KONTAKT HOME

Andromeda
Beran
Blíženci
Býk
Cefeus
Delfín
Drak
Eridanus
Had
Hadonoš
Havran
Herkules
Honící psi
Hydra
Jednorožec
Ještěrka
Jižní ryba
Kasiopeja
Koníček
Kozoroh
Labuť
Lev
Lištička
Lodní záď
Lyra
Malý lev
Malý medvěd
Malý pes
Orel
Orion
Panna
Pastýř
Pegas
Perseus
Pohár
Rak
Ryby
Rys
Severní koruna
Sextant
Střelec
Šíp
Štír
Štít
Trojúhelník
Váhy
Velká medvědice
Velký pes
Velryba
Vlasy Bereniky
Vodnář
Vozka
Zajíc
Žirafa

RAK

• Latinsky - Cancer
• Zkratka - Cnc
• Rozloha - 506 stupňů čtverečních
• Počet hvězd do 6. magnitudy - 60

Obsah

• Altarf (Beta Raka)
• Asellus Australis (Delta Raka)
• Acubens (Alfa Raka)
• Asellus Borealis (Gama Raka)
• Jota Raka
• Tegmine (Dzéta Raka)
• Fí 2 Raka
• Ró 1 Raka
• 57 Raka
• Omikron Raka
• Struve 1245
• RS Raka
• X Raka
• R Raka
• M 44 (Jesličky)
• M 67
• NGC 2775

Rak leží mezi Blíženci a Lvem. Jde o nevýrazné zvířetníkové souhvězdí tvořené ze slabších hvězd. Nejvýraznější z nich vykreslují na obloze podobu velkého obráceného písmene Y. Pro amatérské pozorovatele se zde nabízí zejména několik zajímavých dvojhvězd,či vícenásobných hvězdných systémů a dvojice pohledných otevřených hvězdokup.

Altarf (Beta Raka)

Nejjasnější stálicí souhvězdí je Altarf ( Beta Raka ) s hodnotou 3,5. magnitudy. Jde o oranžovou obří hvězdu spektrálního zařazení K4,ve vzdálenosti přibližně 290 světelných roků. Altarf má zhruba 50 krát větší průměr než naše Slunce a jeho povrchová teplota dosahuje přibližně 4000 Kelvinů. V odstupu 29 úhlových vteřin leží velmi slabý průvodce 14. hvězdné velikosti,který je mimo dosah vizuálního pozorování pomocí malých a středně velkých amatérských dalekohledů. Jde pravděpodobně o červeného trpaslíka. Pokud je skutečným fyzickým společníkem musí být oběžná doba velmi dlouhá,v řádu desítek tisíc roků.

Asellus Australis (Delta Raka)

Delta Raka nese název Asellus Australis. Dosahuje 3,9. magnitudy a od nás ji dělí vzdálenost asi 135 světelných roků. Je oranžovým obrem spektrálního zařazení K0. V odstupu asi 35 úhlových vteřin můžete středně velkým amatérským přístrojem spatřit slabou hvězdičku 12. magnitudy.

Acubens (Alfa Raka)

Acubens ( Alfa Raka ) dosahuje 4,3. magnitudy. Jde o bílou hvězdu spektrálního zařazení A5 ve vzdálenosti okolo 175 světelných roků. Až ve větších amatérských přístrojích je viditelný průvodce 12. hvězdné velikosti,v odstupu 11 úhlových vteřin. Hlavní složka je dvojhvězdou s oběžnou dobou asi 6,1 roku. Je tvořená zhruba stejně jasnými složkami. I slabý průvodce je dvojitý-tvoří ho dvě nejspíše červené trpasličí hvězdy spektrální třídy M. Celkově je tedy Acubens čtyřhvězdným systémem,v amatérských přístrojích však viditelný pouze jako dvojhvězda.

