KONTAKT HOME

Andromeda
Beran
Blíženci
Býk
Cefeus
Delfín
Drak
Eridanus
Had
Hadonoš
Havran
Herkules
Honící psi
Hydra
Jednorožec
Ještěrka
Jižní ryba
Kasiopeja
Koníček
Kozoroh
Labuť
Lev
Lištička
Lodní záď
Lyra
Malý lev
Malý medvěd
Malý pes
Orel
Orion
Panna
Pastýř
Pegas
Perseus
Pohár
Rak
Ryby
Rys
Severní koruna
Sextant
Střelec
Šíp
Štír
Štít
Trojúhelník
Váhy
Velká medvědice
Velký pes
Velryba
Vlasy Bereniky
Vodnář
Vozka
Zajíc
Žirafa

VODNÁŘ

• Latinsky - Aquarius
• Zkratka - Aqr
• Rozloha - 980 stupňů čtverečních
• Počet hvězd do 6. magnitudy - 90

Obsah

• Sadalsuud (Beta Vodnáře)
• Sadalmelik (Alfa Vodnáře)
• Skat (Delta Vodnáře)
• Dzéta Vodnáře
• 12 Vodnáře
• 41 Vodnáře
• 94 Vodnáře
• 104 Vodnáře
• 107 Vodnáře
• 101 Vodnáře
• Omega 2 Vodnáře
• Sigma Vodnáře
• Kappa Vodnáře
• Tau 1 Vodnáře
• Psí 1 Vodnáře
• 53 Vodnáře
• R Vodnáře
• M 73
• M 72
• NGC 7009 (Saturn)
• M 2
• NGC 7293 (Helix)
• NGC 7727
• NGC 7723
• NGC 7606

Vodnář je zvířetníkové souhvězdí,které najdeme mezi Kozorohem a Rybami. Rozprostírá se převážně na jižní obloze. Skládá se jen z průměrně jasných a slabých hvězd. V nepřehledném hvězdném obrazci si jen těžko představíte muže lijícího vodu z nádoby. Pro pozorovatele vybavené dalekohledy se zde nabízí několik zajímavých objektů,zejména v podobě dvojhvězd,planetárních mlhovin a kulových hvězdokup.

Sadalsuud (Beta Vodnáře)

Nejjasnější hvězda souhvězdí nese jméno Sadalsuud ( Beta Vodnáře ). Dosahuje 2,9. magnitudy a jde o žlutou obří stálici spektrálního zařazení G0,ve vzdálenosti zhruba 600 světelných roků. Odhadujeme,že hvězda má zhruba 50 krát větší průměr než naše Slunce,asi 6 krát větší hmotnost a svítivostí jej překonává přibližně 2200 krát.

Sadalmelik (Alfa Vodnáře)

Sadalmelik ( Alfa Vodnáře ) je druhým nejjasnějším světelným bodem v souhvězdí. Dosahuje 3,0. magnitudy. Je žlutou obří hvězdou spektrálního zařazení G2,v přibližné vzdálenosti 800 světelných roků. Sadalmelik překonává svým průměrem naše Slunce přibližně 60 krát a má zhruba 3000 krát větší svítivost. Tyto údaje berte s rezervou,jelikož jsou závislé na vzdálenosti od nás,kterou u vzdálených stálic jako je Sadalmelik,či výše zmíněná Sadalsuud,přesně neumíme určit.

Je zajímavé,že Sadalsuud a Sadalmelik jsou si v mnoha směrech podobné. Na obloze se nám jeví téměř stejně jasné,jsou od nás v podobné vzdálenosti,mají podobné průměry,hmotnost,spektrum,svítivost a podobný směr pohybu. Při pohledu ze Země je od sebe dělí 9 stupňů. Některé podobné rysy s těmito dvěma hvězdami sdílí i hvězda Enif ( Epsilon Pegasa ),kterou najdeme asi 11 stupňů severozápadně od Sadalmeliku. Vylétly snad tyto tři hvězdy kdysi ze společného hnízda,nebo jde jen o náhodu? V prostoru dělí v současné době tyto stálice několik desítek až stovek světelných roků.

