Malého lva zavedl v 17. století gdaňský starosta a především astronom J. Havelius. Vyplňuje prostor mezi souhvězdím Lva a Velké medvědice. Patří k nevýrazným souhvězdím a obsahuje jen slabé hvězdy,nejjasnější z nich jsou 4. hvězdné velikosti. Pro amatérské pozorovatele je zde jen velmi málo zajímavostí.
Mapa souhvězdí.
Malý lev
Foto: Autor
Nejjasnější hvězda souhvězdí je označována jako 46 Malého lva a je také známa pod názvem Praecipua. Označení hvězd v Malém lvu je trochu chaotické. Místo toho aby Praecipua byla označena řeckým písmenem alfa,má přiděleno pouze číslo,naopak druhá nejjasnější hvězda souhvězdí je označena řeckým písmenem beta. Ostatní jasnější hvězdy v souhvězdí mají zase už jen čísla zavedené anglickým astronomem Flamsteedem.
Praecipua s jasností 3,8. magnitudy nijak zvlášť nevyniká. Najdeme ji na východní hranici souhvězdí. Jde o oranžového obra spektrálního zařazení K0,kterého od nás dělí vzdálenost přibližně 100 světelných roků. Má zhruba 8 krát větší průměr než naše Slunce a na povrchu dosahuje teploty okolo 4700 Kelvinů.
Praecipua ( nejjasnější hvězda na snímku ).
Foto: Autor
Beta Malého lva dosahuje na pozemské obloze 4,2. magnitudy. Ve skutečnosti ji tvoří dvojice hvězd s jasností 4,5. a 6,1. magnitudy obíhajících kolem společného těžiště po velmi výstředné elipse s periodou 38 roků. Pro dalekohledy amatérských astronomů však tato dvojice rozhodně stvořena nebyla,neboť i v období největší rozteče je na obloze dělí pouhých 0,6 úhlové vteřiny. V době největšího přiblížení klesá úhlová vzdálenost pod 1 desetinu obloukové vteřiny. Skutečná vzdálenost mezi hvězdami kolísá během oběhu mezi přibližně 5 a 27 astronomickými jednotkami. Hlavní složka je žlutým obrem spektrálního zařazení G8,průvodce je nažloutlý,spektrálního zařazení F8. Jejich průměry jsou zhruba 8 krát a 2 krát větší než průměr naší denní hvězdy. Dvojhvězdu dělí od Země asi 145 světelných roků.
21 Malého lva je hvězdou s jasností 4,5. magnitudy. Jde o bílou stálici spektrálního zařazení A7,ve vzdálenosti okolo 90 světelných roků od Země. Hvězda je nejspíše součástí takzvaného „Medvědího proudu"- otevřené hvězdokupy,jejíž jádro tvoří část obrazce Velkého vozu v souhvězdí Velké medvědice.
Přibližné vzdálenosti nejjasnějších hvězd souhvězdí.
Stálice s označením 42 Malého lva dosahuje 5,4. magnitudy. Jde o bílou hvězdu spektrálního zařazení A1,ve vzdálenosti zhruba 380 světelných roků. Již v triedru můžete spatřit v odstupu 197 úhlových vteřin jižním směrem žlutooranžovou hvězdu 7,6. magnitudy,která s ní tvoří pouze optickou dvojici. Další hvězda 8,3. magnitudy se nachází 425 úhlových vteřin východně od hlavní složky.
R Malého lva je pulsující dlouhoperiodickou proměnnou hvězdou typu Mira Ceti. V době maxima dosahuje přibližně 6. hvězdné velikosti a je na hranici viditelnosti prostýma očima pod temnou oblohou, v minimu klesá až na 13. hvězdnou velikost a je dostupná až středně velkým amatérským dalekohledům s průměrem objektivu okolo 15 centimetrů. Světelné změny probíhají s periodou 372 dnů,jsou tedy jen o týden delší než pozemský rok. Vzdálenost této červené obří hvězdy odhadujeme na velmi nejistých 1700 světelných roků. Na obloze ji najdete v západní části souhvězdí,necelý stupeň jihovýchodně od stálice s označením 13 Malého lva ( 6,1. magnitudy ).
Světelná křivka proměnné R Malého lva.
Mapka pro vyhledání proměnné hvězdy R Malého lva v západní části souhvězdí.
Souhvězdí se nachází poměrně daleko od pásu mléčné dráhy a tak zde můžeme vyhledat některé galaxie,které však jasností nijak nevynikají. Nejvýraznější z nich dosahují pouze 10. magnitudy.