Asellus Borealis (Gama Raka)

Asellus Borealis ( Gama Raka ) je bílou stálicí spektrálního zařazení A1,ve vzdálenosti asi 160 světelných roků. Na pozemské obloze ji pozorujeme jako světelný bod s jasností 4,7. magnitudy. Odhadujeme,že hvězda má asi 2,3 krát větší průměr než naše Slunce.

Jota Raka

Krásnou barevnou dvojhvězdou je Jota Raka. Najdete ji v severní části souhvězdí. Hlavní složku 4. hvězdné velikosti doplňuje v odstupu 30 úhlových vteřin průvodce 6,6. magnitudy. Dvojhvězdu snadno rozliší již malý dalekohled. Jasnější z dvojice je spektrálního zařazení G8 a v dalekohledu má tedy žlutou barvu. Slabší hvězda je bílá ( spektrum A3 ),v dalekohledu však vykazuje v kontrastu s jasnější stálicí namodralý odstín. Pokud jde o skutečnou fyzickou dvojhvězdu pak složky dělí v prostoru nejméně 2800 astronomických jednotek a oběžná doba se pohybuje v řádu desítek tisíc let. Systém se nachází ve vzdálenosti asi 300 světelných roků od Země.

Tegmine (Dzéta Raka)

Vícenásobným hvězdným systémem je Dzéta Raka,někdy také nazývaná Tegmine. Prostému oku se jeví jako stálice 4,7. magnitudy. Již v malém dalekohledu se však rozpadne na dvojici páté a šesté hvězdné velikosti,v odstupu 6 úhlových vteřin. Větší amatérský přístroj se silným zvětšením rozliší jasnější složku na dvojici s jasnostmi 5,6. a 6,0. magnitudy. V současné době ( rok 2010 ) je na obloze od sebe dělí pouhých 1,1 úhlové vteřiny. Oběžná doba této těsné dvojice činí asi 60 roků. Během oběhu se vzdálenost mezi nimi mění mezi asi 15 a 29 astronomickými jednotkami. Vzdálenější člen soustavy kolem nich oběhne jednou za zhruba 1100 let. Všechny 3 hvězdy mají žlutou barvu,podobnou hmotnost i velikost a nachází se v rozmezí spektrálních tříd F8 až G5. A aby toho nebylo málo,tak i vzdálený průvodce je dvojitý-obíhá jej slabý červený trpaslík asi 10. magnitudy,s periodou 17,6 roku. Jelikož úhlová vzdálenost této dvojice nepřekračuje 3 desetiny obloukové vteřiny,amatérskými přístroji ji nerozlišíte. Červený trpaslík je ještě možná sám těsnou dvojhvězdou. Pak by tedy již šlo o pětihvězdu. Od nás ji dělí asi 85 světelných roků.

Fí 2 Raka

Pěknou dvojhvězdou již pro malý dalekohled je také Fí 2 Raka ( též má označení 23 Raka ). Najdeme ji v severozápadní části souhvězdí, přibližně 5 stupňů jihozápadně od hvězdy Jota Raka. Dvojici stejně jasných složek 6,3. magnitudy dělí na obloze 5,2 úhlových vteřin. Obě hvězdy jsou bílé,patří do spektrální třídy A. Dvojhvězda se nachází ve vzdálenosti zhruba 280 světelných roků. Při pohledu prostýma očima se Fí 2 Raka jeví jako jedna hvězda 5,5. magnitudy.

Ró 1 Raka

Dvojhvězdou,avšak pouze optickou,je Ró 1 Raka ( 55 Raka ). Nachází se asi 1,5 stupně jihovýchodně od hvězdy Jota Raka. Dvojici podobně jasných složek 6,0. a 6,2. magnitudy dělí na obloze 272 úhlových vteřin. Snadno ji dokáže rozlišit již dobré divadelní kukátko. Jasnější složka má žlutou barvu - je spektrálního zařazení G8,slabší je červená,spektrálního zařazení M3. Červená stálice je veleobrem ve značné vzdálenosti,kterou odhadujeme na asi 900 světelných roků. Žlutá hvězda se nachází ve vzdálenosti asi 40 světelných roků a je svým průměrem i hmotností podobná našemu Slunci. Dnes již víme,že je obklopena planetární soustavou,ne nepodobnou té naší. Navíc ji ve vzdálenosti více než 1000 astronomických jednotek obíhá červená trpasličí hvězda,která se při pohledu ze Země jeví jako velmi slabá stálice 13.hvězdné velikosti,v odstupu 85 úhlových vteřin. Viditelná je ve větších amatérských dalekohledech.

