Váhy jsou nepříliš nápadným souhvězdím. Jsou symbolem spravedlnosti a rovnováhy. Najdeme je na ekliptice mezi Štírem a Pannou. Původně patřily k souhvězdí Štíra. Nejjasnější hvězdy vytváří na obloze nepravidelný čtyřúhelník. Pro amatérské pozorovatele jde o poměrně chudou část oblohy,s málem zajímavých objektů. Kromě hrstky dvojhvězd a jedné kulové hvězdokupy zde není moc příležitostí pro menší dalekohledy.
Mapa souhvězdí.
Váhy.
Foto: Autor
Nejjasnější stálice souhvězdí nese jméno Zubeneschemali ( Beta Vah ). Dosahuje 2,6. magnitudy a jde o modrobílou hvězdu spektrálního zařazení B8,ve vzdálenosti asi 160 světelných roků od Země. Beta Vah je nejspíše jen o něco málo větší než naše Slunce,svítivostí ho však překonává asi 130 krát. Povrchová teplota dosahuje zhruba dvojnásobku povrchové teploty Slunce ( asi 12 000 Kelvinů ). Hvězda vykazuje poměrně velkou rotační rychlost,v důsledku čehož bude nápadně zploštělá. Z rozboru spektra víme,že jde o dvojhvězdu. Někteří pozorovatelé tvrdí,že Zubeneschemali vykazuje v dalekohledu nazelenalou barvu. Podle starověkých astronomů Eratosthena a Ptolemaia byla tato hvězda stejně jasná,či ještě jasnější než nedaleký Antares ze sousedního souhvězdí Štíra.
Zubeneschemali.
Foto: Autor
Zubenelgenubi ( Alfa Vah ) je druhým nejjasnějším světelným bodem v souhvězdí. Již v divadelním kukátku či hledáčku dalekohledu si snadno všimnete,že jde o širokou dvojici hvězd. Jasnější složka dosahuje 2,8. magnitudy,slabší 5,2. magnitudy a na obloze je dělí 231 úhlových vteřin. Jde pravděpodobně o skutečnou fyzickou dvojhvězdu s velmi dlouhou oběžnou dobou,kterou odhadujeme na velmi zhruba 200 000 roků. Hvězdy od sebe v prostoru dělí nejméně 5500 astronomických jednotek. Jasnější složka je ještě navíc spektroskopickou dvojhvězdou. Skládá se z těsné dvojice bílých hvězd,patřících do spektrální třídy A. V prostoru je od sebe dělí jen několik desetin astronomické jednotky. Vzdálená třetí složka je spektrálního zařazení F4. Trojhvězdný systém Zubenelgenubi se nachází ve vzdálenosti asi 77 světelných roků od nás. Alfa Vah je pravděpodobným členem takzvané Kastorovy pohybové skupiny. Jde o hvězdy v různých částech oblohy,které vykazují shodné stáří,pohyb vesmírným prostorem a podobné chemické složení. V minulosti byly součástí jedné otevřené hvězdokupy,která se již rozpadla.
Zubenelgenubi.
Foto: Autor
Kresba: Autor
Zubenelgenubi je trojhvězdným systémem,skládající se
z těsné dvojice bílých hvězd,které ve velké vzdálenosti doplňuje
třetí,
lehce nažloutlá hvězda.
Kresba: Autor
Sigma Vah dosahuje 3,3. magnitudy. Jde o červenou obří hvězdu spektrálního zařazení M3,ve vzdálenosti asi 300 světelných roků od nás. Hvězda vykazuje v polopravidelných intervalech drobné změny jasnosti,které však prostýma očima nejspíše nezaznamenáte,jelikož dosahují pouze asi 0,16. magnitudy. Povrchová teplota Sigmy Vah dosahuje zhruba 3600 Kelvinů a odhadujeme,že má zhruba 110 krát větší průměr než naše Slunce.
Červenooranžový odstín Sigmy Vah je dobře patrný již v malém triedru.
Foto: Autor
Ypsilon Vah je stálicí s jasností 3,6. magnitudy. Jde o oranžového obra spektrálního zařazení K3,ve vzdálenosti okolo 200 světelných roků od Země. Slabý průvodce 11. hvězdné velikosti je pro svou úhlovou blízkost k jasné hvězdě viditelný až ve velkých amatérských teleskopech.
