KONTAKT HOME

Andromeda
Beran
Blíženci
Býk
Cefeus
Delfín
Drak
Eridanus
Had
Hadonoš
Havran
Herkules
Honící psi
Hydra
Jednorožec
Ještěrka
Jižní ryba
Kasiopeja
Koníček
Kozoroh
Labuť
Lev
Lištička
Lodní záď
Lyra
Malý lev
Malý medvěd
Malý pes
Orel
Orion
Panna
Pastýř
Pegas
Perseus
Pohár
Rak
Ryby
Rys
Severní koruna
Sextant
Střelec
Šíp
Štír
Štít
Trojúhelník
Váhy
Velká medvědice
Velký pes
Velryba
Vlasy Bereniky
Vodnář
Vozka
Zajíc
Žirafa

KOZOROH

• Latinsky - Capricornus
• Zkratka - Cap
• Rozloha - 414 stupňů čtverečních
• Počet hvězd do 6. magnitudy - 50

Obsah

• Deneb Algedi (Delta Kozoroha)
• Dabih (Beta Kozoroha)
• Algiedi (Alfa Kozoroha)
• Nashira (Gama Kozoroha)
• Pí Kozoroha
• Omikron Kozoroha
• Ró Kozoroha
• Sigma Kozoroha
• M 30

Poměrně nenápadné souhvězdí zvířetníku najdeme na jižní obloze mezi Střelcem a Vodnářem. Souhvězdí bývá zobrazováno jako kozel s rybím ocasem. Podle staré řecké báje šlo o boha lesů Pana. V kozla se přeměnil,když utíkal před netvorem Tyfonem po souši,rybí ocas mu narostl když před ním skočil do vody.

Kozoroh u nás nikdy nevystupuje vysoko nad obzor a je v něm málo zajímavých objektů pro pozorovatele s menšími dalekohledy. Čest souhvězdí zachraňuje několik dvojhvězd,či vícenásobných hvězdných systémů a jedna jasná kulová hvězdokupa.

Deneb Algedi (Delta Kozoroha)

Nejjasnější hvězda souhvězdí má název Deneb Algedi ( Delta Kozoroha ). Nachází se asi 40 světelných roků od Země. Jak víme z rozboru spektra,jde o těsný dvojhvězdný systém. Navíc je oběžná dráha této dvojhvězdy k nám tak vhodně natočena,že dochází k zákrytům. Jasnost hvězdy se tak díky tomu mění mezi 2,9. a 3,1. magnitudy v periodě 1,023 dne. Změna jasnosti o dvě desetiny magnitudy je pro zkušeného pozorovatele již postřehnutelná prostýma očima. Deneb Algedi se tak řadí k zákrytovým proměnným hvězdám. Hlavní složka je bílou hvězdou spektrální třídy A. K systému ještě nejspíše patří další dvě stálice na velmi vzdálené orbitě. Jasnější z nich dosahuje 13.hvězdné velikosti,slabší dokonce jen 16.hvězdné velikosti a na obloze se nachází přibližně 2 a 1 úhlovou minutu od zákrytové dvojhvězdy,tedy rozhodně nic pro menší amatérské přístroje.

Dabih (Beta Kozoroha)

Dabih ( Beta Kozoroha, Dabih Major ) dosahuje na pozemské obloze 3,1. magnitudy. I v tomto případě jde o vícenásobný hvězdný systém. Již malým triedrem spatříte ve vzdálenosti 3,5 úhlové minuty hvězdu 6,1. magnitudy ( Dabih Minor ). Navzdory velké vzdálenosti na obloze i velké vzdálenosti od nás,k sobě nejspíše obě hvězdy patří. Pohybují se shodně prostorem. Pokud jde skutečně o fyzický pár,pak oběžná doba musí být velmi dlouhá-pravděpodobně přesahuje 1 milion roků. Jasnější z dvojice se vám bude v dalekohledu jevit jako žlutá či žlutooranžová,slabší bude mít modrobílou barvu. Hlavní složka je spektroskopickou dvojhvězdou,skládá se z oranžového obra spektrální třídy K a modrobílé hvězdy spektrální třídy B. Okolo společného těžiště obíhají s periodou 3,77 roku. Modrobílou složku však ještě ve skutečnosti obíhá žlutá stálice spektrální třídy G,s periodou oběhu 8,7 dne. I Dabih Minor ( spektrum A0 ) je dvojhvězdou,doprovází ji stálice 10. magnitudy. Běžný amatérský dalekohled ukáže vícenásobný hvězdný systém Beta Kozoroha pouze jako dvojici hvězd. Vzdálenost odhadujeme na asi 330 světelných roků od nás.