57 Raka

Hvězdu s označením 57 Raka najdeme také nedaleko stálice Jota Raka,tentokrát však asi 2,5 stupně severovýchodně. Dokážou ji rozlišit až středně velké amatérské přístroje. Dvojice hvězd s jasností 6,0. a 6,3. magnitudy se nachází v odstupu pouhých 1,5 úhlové vteřiny. Jasnější z nich je sytě žlutá - má spektrum G8,slabší je žlutooranžová,spektrálního zařazení K0. Při pohledu prostýma očima se 57 Raka jeví jako jedna stálice 5,4. magnitudy. Od nás ji dělí zhruba 370 světelných roků.

Omikron Raka

Širokou dvojhvězdou je Omikron Raka. Najdete ji necelé 4 stupně severně od hvězdy Acubens ( Alfa Raka ). Složky 5,2. a 5,7. magnitudy dělí na obloze asi 0,27 stupně. Na temné obloze je můžete rozlišit i prostýma očima. Jasnější z dvojice - Omikron 1 je bílou hvězdou spektrálního zařazení A5,slabší složka - Omikron 2 je žlutobílá,spektrálního zařazení F0. Obě hvězdy od nás dělí zhruba 160 světelných roků.

Struve 1245

Na jižní hranici souhvězdí,asi jeden stupeň severoseverozápadně od hvězdy Delta Hydry ( 4,1. magnitudy ) leží dvojhvězda Struve 1245. Hlavní složku 6. hvězdné velikosti doplňuje v odstupu 10 úhlových vteřin průvodce 7,2. magnitudy. Jasnější z dvojice je nažloutlá,spektrálního zařazení F8,průvodce má žlutou barvu,spektrum G5. Dvojici snadno rozliší již malý hvězdářský dalekohled. Nachází se ve vzdálenosti zhruba 80 světelných roků.

RS Raka

Proměnnou hvězdu s označením RS Raka můžete vyhledat v severovýchodní části souhvězdí. Polopravidelně mění jasnost mezi 5. a 7. hvězdnou velikostí. Na temné obloze je tedy změna snadno viditelná i prostýma očima,v minimu se vám v závislosti na místních pozorovacích podmínkách a kvalitě vašeho zraku může hvězda ztratit z dohledu neozbrojeného oka. Bylo vysledováno několik náznaků periody,z nichž nejkratší činí asi 120 dnů. Jde o červenou obří hvězdu patřící do spektrální třídy M ve vzdálenosti asi 400 světelných roků. Příčinou světelných změn jsou pulsace.

X Raka

Jen asi 2,7 stupně jihovýchodně od hvězdy Delta Raka najdete proměnnou hvězdu s označením X Raka. Jde také o polopravidelnou pulsující proměnnou,jejíž jas kolísá v rozmezí 5,6. až 7,5. magnitudy, s periodou asi 195 dnů. V maximu je tedy na temné obloze viditelná prostýma očima,v minimu budete na její spatření potřebovat dalekohled. V dalekohledu má nápadně načervenalou barvu a patří k takzvaným uhlíkovým hvězdám. Vzdálenost této veleobří nestálé stálice příliš spolehlivě nedovedeme určit,bude se však pohybovat v řádu tisíců světelných roků.