Tau Vah dosahuje 3,7. magnitudy. Je modrým obrem spektrálního zařazení B2. Od nás jej dělí zhruba 450 světelných roků. Pravděpodobně jde o člena asociace Scorpius-Centaurus.
Přibližné vzdálenosti nejjasnějších hvězd souhvězdí.
Vícenásobným hvězdným systémem je Jota Vah. Již větší triedr ji dokáže rozlišit na dvojici 4,5. a 9,4. magnitudy,v odstupu 58 úhlových vteřin. Každá z obou složek je ještě ve skutečnosti dvojhvězdou. Jasnější složku obíhá její společník natolik blízko,že jej nerozlišíme žádným amatérským dalekohledem. Úhlová vzdálenost složek při pohledu ze Země nepřesahuje 0,15 úhlové vteřiny. Dvojice horkých modrobílých hvězd obíhá kolem společného těžiště po výstředné dráze. Průměrnou vzdálenost mezi nimi odhadujeme na asi 15 astronomických jednotek. Oběžná doba činí 23,5 roku. Vzdálená slabší složka se skládá z dvojice 10,4. a 10,9. magnitudy,v odstupu 1,9 úhlové vteřiny. Dokáže ji rozlišit amatérský dalekohled střední velikosti. Jde o dvojici žlutých trpaslíků,obíhajících kolem společného těžiště s dlouhou periodou několik tisíc roků. Od sebe je v prostoru dělí pravděpodobně více než 230 astronomických jednotek. Obě dvojhvězdy od sebe dělí propastná vzdálenost nejméně 6600 astronomických jednotek a kolem společného těžiště obkrouží jednou za velmi zhruba 200 000 let. Čtyřhvězdu Jota Vah klademe do vzdálenosti asi 375 světelných roků od Země. Již prostýma očima můžete na tmavé obloze spatřit asi čtvrt stupně severovýchodně od hvězdy Jota Vah slabou hvězdičku 6,1. magnitudy - Jota 2 Vah. Jde pouze o optického společníka,který se nachází podstatně blíže Zemi než Jota 1 Vah a nemá k ní žádnou gravitační vazbu. Jota 2 Vah je bílou hvězdou spektrálního zařazení A2 ve vzdálenosti přibližně 220 světelných roků od Země.
Mí Vah je dvojhvězdou,kterou najdeme dva stupně severoseverozápadně od Alfy Vah. Dvojici 5,7. a 6,7. magnitudy v odstupu 2 úhlových vteřin snadno rozliší středně velký amatérský dalekohled s dostatečným zvětšením. Obě hvězdy jsou bílé,patří do spektrální třídy A. Dvojhvězda se nachází ve vzdálenosti zhruba 235 světelných roků od nás.
Pěknou dvojhvězdou již pro malé dalekohledy je Struve 1962. Téměř stejně jasné složky 6,5. a 6,6. magnitudy dělí na obloze 12 úhlových vteřin. Obě hvězdy jsou nažloutlé,patří do spektrální třídy F. Dvojhvězdu najdeme zhruba 5 stupňů východně od hvězdy Zubeneschemali ( Beta Vah ). Struve 1962 se nachází ve vzdálenosti okolo 80 světelných roků.
Mapka pro vyhledání dvojhvězdy Struve 1962.
