KONTAKT HOME

Andromeda
Beran
Blíženci
Býk
Cefeus
Delfín
Drak
Eridanus
Had
Hadonoš
Havran
Herkules
Honící psi
Hydra
Jednorožec
Ještěrka
Jižní ryba
Kasiopeja
Koníček
Kozoroh
Labuť
Lev
Lištička
Lodní záď
Lyra
Malý lev
Malý medvěd
Malý pes
Orel
Orion
Panna
Pastýř
Pegas
Perseus
Pohár
Rak
Ryby
Rys
Severní koruna
Sextant
Střelec
Šíp
Štír
Štít
Trojúhelník
Váhy
Velká medvědice
Velký pes
Velryba
Vlasy Bereniky
Vodnář
Vozka
Zajíc
Žirafa

DRAK

• Latinsky - Draco
• Zkratka - Dra
• Rozloha - 1083 stupňů čtverečních
• Počet hvězd do 6. magnitudy - 80

Obsah

• Etamin (Gama Draka)
• Éta Draka
• Rastaban (Beta Draka)
• Altais (Delta Draka)
• Aldhibah (Dzéta Draka)
• Eldsich (Jota Draka)
• Thuban (Alfa Draka)
• Tyl (Epsilon Draka)
• Gianfar (Lambda Draka)
• Grumium (Ksí Draka)
• Kuma (Ný Draka)
• Mí Draka
• 16 a 17 Draka
• 39 Draka
• 26 Draka
• Psí 1 Draka
• Omikron Draka
• 41 Draka
• 75 Draka
• Kemble 2 (Malá Kasiopeja)
• NGC 6543 (Kočičí oko)
• M 102
• NGC 5907
• NGC 4236
• NGC 6503
• NGC 4125
• NGC 5985+NGC 5982+NGC 5981

Drak je rozsáhlé,u nás nezapadající souhvězdí,tvořené převážně středně jasnými a slabšími hvězdami. Souhvězdí najdeme mezi Velkou medvědicí a Malým medvědem,hlava Draka sahá až k souhvězdí Herkula. Obrazec velmi dobře připomíná papírového draka. Podle antické báje hlídal Drak zlatá jablka v zahradě Hesperidek a byl zabit Heraklem. Pro pozorovatele vybavené amatérskými dalekohledy se zde nabízí zejména množství dvojhvězd,či vícenásobných hvězdných systémů,jedna velmi jasná planetární mlhovina a několik vzdálených galaxií.

Etamin (Gama Draka)

Nejjasnější hvězdou v souhvězdí je Etamin nebo též Eltanin ( Gama Draka ). Dosahuje 2,2. magnitudy a najdeme ho v hlavě bájné příšery. Je obrem spektrálního zařazení K5 - jeho naoranžovělé barvy si můžete všimnout již prostýma očima bez dalekohledu. Leží asi 150 světelných roků od Země. Má přibližně 50 krát větší průměr než naše Slunce a zhruba 600 násobek jeho svítivosti. Povrchová teplota činí asi 4000 Kelvinů. Za asi 1,5 milionu let se přiblíží k naší sluneční soustavě na vzdálenost jen okolo 28 světelných roků a stane se tak jednou z nejjasnějších hvězd na obloze.

Éta Draka

Druhou nejjasnější stálicí v pořadí je Éta Draka,s jasností 2,7. magnitudy. Najdeme ji zhruba uprostřed těla Draka. Tato žlutá stálice spektrálního zařazení G8 leží ve vzdálenosti okolo 90 světelných let. Svým průměrem překonává naši denní hvězdu asi 10 krát. V odstupu asi 5 úhlových vteřin má slabého průvodce 9. hvězdné velikosti,kterého řadíme k oranžovým trpaslíkům. Kvůli velkým rozdílům v jasu obou složek není snadné tohoto průvodce spatřit. Může se vám to podařit prostřednictvím větších amatérských dalekohledů. Složky této dvojhvězdy dělí v prostoru nejméně 140 astronomických jednotek a oběžná doba nejspíše přesahuje 1000 roků. Hlavní složka vykazuje drobné změny jasnosti,které však zaznamenají až citlivé měřící přístroje.

Rastaban (Beta Draka)

Rastaban ( Beta Draka ),někdy také nazývaná Alwaid,s jasností 2,8. magnitudy je poslední stálicí v souhvězdí,která je jasnější třetí hvězdné velikosti. Tato hvězda je svou barvou velmi podobná našemu Slunci ( spektrum G2 ),oproti němu má však obří průměr. Vzdálenost odhadujeme na asi 360 světelných roků. Jen 4,4 úhlové vteřiny od Rastabanu leží slabá hvězdička 14. magnitudy. Jde nejspíše o skutečného fyzického společníka s dlouhou oběžnou dobou. V běžných amatérských dalekohledech jej však nespatříte,na to je příliš slabý a navíc blízko jasné složky.