Skat (Delta Vodnáře)

Delta Vodnáře nese jméno Skat. Dosahuje 3,3. magnitudy a jde o bílou hvězdu spektrálního zařazení A3. Světelný paprsek k nám od ní cestuje zhruba 160 roků. Skat má zhruba 4,5 krát větší průměr než naše Slunce,asi 95 krát větší zářivý výkon a povrchová teplota dosahuje 8500 Kelvinů

Dzéta Vodnáře

Dzéta Vodnáře dosahuje 3,7. magnitudy a jde o dvojhvězdný systém. Dvojici podobně jasných složek 4,4. a 4,6. magnitudy dělí v současné době ( rok 2010 ) na obloze 2,4 úhlové vteřiny. Dokáže je rozlišit již menší amatérský dalekohled se silným zvětšením. Obě hvězdy jsou nažloutlé,spektrálního zařazení F3 a F6. Kolem společného těžiště obíhají po silně výstředné dráze s periodou zhruba 800 roků. Úhlová vzdálenost složek se bude v příštích desetiletích a staletích pozvolna zvětšovat až na maximální hodnotu nějakých 6,4 úhlové vteřiny kolem roku 2300 našeho letopočtu. Skutečná vzdálenost mezi hvězdami během oběžné doby kolísá mezi asi 95 a 210 astronomickými jednotkami. Dvojici od nás dělí přibližně 100 světelných roků. K systému ještě možná patří třetí slabě svítivá hvězda,obíhající kolem slabší z dvojice. Její oběžná doba by měla činit 25,5 roku.

12 Vodnáře

Vodnář nabízí spoustu dalších dvojhvězdných systémů. Patří k nim i stálice s označením 12 Vodnáře. Najdeme ji asi 6,5 stupně západně od nejjasnější hvězdy souhvězdí Sadalsuud ( Beta Vodnáře ). Skládá se z dvojice 5,7. a 7,3. magnitudy v odstupu 2,4 úhlové vteřiny. Odděleně je dobře ukáže středně velký amatérský dalekohled. Jasnější z dvojice je žlutá,spektrálního zařazení G4,slabší je bílá,spektrálního zařazení A3. Barevnou dvojhvězdu od nás dělí zhruba 500 světelných roků.

41 Vodnáře

Hned několik zajímavých dvojhvězd nabízí jižní a jihovýchodní část souhvězdí. Stálice s označením 41 Vodnáře se skládá z dvojice 5,6. a 6,7. magnitudy,v odstupu 5,1 úhlové vteřiny. Snadno je ukáže odděleně již malý amatérský dalekohled. Hlavní složka je oranžová,spektrálního zařazení K1,průvodce je nažloutlou hvězdou patřící do spektrální třídy F. 41 Vodnáře klademe do vzdálenosti okolo 280 světelných roků od Země.

94 Vodnáře

94 Vodnáře je také pěknou dvojhvězdou již pro malý dalekohled. Složky 5,2. a 6,9. magnitudy dělí na obloze 12,5 úhlové vteřiny. Jasnější z dvojice je žlutá,spektrálního zařazení G5,průvodce je oranžový,spektrálního zařazení K2. Jasnější z páru je navíc spektroskopickou dvojhvězdou. Trojhvězdu od nás dělí asi 70 světelných roků.

104 Vodnáře

Pokud namíříte i jen malý triedr na stálici s označením 104 Vodnáře,rozpadne se vám na dvojici 4,8. a 8,5. magnitudy, v odstupu 120 úhlových vteřin. V tomto případě jde však pouze o optickou dvojhvězdu. V prostoru je od sebe dělí několik stovek světelných roků. Jasnější z dvojice je obří žlutou hvězdou spektrálního zařazení G2 a zároveň spektroskopickou dvojhvězdou,slabší je bílá,patří do spektrální třídy A.