Převzato z: http://www.carbonar.es/s33/Lupus/Struve-1962.html
Asi 5,5 stupně jihojihovýchodně od Alfy Vah leží slabá hvězdička 5,7. magnitudy s označením 33 Vah,či chcete-li Gliese 570. Již v malém dalekohledu můžete v odstupu 25 úhlových vteřin spatřit průvodce 8. hvězdné velikosti. Systém se nachází jen asi 20 světelných roků od Země. Jasnější složka je oranžovým trpaslíkem spektrálního zařazení K4. Domníváme se že dosahuje zhruba ¾ v průměru našeho Slunce a jen asi 15 % jeho svítivosti. Rotační perioda hvězdy činí asi 48 dnů. Slabší složka se skládá z dvojice červených trpaslíků patřících do spektrální třídy M,kteří obíhají kolem společného těžiště po velmi excentrické dráze,v průměrné vzdálenosti asi 0,8 astronomické jednotky. Jeden oběh dokončí za 309 dnů. Dvojice červených trpaslíků obíhá kolem společného těžiště s oranžovým trpaslíkem po výstředné dráze,v průměrné vzdálenosti zhruba 190 astronomických jednotek. Oběžná doba pravděpodobně přesahuje 2000 let. V roce 2000 byl oznámen objev čtvrtého člena systému. Tentokrát jde o hnědého trpaslíka obíhajícího na velmi vzdálené orbitě v minimální vzdálenosti 1500 astronomických jednotek. Jeho hmotnost odhadujeme na 50 ( plus,mínus 20 ) hmotností největší planety sluneční soustavy - Jupiteru. Je relativně velmi chladný,jeho povrchovou teplotu odhadujeme na jen asi 500 stupňů Celsia. Vícenásobný hvězdný systém Gliese 570 můžete v dalekohledu pozorovat jen jako dvojici hvězd. Hnědého trpaslíka samozřejmě nespatříte a dvojice červených trpaslíků splývá v jeden světelných bod ve všech dalekohledech.
Mapka pro vyhledání vícenásobného hvězdného systému
33 Vah (Gliese 570 ).
Hnědý trpaslík v představě malíře.
Kresba: Robert Hurt
Hnědý trpaslík ( označený šipkou ) v systému Gliese 570.
Na obloze se nachází v odstupu více než 4 úhlových minut od složek ABC.
Zákrytovou proměnnou typu Algol je Delta Vah. Najdete ji v severní části souhvězdí. S periodou 2,33 dne mění jasnost mezi 4,9. a 5,9. magnitudy. Světelné změny jsou tedy na temné obloze snadno zaznamenatelné i při pozorování prostýma očima. Pokles jasnosti od maxima k minimu trvá 6 hodin. Mezi oběma hlavními minimy leží sotva postřehnutelné vedlejší minimum,kdy se průvodce schová za jasnější složku a jasnost poklesne o pouhých 0,1. magnitudy. Hlavní složkou těsné dvojhvězdy je modrobílá hvězda spektrálního zařazení B9,či A0,průvodcem je pravděpodobně žlutá hvězda patřící do spektrální třídy G. Delta Vah je od nás vzdálena asi 300 světelných roků.
V blízkosti východní hranice souhvězdí najdete hvězdu s označením 48 Vah,pozorovatelům proměnných hvězd známou také pod označením FX Vah. Jde o modrého obra spektrální třídy B,kterého od nás dělí zhruba 500 světelných roků. Řadíme jej k asociaci Scorpius - Centaurus. Patří k nejrychleji rotujícím hvězdám hlavní posloupnosti jaké známe. Velmi rychlá rotační rychlost se významně podepisuje na tvaru hvězdy. 48 Vah je tedy nejspíše velmi silně zploštělá,chladnější v rovníkových a teplejší v polárních oblastech. V rovníkové oblastí ji navíc obepíná mohutný plynný disk. V nepravidelných intervalech hvězda vykazuje drobné změny jasnosti v rozmezí 4,8. až 5,0. magnitudy. Příčinou těchto světelných změn jsou obří erupce.
NGC 5897 je kulová hvězdokupa,kterou najdeme necelé dva stupně jihovýchodně od výše zmíněné vícenásobné hvězdy Jota Vah. S hodnotou okolo 8,5. magnitudy patří k slabším kulovým hvězdokupám. Přesto ji za kvalitních pozorovacích podmínek můžete spatřit již v dobrém triedru,jako drobnou kulatou mlhavou skvrnku. Na obloze se rozkládá na plošce o průměru asi 13 úhlových minut. Alespoň částečně ji dokáže rozlišit na hvězdy až větší amatérský dalekohled,jelikož nejjasnější členové nepřekračují 13. hvězdnou velikost. Hvězdokupu od nás dělí přibližně 40 000 světelných roků.
Mapka pro vyhledání kulové hvězdokupy NGC 5897.
Barevný snímek kulové hvězdokupy NGC 5897.
Převzato z: www.astrosurf.com/antilhue/ngc5897.htm
Souhvězdí nabízí také několik galaxií,nicméně žádná z nich není jasnější 11.magnitudy a nejsou tedy dostupné menším amatérským přístrojům.