Altais (Delta Draka)

Altais ( Delta Draka ) je žlutou stálicí spektrálního zařazení G9 a dosahuje 3,1. magnitudy. Svítí na nás ze vzdálenosti zhruba 100 světelných roků.

Aldhibah (Dzéta Draka)

Dzéta Draka má těžko vyslovitelný název Aldhibah. Vzdálenost tohoto modrobílého obra spektrálního zařazení B6 odhadujeme na 340 světelných let. Na pozemské obloze dosahuje 3,2. magnitudy.

Eldsich (Jota Draka)

Přibližně 100 světelných roků od Země se potlouká hvězda Eldsich ( Jota Draka ). Dosahuje 3,2. magnitudy a je oranžovou hvězdou spektrálního zařazení K2. Byla u ní objevena planeta o minimální hmotnosti 8,6 Jupiterů. Okolo oranžového obra obíhá po velmi výstředné dráze s periodou 511 dní,v průměrné vzdálenosti okolo 1,3 astronomické jednotky.

Thuban (Alfa Draka)

Až teprve teď se dostáváme ke hvězdě označené jako Alfa Draka,s názvem Thuban. S jasností 3,6. magnitudy v souhvězdí nijak zvlášť nevyniká. Najdeme ji na spojnici hvězd Kochab z Malého medvěda a Mizar z Velké medvědice,přibližně na půl cesty mezi nimi. Zajímavé je,že před asi 4800 lety byl Thuban velmi dobře použitelný jako Polárka. Zatímco dnes se nachází přes 25 stupňů daleko od severního nebeského pólu,tak v roce 2830 před naším letopočtem se v důsledku precese od něj nacházel jen několik úhlových minut. V době stavby velkých pyramid v Egyptě tak velmi spolehlivě ukazoval směr k severu a upínaly se k němu zraky jak stavitelů těchto obřích hrobek,tak mnoha tehdejších cestovatelů. Dnes nám směr k severu určuje jasnější a zajímavější hvězda,stálice druhé velikosti-Polárka ze souhvězdí Malého medvěda. Thuban je bílým obrem spektrálního zařazení A0 a nachází se přibližně 300 světelných let od nás. Z rozboru spektra víme,že je těsnou dvojhvězdou s dobou oběhu jen 51,4 dne. Průvodcem je trpasličí hvězda. Některé indicie nasvědčují tomu,že Thuban byl dříve pravděpodobně jasnější,za poslední tisíciletí zřejmě zeslábl.

Tyl (Epsilon Draka)

Tyl ( Epsilon Draka ) je hvězdou 3,8. magnitudy. Dalekohledem s průměrem objektivu nejméně 10 centimetrů,se vám ve vzdálenosti 3,2 úhlových vteřin od hlavní složky možná podaří spatřit průvodce 7. hvězdné velikosti. Jasnější hvězda je žlutá,spektrálního zařazení G7,slabší je oranžová,spektrálního zařazení K5. Systém se nachází přibližně 145 světelných roků od nás.

Gianfar (Lambda Draka)

Lambda Draka se honosí názvem Gianfar. Tato načervenalá obří stálice spektrálního zařazení M0 dosahuje 3,8. magnitudy a leží ve vzdálenosti okolo 330 světelných roků. Vykazuje nenápadné změny jasnosti.

Grumium (Ksí Draka)

Další stálicí s jasností 3,8. magnitudy je Grumium ( Ksí Draka ). Jde o oranžového obra spektrálního zařazení K2 ve vzdálenosti okolo 110 světelných roků.

Kuma (Ný Draka)

Nejvýraznější částí souhvězdí Draka je jeho hlava tvořená nepravidelným čtyřúhelníkem hvězd rozdílné jasnosti. Nejslabší z nich se jmenuje Kuma ( Ný Draka ). Při pohledu prostým okem se vám bude jevit jako obyčejná stálice 4. hvězdné velikosti. Pokud na ni použijete divadelní kukátko nebo malý triedr, ukáže se vám jako dvojice stejně jasných hvězd 4,9. magnitudy v odstupu 1 úhlové minuty ( přesněji 62 úhlových vteřin ). Obě složky jsou spektrální třídy A,budou se tudíž jevit bílé. Oběžná doba této široké dvojhvězdy kolem společného těžiště je velmi dlouhá - několik desítek tisíc roků. V prostoru je od sebe dělí minimálně 1900 astronomických jednotek. Nejspíš obě jsou ještě navíc těsnými dvojhvězdami,takže pravděpodobně jde o čtyřhvězdu. Vzdálenost systému od nás odhadujeme na asi 100 světelných roků. Velmi vděčný objekt pro nejmenší dalekohledy.