107 Vodnáře

Nedaleko dvojice 104 Vodnáře najdeme mnohem těsnější hvězdný pár. Má označení 107 Vodnáře a je tvořen dvojicí 5,6. a 6,6. magnitudy,v odstupu 7 úhlových vteřin. Poměrně snadno je rozliší již malý amatérský dalekohled. Obě hvězdy jsou žlutobílé,patří do spektrální třídy F a od Země je dělí zhruba 210 světelných roků.

101 Vodnáře

Jako těsná dvojice se při pohledu ze Země jeví 101 Vodnáře. Složky 4,8. a 7,6. magnitudy dělí na obloze pouhých 0,9 úhlové vteřiny. Odděleně je dokáže ukázat až velký amatérský dalekohled. Obě hvězdy jsou bílé,patří do spektrální třídy A. 101 Vodnáře se nachází ve vzdálenosti okolo 320 světelných roků.

Omega 2 Vodnáře

Spíše pro větší přístroje je určená také Omega 2 Vodnáře. Hlavní složku 4,5. magnitudy doplňuje v odstupu 5,4 úhlové vteřiny slabý průvodce 10. hvězdné velikosti. Jasná složka je modrobílou hvězdou spektrálního zařazení B9, ve vzdálenosti okolo 155 světelných roků od nás. Z rozboru spektra víme,že jde o dvojhvězdu.

Sigma Vodnáře

Dvojitá se jeví i Sigma Vodnáře. Hlavní složku 4,8. magnitudy doplňuje v odstupu 3,7 úhlové vteřiny hvězdička 8,5. magnitudy. Dvojici může rozložit již menší amatérský přístroj. Jasnější z páru je bílou hvězdou spektrálního zařazení A0. Sigmu Vodnáře klademe do vzdálenosti okolo 270 světelných roků.

Kappa Vodnáře

Kappa Vodnáře se skládá z dvojice 5,0. a 8,8. magnitudy,v odstupu asi 98 úhlových vteřin. Obě složky ukáže již malý dalekohled. Hlavní složka je oranžovým obrem spektrálního zařazení K2,ve vzdálenosti okolo 235 světelných roků.

Tau 1 Vodnáře

Tau 1 Vodnáře dosahuje 5,7. magnitudy. V odstupu 23 úhlových vteřin můžete již menším amatérským dalekohledem spatřit průvodce 9,6. magnitudy. Hlavní složka je bílá,spektrálního zařazení A0. Tau 1 Vodnáře leží ve vzdálenosti okolo 260 světelných roků.

Psí 1 Vodnáře

Psí 1 Vodnáře se také jeví dvojitá. Hlavní složku 4,2. magnitudy doplňuje v odstupu 49 úhlových vteřin slabší složka 9. hvězdné velikosti,kterou je schopen ukázat již menší amatérský dalekohled. Jasnější z dvojice je oranžovým obrem spektrálního zařazení K0. Dnes již víme,že na své oběžné dráze udržuje planetu o minimální hmotnosti 2,9 hmoty Jupitera s oběžnou dobou 182 dnů. 49 úhlových vteřin vzdálená slabá složka je ještě navíc těsnou dvojhvězdou,kterou však amatérskými dalekohledy nerozlišíte,jelikož je od sebe dělí jen několik desetin úhlové vteřiny. Systém se od nás nachází ve vzdálenosti přibližně 150 světelných roků.

53 Vodnáře

V jižní části souhvězdí také najdete stálici s označením 53 Vodnáře,dosahující 5,6. magnitudy. Jde o dvojhvězdný systém. Téměř stejně jasné složky 6,3. a 6,4. magnitudy dělí v současné době ( rok 2010 ) jen něco málo přes 1 úhlovou vteřinu. Nyní je tedy na jejich rozlišení nezbytný alespoň amatérský dalekohled střední velikosti a klidný vzduch. Obě složky jsou žluté,spektrálního zařazení G1 a G2. Jsou velmi podobné našemu Slunci - mají téměř stejný průměr,hmotnost i zhruba podobné stáří. Zdá se však,že se podstatně rychleji otáčí kolem vlastní osy. Dvojice žlutých trpaslíků obíhá kolem společného těžiště po velmi výstředné dráze - během oběhu se jejich vzdálenost mění mezi asi 30 a 575 astronomickými jednotkami. Oběžná doba je dosti dlouhá,odhadujeme ji na zhruba 3500 roků. Dvojhvězda se nachází ve vzdálenosti okolo 65 světelných roků od Země.

