přibližně 300 milionů roků,vzdálenost na zhruba 1000 světelných let od Země.

NGC 6800

Otevřenou hvězdokupu NGC 6800 najdete asi 0,5 stupně severozápadně od Alfy Lištičky,v menších zvětšeních se tedy společně vejdou do jednoho zorného pole dalekohledu. V malých dalekohledech se tváří jako mlhavá skvrnka,v amatérských přístrojích střední velikosti se rozpadne na několik desítek hvězd v zhruba kruhovém uspořádání. Některé z nich se jeví seskupené do hvězdných řetězců a část z nich tvoří jakýsi nepravidelný kruh. Hvězdokupa se rozkládá na ploše o velikosti asi 20 úhlových minut a nejjasnější stálice se pohybují okolo 10. hvězdné velikosti. Vzdálenost NGC 6800 odhadujeme na více než 3000 světelných roků od nás.

NGC 6793

Otevřená hvězdokupa NGC 6793 leží necelé 3 stupně jihozápadně od Alfy Lištičky. Rozkládá se na plošce o velikosti asi 7 úhlových minut. Ve středně velkém amatérském přístroji můžete spatřit podlouhlé seskupení slabších hvězd s poměrně nápadnou,ale drobnou centrální kondenzací. Výrazná je trojice hvězd v trojúhelníkové formaci,z nichž ta nejsevernější je pěknou dvojhvězdou. Nejjasnější stálice zde nepřekračují 9. hvězdnou velikost. I vzdálenost této hvězdokupy odhadujeme na více než 3000 světelných roků.