Mí Draka

Další velmi pohlednou dvojhvězdou v blízkosti hlavy Draka je Mí Draka s celkovou jasností okolo 5. magnitudy. I v tomhle případě jde o dvojhvězdu s prakticky stejnou jasností složek i shodným spektrem ( F7 ),avšak mnohem těsnější. Stálice s jasností 5,6. a 5,7. magnitudy dělí v současné době na obloze 2,3 úhlové vteřiny. Mohl by je rozlišit již kvalitní malý dalekohled s průměrem objektivu okolo 7 centimetrů. Vzdálenost dvojhvězdy odhadujeme na asi 90 světelných roků od Země. Oběžná doba činí přibližně 5 století. Úhlová vzdálenost složek bude v příštích desetiletích velmi pozvolna narůstat. Mí Draka je také někdy nazývána Arrakis a společně se čtyřmi nejjasnějšími hvězdami hlavy Draka vytváří pěknou skupinku hvězd. Pro tento asterismus se ujal název „Pět velbloudů".

16 a 17 Draka

Nedaleko Arrakisu můžeme již malým triedrem rozlišit párek hvězd s označením 16 a 17 Draka. Je to k neuvěření,ale opět jde o stálice prakticky totožné jasnosti okolo 5,5. magnitudy a shodného spektra ( B9 ). Dělí je vzdálenost 90 úhlových vteřin. Malý dalekohled s průměrem objektivu již okolo 7 centimetrů vám ukáže třetí hvězdu systému. Nachází se jen 3,2 úhlové vteřiny od stálice 17 Draka a je o jednu magnitudu slabší ( 6,5. magnitudy ). Spektrální zařazení této nejslabší složky je A1. Všechny 3 hvězdy se vám tedy budou jevit v dalekohledu jako bílé. Vzdálenost systému odhadujeme na přibližně 400 světelných roků.

39 Draka

Podobnou trojicí je také 39 Draka. Již malý dalekohled s nevelkým zvětšením ji ukáže jako dvojici stálic 5,0. a 7,9. magnitudy 89 úhlových vteřin od sebe. Větší zvětšení vám ukáže jasnější stálici tohoto páru jako dvojitou - průvodce 8. hvězdné velikosti leží jen 3,8 úhlové vteřiny od ní. Obě složky tohoto těsného páru mají bílou barvu-jsou spektrální třídy A. 39 Draka od nás dělí asi 190 světelných roků.

26 Draka

Zajímavou dvojhvězdou,přírodožel jen pro pozorovatele vybavené většími dalekohledy je 26 Draka. Primární složku s jasností 5,3. magnitudy doprovází kosmickým prostorem hvězda 8. velikosti. V současné době ( rok 2010 ) jsou od sebe jen 1 úhlovou vteřinu a bude hůř,neboť vzdálenost mezi nimi se neustále zmenšuje. Dnes tudíž dvojhvězdu běžnými amatérskými dalekohledy nerozlišíte. Nejlepší podmínky k jejich rozlišení nastaly v druhé polovině 90.let minulého století,kdy rozteč složek byla okolo 1,8 úhlové vteřiny. Oběžná doba systému je pouhých 76 roků. Vzdálenost asi 46 světelných let. Jasnější hvězda je žluté barvy ( spektrum G0 ),průvodce je oranžový ( spektrum K3 ). Součástí systému je i slabý červený trpaslík na velmi vzdálené orbitě. Nachází se asi 12 úhlových minut jihovýchodně od hlavní složky a dosahuje 10. magnitudy. Můžete ho spatřit již menším amatérským dalekohledem.

Psí 1 Draka

Psí 1 Draka tvoří dvojice 4,6. a 5,8. magnitudy v odstupu 30 úhlových vteřin. Obě hvězdy jsou nažloutlé,spektrálního zařazení F5 a G0. Můžete je rozlišit již dobrým triedrem. Obíhají kolem společného těžiště a od Země je dělí asi 70 světelných roků.

Omikron Draka

Omikron Draka se skládá ze složek 4,6. a 8,1. magnitudy v odstupu 37 úhlových vteřin. Velmi snadno je rozliší již malý amatérský dalekohled. Hlavní složka je žlutooranžovým obrem a navíc spektroskopickou dvojhvězdou s periodou 138,4 dne. Omikron Draka klademe do vzdálenosti zhruba 320 světelných roků.

