KONTAKT HOME

Andromeda
Beran
Blíženci
Býk
Cefeus
Delfín
Drak
Eridanus
Had
Hadonoš
Havran
Herkules
Honící psi
Hydra
Jednorožec
Ještěrka
Jižní ryba
Kasiopeja
Koníček
Kozoroh
Labuť
Lev
Lištička
Lodní záď
Lyra
Malý lev
Malý medvěd
Malý pes
Orel
Orion
Panna
Pastýř
Pegas
Perseus
Pohár
Rak
Ryby
Rys
Severní koruna
Sextant
Střelec
Šíp
Štír
Štít
Trojúhelník
Váhy
Velká medvědice
Velký pes
Velryba
Vlasy Bereniky
Vodnář
Vozka
Zajíc
Žirafa

ŠTÍT

• Latinsky - Scutum
• Zkratka - Sct
• Rozloha - 109 stupňů čtverečních
• Počet hvězd do 6. magnitudy - 20

Obsah

• Alfa Štítu
• Beta Štítu
• Gama Štítu
• Struve 2325
• Delta Štítu
• R Štítu
• M 11 (Hejno divokých hus)
• Basel 1
• NGC 6704
• NGC 6683
• NGC 6664
• M 26
• NGC 6712
• NGC 6649
• Hvězdný oblak ve Štítu

Souhvězdí zavedl v 17. století J. Havelius na počest polského krále Jana III. Sobieského,který ochránil Evropu před vpádem Turků. Dříve se souhvězdí jmenovalo Štít Sobieského. Štít najdeme v mléčné dráze mezi Orlem,Hadem a Střelcem. Jde o velmi malé souhvězdí složené ze slabších hvězd,nicméně pro amatérské pozorovatele vybavené dalekohledy se zde nabízí několik zajímavých objektů,zejména ve formě otevřených hvězdokup.

Alfa Štítu

Alfa Štítu je nejjasnější stálicí souhvězdí. Dosahuje 3,8. magnitudy a jde o oranžového obra spektrálního zařazení K2,ve vzdálenosti okolo 175 světelných roků od nás. Odhadujeme,že hvězda má zhruba 20 krát větší průměr než naše Slunce,asi 1,7 násobek jeho hmotnosti a přibližně 130 krát větší zářivý výkon. Alfa Štítu také vykazuje drobné změny jasnosti,prostýma očima však nepostřehnutelné.

Beta Štítu

Druhým nejjasnějším světelným bodem v souhvězdí je Beta Štítu. Dosahuje 4,2. magnitudy. Jde o žlutou obří hvězdu spektrálního zařazení G5. S periodou 834 dní ji obíhá slabý průvodce 8,5. magnitudy,spektrálního zařazení A0. Dvojici od nás dělí přibližně 700 světelných roků.

Gama Štítu

Gama Štítu dosahuje 4,7. magnitudy. Je bílou hvězdou spektrálního zařazení A1,ve vzdálenosti přibližně 290 světelných roků od Země. Asi 8 úhlových minut východně se nachází další bílá stálice 6. hvězdné velikosti,u které byla naměřena podobná vzdálenost od Země.

Struve 2325

Dvojhvězda Struve 2325 se nachází necelé 3 stupně jihozápadně od Alfy Štítu. Skládá se z dvojice 5,8. a 9,3. magnitudy v odstupu 12,3 úhlové vteřiny. Jasnější složka je modrým obrem spektrálního zařazení B2 ve vzdálenosti zhruba 700 světelných roků. Slabší složku jsou schopny ukázat již menší amatérské dalekohledy. Struve 2325 je ponořena do velmi slabé mlhoviny IC 1287.

Delta Štítu

Zhruba uprostřed souhvězdí,2 stupně jihovýchodně od Alfy Štítu najdeme hvězdu s označením Delta Štítu. Je prototypem celé třídy proměnných hvězd. Jde o pulsující hvězdy s velmi krátkými periodami a nepříliš velkými změnami jasnosti. V případě Delty Štítu jasnost kolísá mezi 4,6. a 4,8. magnitudy,ve dvou hlavních periodách 4,65 a 4,48 hodiny. Jde o žlutobílou hvězdu patřící do spektrální třídy F. Od nás ji dělí asi 190 světelných roků. Má dva průvodce - první z nich je velmi slabý,dosahuje pouze 12. hvězdné velikosti a nachází se na obloze v odstupu 15 úhlových vteřin. Spatřit se dá až ve větších amatérských dalekohledech. V odstupu 53 úhlových vteřin můžete již v menším amatérském přístroji spatřit druhého průvodce 9. hvězdné velikosti. Jasnější průvodce je žlutým trpaslíkem,slabší je oranžovým trpaslíkem. Pokud jde o skutečný trojhvězdný systém,musí být oběžná doba obou průvodců velice dlouhá,v řádu desítek tisíc let. Delta Štítu je na temné obloze snadno viditelná prostýma očima,světelné změny jsou však při vizuálním pozorování těžko zaznamenatelné.