NGC 3344 je klasifikována jako spirální galaxie a najdeme ji v jižním výběžku souhvězdí,asi 1,4 stupně jižně od hvězdy 40 Malého lva ( 5,5. magnitudy ). Dosahuje 10. magnitudy a velikosti okolo 7 úhlových minut. Jako slabá mlhavá skvrnka je tedy již v dosahu menšího amatérského dalekohledu,mnohem lépe však vynikne ve středně velkých přístrojích,které ukážou jasné jádro obklopené slabým halem. Náznaky spirální struktury ukáže až skutečně velký amatérský dalekohled. Do východní části NGC 3344 se promítá stálice 10. hvězdné velikosti. Galaxie je k nám natočena „čelně" a tak na detailních snímcích můžeme obdivovat její spirální strukturu. Vzdálenost odhadujeme na asi 25 milionů světelných roků. NGC 3344 je nejjasnější galaxií v souhvězdí.
Ultrafialový snímek NGC 3344 z družice GALEX.
Spirální galaxie NGC 3486 je jasností,úhlovými rozměry,vlastní strukturou i směrem natočení vůči Zemi podobná předchozí zmíněné NGC 3344. Dosahuje 10,3. magnitudy a velikosti asi 7 krát 5,5 úhlových minut. I ji v náznaku spatříte již menšími amatérskými přístroji jako slabou,drobnou mlhavou skvrnku. Středně velký amatérský dalekohled zobrazí jasné jádro obklopené slabším vnějším halem. Další „podrobnosti" ukáže až velký amatérský přístroj. NGC 3486 klademe do vzdálenosti okolo 30 milionů světelných roků.
NGC 3486
Převzato z: http://www.caelumobservatory.com/gallery/n3486.shtml
V blízkosti stálice s označením 44 Malého lva ( 6,1. magnitudy ) leží NGC 3414. Najdeme ji 18 úhlových minut východně od hvězdy. Jde o spirální ( nebo spíše čočkovitou ) galaxii s jasností 10,8. magnitudy. Na obloze zabírá plošku o velikosti asi 3,6 krát 2,7 úhlové minuty. V náznaku je pod temnou oblohou viditelná již menším amatérským přístrojem,na pohodlné pozorování lze doporučit středně velký amatérský dalekohled. Jen 8 úhlových minut severně od NGC 3414 se nachází menší ( 1,4 krát 1,1 úhlové minuty ) spirální galaxie NGC 3418,která je však s jasností okolo 13,5. magnitudy v dosahu až větších amatérských dalekohledů. Oba hvězdné ostrovy možná spolu gravitačně interagují. Od nás je dělí vzdálenost asi 85 milionů světelných roků a jsou součástí skupiny galaxií NGC 3504,která patří do kupy galaxií Leo 2.
Mapka pro vyhledání galaxií NGC 3344,NGC 3486 a NGC 3414.
Čočkovitou galaxii NGC 3245 s jasností 10,8. magnitudy najdeme poblíž hranice se souhvězdím Lva. Na obloze zabírá plošku o velikosti asi 3,2 krát 2 úhlové minuty. V menších amatérských přístrojích můžete za kvalitních pozorovacích podmínek galaxii spatřit jako drobnou slabou mlhavou skvrnku. Ve středně velkých amatérských dalekohledech se ukáže jasné,téměř stelární jádro,obklopené slabým eliptickým halem,protaženým v severojižním směru. NGC 3245 leží snad někde ve vzdálenosti okolo 70 milionů světelných roků.
Mapka pro vyhledání galaxie NGC 3245.
Další čočkovitou galaxii NGC 2859 najdete v západní části souhvězdí,až u hranice se souhvězdím Rysa,asi 40 úhlových minut severovýchodně od hvězdy Alfa Rysa ( 3,1. magnitudy ). Dosahuje 10,7. magnitudy a velikosti necelých 5 úhlových minut. I tento objekt je v dosahu menších amatérských přístrojů jako slabá drobná mlhavá skvrnka. Amatérský přístroj střední velikosti ukáže jasné,jakoby stelární jádro obklopené slabým,mírně eliptickým vnějším halem. Na detailních snímcích vynikne podivný prstencový tvar galaxie. NGC 2859 leží ve vzdálenosti možná okolo 80 milionů světelných roků.
Mapka pro vyhledání galaxie NGC 2859.
NGC 2859. Všimněte si slabého vnějšího prstence,obklopujícího galaxii.
Převzato z: http://wheeland.us/images/astro/galaxy/ngc2859_gs_full.jpg