41 Draka

V severní části souhvězdí najdete hvězdu 5. velikosti s označením 41 Draka. Již malý dalekohled vám ji pohodlně rozloží na dvojici podobně jasných stálic 5,7. a 6,0. magnitudy v odstupu 19 úhlových vteřin. Slabší průvodce bývá označován jako 40 Draka. Obě hvězdy jsou nažloutlé,patří do spektrální třídy F a jejich vzdálenost odhadujeme na 170 světelných roků od nás. Rozbor spektra napoví,že obě jsou ve skutečnosti dvojhvězdami. Celkově jde tedy o čtyřhvězdou soustavu. Stáří celého systému odhadujeme na zhruba 2,5 miliardy roků.

75 Draka

Ještě o něco blíže k severnímu nebeskému pólu leží stálice s označením 75 Draka. Již malý triedr či dokonce divadelní kukátko ji rozloží na dvojici 5,4. a 6,6. magnitudy v odstupu 197 úhlových vteřin. Obě hvězdy jsou žlutooranžové,spektrálního zařazení G9 a K0. Pravděpodobně jde jen o optickou dvojhvězdu. U jasnější z dvojice odhadujeme vzdálenost na asi 450 světelných roků,slabší hvězda může být někde ve vzdálenosti okolo 600 světelných roků.

Kemble 2 (Malá Kasiopeja)

Asi 1 stupeň jihovýchodně od hvězdy Chí Draka ( 3,6. magnitudy ) leží řídká skupinka stálic 7. až 9. hvězdné velikosti s označením Kemble 2. Jejích 5 nejvýraznějších hvězd vytváří na obloze podobu písmena W a připomíná tak miniaturu souhvězdí Kasiopeje. Proto se mezi astronomy pro tenhle asterismus vžil název „Malá Kasiopeja". Seskupení pěkně vynikne již v dobrém triedru. Rozkládá se na ploše o průměru asi 1/3 stupně. Nejjasnější hvězda skupinky ( v souhvězdí Kasiopeje by se nacházela na pozici hvězdy Cih ) dosahuje 6,8. magnitudy a jde o oranžového obra spektrálního zařazení K2,ve vzdálenosti zhruba 600 světelných roků. Druhá nejjasnější stálice je také oranžová a dosahuje 7,4. magnitudy. A jak jinak než oranžová je i třetí nejjasnější hvězda,dosahuje 7,5. magnitudy. Všechny tři nejjasnější hvězdy asterismu jsou tedy oranžovými obry. Ostatní stálice v této oblasti jsou již slabší 8. magnitudy.

NGC 6543 (Kočičí oko)

Ve střední části souhvězdí se nachází jasná planetární mlhovina NGC 6543,známá spíše pod názvem Kočičí oko. S jasností okolo 7,5. magnitudy jde o jednu z nejjasnějších planetárních mlhovin. Jako mlhavou hvězdičku ji můžete spatřit již malým triedrem nebo i v pomocném hledáčku dalekohledu. Středním dalekohledem ji uvidíte jako velmi jasný,eliptický mlhavý disk o rozměru asi 23 krát 18 úhlových vteřin. Většími přístroji již lze zahlédnout náznaky složité struktury mlhoviny a též centrální hvězdu 11. magnitudy. Centrální bílý trpaslík by mohl být pozorovatelný i menšími dalekohledy,kdyby jej ovšem okolní jasná mlhovina svým jasem nepřezařovala. Při pozorování větším dalekohledem se mlhovina může jevit jako nazelenalá. To co můžeme vizuálně pozorovat je však jen centrální částí objektu. Vnější slabou plynnou obálku o průměru více než 6 úhlových minut lze spatřit až na fotografických záběrech. Detailní snímky Kočičího oka ukážou v jeho vnitřní části změť podivuhodných smyček. Ukazuje se,že plyn z centrální hvězdy byl odvrhován v poměrně pravidelných časových intervalech přibližně 1500 roků. Těchto odvržených plynných prstenů bylo napočítáno celkem devět. Každý z nich má ovšem jinou orientaci v prostoru než ostatní. Příčinou by mohla být podvojnost centrální hvězdy. Těsný dvojhvězdný systém v centru Kočičího oka je jen jedním z možných vysvětlení pozorovaných struktur. K utváření mlhoviny jistě přispělo i magnetické pole zhroucené hvězdy. Vzdálenost NGC 6543 odhadujeme na přibližně 3000 světelných roků. Náhoda tomu chtěla,že poloha této planetární mlhoviny na obloze se téměř přesně kryje s polohou severního pólu ekliptiky,což je střed kružnice,po které je precesním pohybem zemské osy unášen severní nebeský pól.