R Raka

Dlouhoperiodickou proměnnou hvězdu R Raka můžete spatřit asi 2,5 stupně severně od hvězdy Beta Raka ( Altarf ). V maximu dosahuje 6. hvězdné velikosti a dostává se tak na hranici viditelnosti prostýma očima,naopak v minimu může klesnout až k 12.hvězdné velikosti a ztrácí se z dohledu malým amatérským teleskopům. Perioda je blízká jednomu pozemskému roku ( činí 362 dnů ). Jde o obří červenou hvězdu patřící do spektrální třídy M. I v tomto případě jsou příčinou světelných změn pulsace.

M 44 (Jesličky)

Pro pozorovatele je nejvýznamnějším objektem v souhvězdí Raka otevřená hvězdokupa „Jesličky",známá také pod názvem Včelí úl,či katalogovým označením M 44,nebo také NGC 2632. Najdeme ji ve střední části souhvězdí,západně od spojnice hvězd Delta a Gama Raka. S celkovou jasností 3,1. magnitudy a rozměrem asi 1,5 stupně je velmi snadno viditelná i prostýma očima jako poměrně velká mlhavá skvrna eliptického tvaru,protažená severojižním směrem. Za velmi dobrých pozorovacích podmínek se tato skvrna jeví „zrnitá". Jesličky jsou nejjasnějším objektem v souhvězdí Raka. Hvězdokupa je úchvatná zejména v malých amatérských dalekohledech. Jako ideální se v tomto směru jeví triedry,či jiné malé přístroje s velkým zorným polem. Svůj půvab má však toto hvězdné seskupení i v divadelním kukátku,či jen hledáčku dalekohledu. Naopak pro svůj velký úhlový průměr ve větších amatérských dalekohledech příliš dobře nevyniká. Nejvýraznějším členem skupiny je s hodnotou 6,3. magnitudy Epsilon Raka. Do 7. magnitudy bylo v hvězdokupě napočítáno 13 stálic,do 10. magnitudy obsahuje asi 80 hvězd a asi 350 kousků do 17. magnitudy. Celkově však k Jesličkám patří nejméně 2000 hvězd,z nichž mnoho je seskupených do dvojhvězd a vícenásobných systémů. Vzácností zde nejsou ani hvězdy proměnné. Mezi nejjasnějšími zástupci najdeme kromě několika bílých hvězd spektrální třídy A,také několik oranžových a žlutých obrů,což již napovídá o poměrně vysokém stáří hvězdokupy. Věk Jesliček odhadujeme na 700 či 800 milionů let,což je na otevřené hvězdokupy již pokročilé stáří. Pojmenování Jesličky se tak příliš neslučuje se stářím jejich členů. Hvězdné jesle už mají rozhodně dávno za sebou. M 44 patří k jedněm z nejbližších velkých otevřených hvězdokup. Klademe ji do vzdálenosti asi 600 světelných roků od nás. Průměr středové části měří asi 15 světelných roků,s okrajovými oblastmi hvězdokupa zabírá prostor o průměru asi 50 světelných roků. Hvězdokupa v dalekohledu nemá nějaké výrazné centrální zhuštění. Nejnápadnější je seskupení devíti hvězd ve tvaru velkého písmene V,kterou zejména od severu doplňuje klikatá řádka několika dalších stálic.V širším okolí je roztroušena spousta dalších členů hvězdokupy. Nažloutlého odstínu některých stálic si při pozorném pohledu v dobrém dalekohledu jistě všimnete. Zajímavé je,že Jesličky mají pravděpodobně stejný původ jako druhá nejjasnější hvězdokupa oblohy - Hyády ze souhvězdí Býka. Obě hvězdokupy pravděpodobně vznikly ze stejného mezihvězdného mračna a za zhruba 700 milionů let se od sebe dokázaly vzdálit natolik,že je v pozorujeme v jiných částech oblohy. Jesličky totiž vykazují podobné stáří,směr pohybu a podobné parametry hvězdné populace jako Hyády. Dnes tyto hvězdokupy s pravděpodobným společným původem dělí v prostoru několik stovek světelných roků. Jesličky,jako objekt snadno viditelný prostýma očima,byly známy už od nepaměti. Pro pozorovatele vybavené dalekohledy jde o jeden z nejkrásnějších objektů na obloze. V roce 1610 je svým dalekohledem pozoroval i slavný Galileo Galilei.