R Vodnáře

Z proměnných hvězd jistě stojí za zmínku R Vodnáře. Jde o známý symbiotický systém skládající se z bílého trpaslíka a pulsujícího červeného obra,který patří k dlouhoperiodickým proměnným hvězdám typu Mira Ceti. Oběžná dráha kolem společného těžiště je silně výstředná. V období kolem maxima může být R Vodnáře jasnější 6. hvězdné velikosti a být tak v dosahu pozorování prostýma očima,naopak v minimu může být slabší 12. hvězdné velikosti a spatříte ji až ve středně velkém amatérském dalekohledu. Světelné změny probíhají s periodou 387 dní. Hvězdu obklopuje rozpínající se emisní mlhovina,která je tvořena materiálem z povrchových částí červeného obra. Mezi bílým trpaslíkem a červeným obrem dochází k vzájemné interakci. V korejských kronikách byly objeveny záznamy o dvou zjasněních této proměnné v roce 1073 a 1074 našeho letopočtu. Hvězda tehdy dosáhla -5. až -6. magnitudy a byla tak suverénně nejjasnější na celé obloze. Gravitačně zachycený materiál z povrchu červeného obra bílým trpaslíkem explodoval a došlo ke vzplanutí novy. R Vodnáře od nás dělí přibližně 700 světelných roků.

M 73

V západní části souhvězdí,asi 4 stupně jihovýchodně od hvězdy Epsilon Vodnáře ( 3,8. magnitudy ),leží 73 položka slavného Messierova katalogu - M 73 ( NGC 6994 ). Podle samotného Messierova popisu je to skupinka 3 až 4 slabých hvězd. Je to skutečně tak,jedná se o čtyři slabé hvězdy blízko sebe. Nejjasnější z nich dosahuje 10,4. magnitudy,druhá 11,3.magnitudy,třetí má 11,7.magnitudy a nejslabší čtvrtá je slabší 12. hvězdné velikosti. M 73 je s velkou pravděpodobností jen nahodilou skupinkou hvězd zhruba ve tvaru písmene Y,ležících v různých vzdálenostech od nás a promítajících se nám vedle sebe. Jsou soustředěny na plošce o průměru málo větším 1 úhlové minuty a při pozorování malým dalekohledem se mohou slévat do drobné mlhavé skvrnky asi 9. magnitudy. V amatérských přístrojích střední velikosti již pohodlně spatříte všechny členy kvarteta. Patří k netradičním,nenápadným a méně zajímavým objektům Messierova katalogu.

M 72

Necelých 1,5 stupně západně od M 73 najdete další Messierův objekt - kulovou hvězdokupu M 72 ( NGC 6981 ). S hodnotou 9,3. magnitudy patří k nejslabším kulovým hvězdokupám tohoto katalogu. Na obloze zabírá plošku o průměru asi 6 úhlových minut. Je v dosahu již menších amatérských dalekohledů jako drobná kulatá mlhavá skvrnka. V její blízkosti se nachází hvězda 9,4. magnitudy. Jelikož nejjasnější stálice hvězdokupy nepřesahují 14. hvězdnou velikost,podaří se vám ji alespoň částečně rozložit až velkými amatérskými přístroji. Vzdálenost M 72 odhadujeme na přibližně 55 000 světelných roků a patří ke vzdálenějším objektům tohoto druhu. Její koncentrace není ve srovnání s jinými kulovými hvězdokupami příliš vysoká. Obsahuje několik stovek tisíc hvězd v kouli o průměru zhruba 100 světelných roků. U několika desítek z nich byla prokázána proměnnost.