R Štítu

Jeden stupeň jižně od hvězdy Beta Štítu najdeme proměnnou s označením R Štítu. Polopravidelně mění jasnost mezi 4. až 9. hvězdnou velikostí,v cyklech dlouhých necelých 5 měsíců. Jde o oranžovou obří pulsující hvězdu,která se navíc halí do uhlíkatých částic vznikajících v její atmosféře. V období kolem maxima jasnosti je viditelná prostýma očima,v období kolem minima je na její spatření nutný dalekohled. V dalekohledu si jistě všimnete oranžového zabarvení této proměnné hvězdy. Vzdálenost R Štítu moc spolehlivě neznáme,odhady se značně různí a pohybují se v hodnotách mezi 1000 a 3000 světelných roků.

M 11 (Hejno divokých hus)

Nejvyhledávanějším objektem amatérských astronomů vybavených dalekohledy je v souhvězdí Štítu otevřená hvězdokupa M 11 ( NGC 6705 ). Leží necelé dva stupně jihovýchodně od hvězdy Beta Štítu. S celkovou jasností okolo 6. magnitudy je viditelná již v hledáčcích dalekohledů,či malých triedrech jako zhruba kulatá mlhavá skvrnka. Za vynikajících pozorovacích podmínek může být viditelná v náznaku i prostýma očima. Rozkládá se na ploše o velikosti asi 15 úhlových minut. Nejjasnější stálice poblíž středu hvězdokupy dosahuje 8,5. magnitudy,ostatní jsou již slabší 9. hvězdné velikosti. Dvojici jasnějších hvězd najdeme v její jihozápadní části. Do 10. hvězdné velikosti obsahuje M 11 jen 4 stálice. Jako zrnitou ukáže hvězdokupu již menší amatérský dalekohled,její bohatost však vynikne až v přístrojích střední velikosti,ve kterých se vám ukáže přibližně stovka nejjasnějších členů hvězdokupy. Hvězdokupa má zejména při menších zvětšeních tvar vějíře,spousta hvězd se jeví seskupených do řetězců,kterými jakoby prostupují temné bezhvězdné linie. Nejhustší centrální část se jeví rozdělená na dvě části temnou mezerou. Při pohledu menším dalekohledem může hvězdokupa připomínat hejno letících ptáků v klínovité formaci. Proto se také M 11 někdy přezdívá „Hejno divokých hus",či „Divoké kačeny". Celkově toto velmi bohaté seskupení hostí několik tisícovek hvězd soustředěných v oblasti o průměru okolo 30 světelných roků,z toho je asi 500 jasnějších 14. magnitudy. Kromě horkých hvězd obsahuje také mnoho žlutých a červených obrů. Její vzdálenost odhadujeme na zhruba 6000 světelných roků a stáří činí několik stovek milionů let. Patří k nejhezčím a nejbohatším otevřeným hvězdokupám jaké můžeme amatérskými přístroji pozorovat.

Basel 1

V blízkosti M 11 si můžete ve středně velkých amatérských dalekohledech všimnout hvězdného seskupení s označením Basel 1. Nachází se asi ¾ stupně severozápadně od „Hejna divokých hus",uvnitř nápadného čtyřúhelníku stálic 6. až 7. hvězdné velikosti,jehož částí je i výše zmíněná proměnná hvězda R Štítu,která může být v závislosti na své momentální jasnosti z tohoto čtyřúhelníku nejjasnější,nebo naopak nejslabší. Basel 1 se prezentuje jako drobná skupinka slabších hvězd,které nepřekračují 10. hvězdnou velikost,soustředěných na ploše o průměru asi 9 úhlových minut.

NGC 6704

Otevřenou hvězdokupu NGC 6704 můžete vypátrat jeden stupeň jihovýchodně od hvězdy Beta Štítu a zhruba 1 stupeň severně od otevřené hvězdokupy M 11. S celkovou jasností 9,2. magnitudy a rozměrem okolo 6 úhlových minut nijak zvlášť nevyniká. Objekt je určený spíše až pro středně velké amatérské přístroje. V přístrojích tohoto druhu se již při menších zvětšeních prezentuje jako drobná zrnitá mlhavá skvrna. Nejjasnější stálice nepřekračují 11. hvězdnou velikost. Ve větších přístrojích zde uvidíte několik desítek slabých,nepravidelně rozházených hvězd.

NGC 6683

Až pro středně velké amatérské přístroje je určena také otevřená hvězdokupa NGC 6683. Nachází se poblíž středu spojnice hvězd Alfa a Beta Štítu. Celkově dosahuje asi 9,5. magnitudy a rozkládá se na plošce o velikosti okolo 3 úhlových minut. V amatérských dalekohledech střední velikosti můžete spatřit 10 až 20 stálic slabších 11. hvězdné velikosti.