M 67

Necelé 2 stupně západně od hvězdy Acubens ( Alfa Raka ) se nachází otevřená hvězdokupa M 67 ( NGC 2682 ). Zdaleka není tak atraktivní jako Jesličky,přesto jde o pěkný objekt pro pozorovatele vybavené dalekohledy. Celková jasnost hvězdokupy dosahuje asi 6,5. magnitudy a na obloze zabírá plošku o velikosti asi 30 úhlových minut. Již malý triedr ji ukáže jako zhruba kulatou mlhavou skvrnu. Nejjasnější stálice skupiny dosahují pouze 10. hvězdné velikosti a jsou tedy v dosahu již malého hvězdářského dalekohledu s průměrem objektivu okolo 6 centimetrů. Krása hvězdokupy však vynikne až ve středně velkých amatérských přístrojích,ve kterých spatříte několik desítek stálic podobné jasnosti. Na její severovýchodní okraj se promítá stálice 8. hvězdné velikosti. Hvězdokupa nejeví nějakou nápadnější centrální kondenzaci. Větší amatérské dalekohledy přidají několik desítek slabších členů. Spousta z nich se jeví seskupených do hvězdných řetězců a menších skupinek,oddělených temnými bezhvězdnými oblastmi. Do 16. hvězdné velikosti zde bylo napočítáno asi 500 stálic,seskupení však tvoří nejméně 1000 stálic. M 67 je velmi starou otevřenou hvězdokupou. Její stáří odhadujeme na 4 až 5 miliard roků,což je srovnatelné se stářím našeho Slunce. Naše mateřská hvězda se vydala na sólovou dráhu kolem středu Galaxie již velice dávno a dnes její sourozence z původní otevřené hvězdokupy těžko v Mléčné dráze dohledáme. To ve hvězdokupě M 67 případná civilizace řešit nemusí-i po více než 4 miliardách let má sourozence své hvězdy na obloze kolem sebe stále na očích….. M 67 je nejstarší otevřenou hvězdokupou Messierova katalogu. Ukazuje se,že hvězdy M 67 mají podobné chemické složení jako naše Slunce. Najdeme však mezi nimi i několik červených obrů a spoustu bílých trpaslíků-tedy pokročilých vývojových stádií hvězd. Vysoký věk hvězdokupy souvisí s její polohou. Nachází se totiž poměrně daleko od roviny Galaxie ( asi 1500 světelných roků ) a je tudíž z dosahu gravitace obřích molekulových mračen,které by mohly způsobit její brzký rozpad. M 67 od nás dělí přibližně 2700 světelných roků. Její hvězdy jsou soustředěny v prostoru o průměru asi 20 světelných roků.

NGC 2775

V jihovýchodní části souhvězdí,blízko hranice se souhvězdím Hydry,se nachází slabší galaxie NGC 2775. S jasností 10,3. magnitudy jde však o nejjasnější objekt tohoto druhu v Raku. Na obloze zabírá plošku o velikosti asi 4,5 krát 3,5 úhlové minuty. Je klasifikována jako spirální. Za dobrých pozorovacích podmínek se dá spatřit již v menších amatérských přístrojích jako slabá,drobná mlhavá skvrnka. Bezpečně ji pak spatříte ve středně velkých amatérských dalekohledech. Ve větších přístrojích má galaxie velké jasné jádro obklopené slabým halem. Na detailních fotografických záběrech má velkou jasnou centrální oblast,obklopenou těsně navinutými a tenkými spirálními rameny. Vyznačuje se velkou četností vzplanutí supernov. NGC 2775 je nejvýraznějším členem malé skupinky galaxií, jejíž vzdálenost odhadujeme na přibližně 60 milionů světelných roků. Další členové skupiny jsou v dosahu až velkých amatérských přístrojů.