NGC 7009 (Saturn)

V blízkosti M 73 a M 72 leží další zajímavý objekt,který však již není součástí Messierova katalogu. Jde o planetární mlhovinu NGC 7009,známou spíše pod názvem"Saturn". Najdete ji asi 1,¾ stupně severovýchodně od M 73 a 1,3 stupně západně od hvězdy Ný Vodnáře ( 4,5. magnitudy ). Mlhovina dosahuje zhruba 8. magnitudy a na obloze zabírá plošku o velikosti asi 44 krát 24 úhlových vteřin. Je v dosahu již malých amatérských dalekohledů,ve kterých se představí jako velmi drobná mlhavá skvrnka. V menších zvětšeních se tváří jako slabá mlhavá hvězdička. V amatérských přístrojích střední velikosti spatříte mírně oválnou mlhavou skvrnku. Při vizuálním pozorování vykazuje mlhovina nazelenalý odstín. Její krása vynikne až ve velkých amatérských přístrojích,které ukážou centrální hvězdu 11,5. magnitudy,náznaky prstencové struktury a možná i slabé,asi 15 úhlových vteřin dlouhé přívěsky po obou stranách mlhoviny. Celkově pak tento objekt poněkud připomíná planetu Saturn s prstenci. Mlhovinu ještě obklopuje velmi slabé halo,vizuálně nepozorovatelné. Vzdálenost NGC 7009 zatím neumíme spolehlivě určit,odhady se pohybují mezi 1400 a 3900 světelnými roky.

M 2

Pravděpodobně nejnavštěvovanějším objektem amatérských dalekohledů je v souhvězdí Vodnáře jasná kulová hvězdokupa M 2 ( NGC 7089 ). Leží necelých 5 stupňů severně od hvězdy Sadalsuud ( Beta Vodnáře ). Hvězdokupa dosahuje 6,5. magnitudy a na obloze zabírá plošku o průměru asi 13 úhlových minut. Lehce ji spatříte prakticky jakýmkoliv dalekohledem,za vynikajících pozorovacích podmínek možná i prostýma očima. Poměrně snadno je viditelná v menších pomocných hledáčcích dalekohledů jako mlhavá hvězdička. V triedru či jiném menším dalekohledu jde o kulatou mlhavou skvrnu. Na fotografiích se jeví lehce eliptická. Její nejjasnější stálice - červení a žlutí obři,se pohybují okolo 13. hvězdné velikosti a jsou v dosahu až středně velkých amatérských přístrojů. Odhady vzdálenosti M 2 se pohybují nejčastěji okolo 38 000 světelných roků. Její stáří odhadujeme na asi 13 miliard roků,skutečný průměr činí pravděpodobně více než 150 světelných roků a patří k ní několik stovek tisíc hvězd se silným středovým zhuštěním. Více než 2 desítky z nich byly určeny jako proměnné. Mezi ně patří i vůbec nejjasnější hvězda této kulové hvězdokupy. Leží na jejím východním okraji a jas mění mezi 12. a 14. hvězdnou velikostí,v periodě o něco delší než dva měsíce. Její světelné proměny,jejichž příčinou jsou pulsace,můžete sledovat prostřednictvím alespoň středně velkého amatérského dalekohledu. Podobně jako mnoho jiných kulových hvězdokup se i M 2 pohybuje okolo středu Galaxie po výrazně excentrické,neuzavřené dráze. Podle některých propočtů se na své dráze přibližuje na zhruba 24 000 světelných roků k jádru Galaxie a naopak se od něj může vzdálit až na přibližně 170 000 světelných let. Jeden oběh ji trvá zhruba 1,5 miliardy roků.

NGC 7293 (Helix)