Algiedi (Alfa Kozoroha)

Algiedi ( někdy také Giedi ) je název Alfy Kozoroha. Již prostýma očima je snadno viditelná jako dvojhvězda. Jasnější složka ( Secunda Giedi ) má 3,6. magnitudy,slabší složka ( Prima Giedi ) 4,3. magnitudy a na obloze je dělí 6,4 úhlové minuty. V tomto případě jde však pouze o optickou dvojhvězdu,v prostoru jsou od sebe vzdáleny stovky světelných roků. Jasnější z dvojice je žlutým obrem spektrálního zařazení G8, ve vzdálenosti asi 110 světelných roků,slabší složka optické dvojhvězdy má také žlutou barvu ( spektrum G3 ),je však nadobří hvězdou ve vzdálenosti přibližně 700 světelných roků od Země. Nažloutlá barva obou stálic upoutá již v triedru. V dalekohledu můžete v blízkosti ( asi 7 úhlových vteřin ) jasnější hvězdy spatřit hvězdičku 9,5. magnitudy,která se vám ve větších přístrojích rozpadne na dvojici stálic 11.hvězdné velikosti v odstupu asi 1 úhlové vteřiny. Žlutý veleobr také není osamocený, průvodce 8,5.magnitudy se nachází 0,65 úhlové vteřiny daleko a amatérským dalekohledem ho tedy nespatříte. Můžete si ale všimnout stálice 9.hvězdné velikosti,která se nachází v odstupu 45 úhlových vteřin. Ta je však jen optickým společníkem.

Nashira (Gama Kozoroha)

Nashira je jméno hvězdy Gama Kozoroha. Zdánlivá hvězdná velikost činí 3,7. magnitudy. Je bílou hvězdou spektrálního zařazení A7 a nachází se asi 140 světelných roků od nás.

Pí Kozoroha

Dvojhvězdou je také Pí Kozoroha. Najdete ji v západní části souhvězdí. Složky 5,1. a 8,5. magnitudy jsou od sebe vzdáleny 3,4 úhlové vteřiny. Rozložit je můžete již malým dalekohledem s průměrem objektivu okolo 10 centimetrů. Jasnější složka je namodralá,patří do spektrální třídy B a navíc je spektroskopickou dvojhvězdou. Od nás ji dělí zhruba 670 světelných roků.

Omikron Kozoroha

Pěknou dvojhvězdou již pro malý dalekohled je Omikron Kozoroha. Najdeme ji v blízkosti výše popsané dvojhvězdy Pí Kozoroha. Obě složky jsou bílé,spektrální třídy A. Jasnější z nich dosahuje 5,9. magnitudy,slabší 6,7. magnitudy a na obloze je dělí 22 úhlových vteřin. Obě stálice velmi snadno ukáže již malý dalekohled.

Ró Kozoroha

Pouze optickou dvojhvězdou je Ró Kozoroha. Skládá se ze složek 4,8. a 6,6. magnitudy v odstupu 258 úhlových vteřin. Obě hvězdy snadno rozložíte již malým triedrem či divadelním kukátkem. Jasnější z dvojice je žlutobílou hvězdou spektrálního zařazení F3,ve vzdálenosti okolo 100 světelných roků od Země. Optický průvodce je oranžovým obrem spektrálního zařazení K0,ve vzdálenosti zhruba 500 světelných roků od nás. V těsné blízkosti hlavní složky je ve velkých dalekohledech viditelný o dvě magnitudy slabší průvodce.

Sigma Kozoroha

Sigma Kozoroha je tvořená složkami 5,3. a 9,3. magnitudy v odstupu 56 úhlových vteřin. Snadno je rozliší již malý dalekohled. Jasnější složka je oranžovým obrem spektrálního zařazení K2,ve vzdálenosti okolo 700 světelných roků od nás.

M 30

V jihovýchodní části souhvězdí,v blízkosti ( jen 23 úhlových minut severozápadně ) stálice s označením 41 Kozoroha ( 5,2. magnitudy ),najdeme kulovou hvězdokupu M 30 ( NGC 7099 ). S celkovou jasností 6,9. magnitudy patří k poměrně jasným objektům tohoto druhu. Na obloze zabírá plošku o velikosti asi 12 úhlových minut. Pro našinec nevychází nikdy vysoko nad obzor. Jako kulatou mlhavou skvrnku můžete M30 spatřit již malým triedrem. V její těsné blízkosti leží hvězdička 8,6. magnitudy. Protože nejjasnější hvězdy zde dosahují pouze 12. hvězdné velikosti,podaří se vám hvězdokupu alespoň částečně rozložit až středně velkým amatérským dalekohledem. Ve větších přístrojích si také můžete všimnout,že nejjasnější hvězdy se seskupují do řetězců. Nejnápadnější řetězce vybíhají v severní části hvězdokupy. Vzdálenost objektu odhadujeme na přibližně 26 000 světelných roků. Její skutečný průměr odhadujeme na zhruba 100 světelných roků. M30 je kulovou hvězdokupou s velkou prostorovou hustotou hvězd ve svém jádru.