NGC 6664

Otevřená hvězdokupa NGC 6664 leží jen 1/3 stupně východně od hvězdy Alfa Štítu. Celkově dosahuje 7,8. magnitudy a na obloze zabírá plošku o velikosti asi 16 úhlových minut. Jako mlhavá skvrnka je viditelná již v triedrech. Bohatství několika desítek hvězd ukáže až středně velký amatérský dalekohled. Nejjasnější členové nepřesahují 10. hvězdnou velikost a soustřeďují se převážně v severní části hvězdokupy.

M 26

M 26 ( NGC 6694 ) je další z otevřených hvězdokup v souhvězdí Štítu. Najdete ji necelý stupeň jihovýchodně od proměnné hvězdy Delta Štítu. Celkově dosahuje 8. magnitudy a rozkládá se na plošce o velikosti asi 15 úhlových minut. Dominantní je zde hvězda 9. magnitudy v jihozápadní části hvězdokupy,ostatní členové již nepřekračují 10. hvězdnou velikost. Jižní část hvězdokupy je bohatší na jasnější hvězdy. V malých triedrech se jeví jako drobná mlhavá skvrnka,ve středně velkých amatérských přístrojích je k vidění až několik desítek hvězd. M 26 od nás dělí přibližně 5000 světelných roků a její stáří odhadujeme na méně než 100 milionů let. Její hvězdy jsou soustředěny v oblasti o průměru zhruba 25 světelných roků. Z našeho pohledu je částečně zacloněná mezihvězdným prachem. Patří k slabším otevřeným hvězdokupám Messierova katalogu.

NGC 6712

Kulová hvězdokupa NGC 6712 leží ve východní části souhvězdí,necelé 3 stupně východně od hvězdy Delta Štítu. Celkově dosahuje 8,2. magnitudy a na obloze zabírá plošku o velikosti asi 8 úhlových minut. Je viditelná již v dobrých triedrech jako drobná kulatá mlhavá skvrnka,v její blízkosti na východní straně leží stálice 9.magnitudy. Nejjasnější stálice seskupení dosahují sotva 13. hvězdné velikosti,takže hvězdokupu dokážou alespoň částečně rozložit až větší amatérské dalekohledy. Ve velkých dalekohledech vykazuje nepravidelný tvar. Hvězdokupa hostí zhruba 1 milion stálic. Podrobné studium ukázalo,že obsahuje výrazně méně lehkých hvězd,než hvězd těžších. U většiny kulových hvězdokup je tomu právě naopak. Příčinou je nejspíše to,že NGC 6712 se dostává na své trajektorii až do těsné blízkosti centra Galaxie,jehož silné slapové působení hvězdokupu připraví o spoustu méně hmotných hvězd,které ji nenávratně opustí a začnou se pohybovat po vlastních drahách. Vzdálenost NGC 6712 odhadujeme na přibližně 23 000 světelných roků,její hvězdy jsou soustředěny v oblasti o průměru více než 50 světelných roků.

NGC 6649

Více než 2 stupně jižně od Alfy Štítu leží nenápadná otevřená hvězdokupa NGC 6649. Celkově dosahuje 9. magnitudy a na obloze zabírá plošku o velikosti asi 5 úhlových minut. Jako mlhavá skvrnka může být tedy viditelná již v menších amatérských dalekohledech. Nejjasnější členové však nepřesahují 11,5. magnitudy,proto hvězdokupu alespoň částečně rozloží na hvězdy až středně velké amatérské přístroje. Do 14. magnitudy obsahuje zhruba 3 desítky hvězd. Na jihozápadním okraji se nachází jasnější hvězda 9,8. magnitudy. Součástí hvězdokupy je i cefeida s označením V 367 Štítu,jež kolísá mezi 11. a 12. hvězdnou velikostí v periodě 6,3 dne. NGC 6649 by se mohla nacházet ve vzdálenosti někde mezi 5000 a 6000 světelnými roky.

Hvězdný oblak ve Štítu

V souhvězdí se nachází jedna z nejjasnějších částí mléčné dráhy,takzvaný Oblak ve Štítu. Za horších pozorovacích podmínek se jeví jako nápadná velká mlhavá skvrna o průměru asi 5 stupňů,východně od hvězd Alfa a Beta Štítu. Při velmi dobrých pozorovacích podmínkách má již nepravidelný tvar. Jde o velké množství vzdálených hvězd,které prosté oči nedokážou rozlišit. Díky průzoru v prachových mračnech vidíme do vzdálených oblastí Galaxie. Navíc se v tomto směru díváme podél jednoho ze spirálních ramen naší Galaxie - Ramena Střelce. V dalekohledu se oblak promění v bohaté hvězdné pole. Ve světelných přístrojích si možná všimnete tmavších oblastí - prašných mlhovin,které hvězdný oblak prostupují. Součástí hvězdného oblaku je i otevřená hvězdokupa M 11. Začínající pozorovatelé,kteří se ještě příliš dobře nevyznají na noční obloze mohou nenápadné souhvězdí Štítu,jenž tvoří jen slabé hvězdy,snadno identifikovat právě pomocí tohoto hvězdného oblaku.