V jižní části souhvězdí leží fenomenální planetární mlhovina NGC 7293,pro níž se vžilo pojmenování „Helix" ( česky Šroubovice ). Někdy se jí také přezdívá Slunečnice,či dokonce Slimák. S celkovou jasností 6,5. magnitudy jde o nejjasnější planetární mlhovinu na celé obloze. Rozkládá se na plošce o velikosti asi 16 krát 12 úhlových minut. Helix klademe do nejisté vzdálenosti okolo 700 světelných roků od Země a patří tak k nejbližším objektům svého druhu. Centrální bílý trpaslík má hmotnost podobnou našemu Slunci,jeho povrchová teplota přesahuje 100 000 Kelvinů a jelikož dosahuje pouze 13,5. magnitudy,je v dohledu až velkých amatérských dalekohledů. Září navíc převážně v ultrafialovém oboru světla. V infračerveném oboru byl kolem této hvězdy zaznamenám prachový disk. Pozorování v rentgenovém oboru nasvědčují tomu,že jde možná o těsný dvojhvězdný systém. Celkový průměr mlhoviny i se slabými vnějšími oblastmi odhadujeme na více než 6 světelných roků. Přestože NGC 7293 není nejbližší ani úhlově největší planetární mlhovinou na obloze,je nejjasnější. Přesto rozhodně nejde o nejsnadněji pozorovatelnou planetární mlhovinu. Příčinou je její velký úhlový průměr a tudíž nízká plošná jasnost. Dá se spatřit již pomocí menších amatérských dalekohledů,nicméně za horších pozorovacích podmínek nemusí být viditelná ani v přístrojích střední velikosti. K její identifikaci lze doporučit menší zvětšení. Spatřit můžete slabý,šedivý mlhavý prsten s tmavou vnitřní oblastí. Ve větších dalekohledech se na pozadí mlhoviny ukáže několik slabých hvězd. Pro malou výšku nad obzorem může být Helix pro pozorovatele z území našeho státu a vybavené jen menšími dalekohledy nesnadným cílem. Velmi záleží na místních pozorovacích podmínkách. Na fotografiích se ukazuje,že mlhovina má tvar šroubovice,či koblihy. Její geometrie se jeví z našeho zorného směru jednoduchá,ve skutečnosti však jde o složitý bipolární útvar. Její stáří odhadujeme na zhruba 12 000 roků a v průběhu příštích desítek tisíc let se rozplyne a přestane být viditelná. Uprostřed je vidět centrální hvězda - bílý trpaslík. Slabé vnější halo dosahuje průměru téměř půl stupně. NGC 7293 tvoří plynné fragmenty umírající hvězdy,kdysi podobné našemu Slunci. Podobný osud čeká i naši denní hvězdu pravděpodobně za více než 5 miliard roků.

Vodnář nabízí nemalý počet galaxií,nicméně žádná z nich nevyniká jasností a jsou dostupné spíše až středně velkým amatérským dalekohledům. Představíme si alespoň pár nejjasnějších objektů tohoto druhu.

NGC 7727

Ve východní části souhvězdí najdeme galaxii NGC 7727. Leží asi 2 stupně severně od hvězdy Omega 1 Vodnáře ( 5,0. magnitudy ). S hodnotou 10,7. magnitudy je určena spíše až pro středně velké amatérské dalekohledy. Na obloze zabírá plošku o velikosti asi 4,7 krát 3,5 úhlové minuty. Je klasifikována jako spirální,nicméně vykazuje poněkud chaotickou strukturu,která je pravděpodobně důsledkem splynutí dvou galaxií.

NGC 7723

Asi 40 úhlových minut jihozápadně od NGC 7727 leží slabší spirální galaxie s příčkou NGC 7723. Je slabší 11. magnitudy a rozkládá se na plošce o velikosti asi 3,6 krát 2,6 úhlové minuty. Svou velikostí a strukturou je podobná naší Galaxii. Obě galaxie můžete spatřit v jednom zorném poli středně velkého amatérského dalekohledu,pokud použijete menší zvětšení.Oba hvězdné ostrovy od nás dělí zhruba 80 milionů světelných roků.

NGC 7606

Na spirální galaxii NGC 7606 můžete natrefit severně od trojice zdánlivě si blízkých hvězd 4. až 5. hvězdné velikosti Psí 1,Psí 2 a Psí 3 Vodnáře. Dosahuje 10,8. magnitudy a rozkládá se na plošce o velikosti asi 5,8 krát 2,6 úhlové minuty. Jako drobnou mlhavou eliptickou skvrnku ji ukáže středně velký amatérský dalekohled. Na snímcích se ukazuje,že má těsně navinutá spirální ramena. Vzdálenost NGC 7606 odhadujeme na přibližně 90 až 100 milionů světelných roků.