M 102

Opustíme objekty náležící do naší Galaxie a pohlédneme dál do prostoru ve směru souhvězdí Draka. Jednu z nejjasnějších galaxií souhvězdí najdeme v jeho jižní části,nedaleko hranice s Pastýřem. Má označení M102 ( NGC 5866 ) a dosahuje přibližně 10. magnitudy. Jde o spirální galaxii kterou pozorujeme téměř přesně „z boku",proto se nám také při pohledu menším dalekohledem jeví jako protažená mlhavá skvrnka o velikosti asi 5 krát 2 úhlové minuty. Na snímcích má tvar vřetene a ukazuje temný prachový disk dělící galaxii na dvě poloviny. Náznak temné linie se ukáže při vizuálním pozorování až ve skutečně velkých amatérských přístrojích. Současné odhady vzdálenosti M 102 se pohybují okolo 40 milionů světelných roků. Je největším členem malé skupiny galaxií.

NGC 5907

Jen asi 1,5 stupně severovýchodním směrem od M 102 narazíte na další spirální galaxii s označením NGC 5907. Ta je ale již o něco slabší ( 10,5. magnitudy ) a i ona je k nám natočena svou „hranou". Proto se jeví jako „jehlice" o rozměrech asi 12 krát 1,5 úhlové minuty. Je tedy zhruba dvakrát větší než její sousedka M 102. Můžete ji za kvalitních pozorovacích podmínek spatřit již v menším dalekohledu,pohodlněji pak středně velkým amatérským přístrojem.

NGC 4236

Nedaleko konce ocasu hada,mezi hvězdami Kappa a Lambda se nachází galaxie NGC 4236,s jasností okolo 10. magnitudy a rozměry přibližně 23 krát 7 úhlových minut. Jde o poměrně blízkou spirální galaxii ve vzdálenosti okolo 15 milionů světelných let od Země. Nejspíše je okrajovým členem skupiny galaxií M 81,jejíž jádro leží v souhvězdí Velké medvědice. Galaxie má díky svým velkým úhlovým rozměrům poměrně malou plošnou jasnost a není zas tak snadným cílem pro menší amatérské dalekohledy.

NGC 6503

Mezi hvězdami Dzéta a Chí Draka je pro dalekohledy k dispozici NGC 6503. I tahle galaxie patří ke spirálním. Dosahuje jasnosti okolo 10,5. magnitudy a na obloze zabírá plošku o rozměru asi 7 krát 2,5 úhlové minuty. Vzdálenost objektu odhadujeme na zhruba 17 milionů světelných roků od Země,jde tedy taktéž o poměrně blízkou galaxii. Jako protáhlá mlhavá skvrnka může být za kvalitních pozorovacích podmínek viditelná již v menších amatérských přístrojích,pohodlněji ji však ukáže středně velký dalekohled.

NGC 4125

A kdyby vás už spirální galaxie v Draku nudily, tak se můžete mrknout na jednu eliptickou u hranice s Velkou medvědicí, jihojihozápadně od hvězdy Kappa Draka. Má označení NGC 4125. Její jasnost také dosahuje zhruba 10. magnitudy a již menší dalekohled ji může ukázat malou mlhavou eliptickou skvrnku o rozměrech asi 6 krát 4 úhlové minuty. V její těsné blízkosti se nachází stálice 10. hvězdné velikosti. Odhady vzdálenosti galaxie se většinou pohybují okolo 80 milionů světelných roků. Její skutečný průměr pravděpodobně přesahuje 100 000 světelných roků.

NGC 5985+NGC 5982+NGC 5981

Pokud máte k dispozici alespoň středně velký amatérský dalekohled,můžete se pokusit vyhledat pohlednou trojici galaxií NGC 5985,NGC 5982 a NGC 5981. Všechny 3 se vám při nevelkém zvětšení vejdou do jednoho zorného pole dalekohledu. Navíc jsou na obloze upořádány pěkně v řadě vedle sebe. Obě krajní patří ke spirálním galaxiím,prostřední je eliptická. Jasnost spirální NGC 5985 a eliptické NGC 5982 se pohybuje okolo 11. magnitudy,nejslabší z trojice NGC 5981 má jen 13. hvězdnou velikost. Zdá se,že všechny tři se nachází v podobné vzdálenosti od Země-okolo 100 milionů světelných roků.

Galaxie mají zhruba tyto úhlové rozměry:
NGC 5985-5,5 krát 3 úhlové minuty
NGC 5982-2,6 krát 1,9 úhlové minuty
NGC 5981-2,7 krát 0,3 úhlové minuty