KONTAKT HOME

Andromeda
Beran
Blíženci
Býk
Cefeus
Delfín
Drak
Eridanus
Had
Hadonoš
Havran
Herkules
Honící psi
Hydra
Jednorožec
Ještěrka
Jižní ryba
Kasiopeja
Koníček
Kozoroh
Labuť
Lev
Lištička
Lodní záď
Lyra
Malý lev
Malý medvěd
Malý pes
Orel
Orion
Panna
Pastýř
Pegas
Perseus
Pohár
Rak
Ryby
Rys
Severní koruna
Sextant
Střelec
Šíp
Štír
Štít
Trojúhelník
Váhy
Velká medvědice
Velký pes
Velryba
Vlasy Bereniky
Vodnář
Vozka
Zajíc
Žirafa

ŽIRAFA

• Latinsky - Camelopardalis
• Zkratka - Cam
• Rozloha - 757 stupňů čtverečních
• Počet hvězd do 6. magnitudy - 50

Obsah

• Beta Žirafy
• Alfa Žirafy
• 11+12 Žirafy
• 1 Žirafy
• 78 Žirafy
• Struve 634
• Struve 385
• VZ Žirafy
• NGC 1502 (Zlatá harfa)
• Kembleova kaskáda
• NGC 1501
• Stock 23
• Collinder 464
• NGC 2403
• IC 342
• NGC 2655
• NGC 2715
• NGC 2336
• NGC 2146
• NGC 2366

Žirafa je rozsáhlé cirkumpolární souhvězdí,které se skládá jen ze slabých hvězd. Bylo zavedeno v 17. století. Najdeme je mezi Polárkou a jasnou Capellou ze souhvězdí Vozky. Není tu žádná hvězda,která by měla vlastní jméno.V poměrně nepřehledném hvězdném obrazci není snadné si představit toto velké zvíře s dlouhým krkem. Pro amatérské hvězdáře vybavené dalekohledy se zde nabízí několik zajímavých objektů různého druhu.

Beta Žirafy

Beta Žirafy je nejjasnější stálicí souhvězdí. Dosahuje však pouze 4,0. magnitudy. Jde o žlutou obří hvězdu spektrálního zařazení G0,ve vzdálenosti zhruba 1000 světelných roků od Země. Odhadujeme,že má zhruba 65 krát větší průměr než naše Slunce a přibližně 7 násobek jeho hmotnosti. Již v triedru můžete spatřit v odstupu 83 úhlových vteřin hvězdu 7,4. magnitudy. Je bílá,spektrálního zařazení A5 a až velký amatérský dalekohled ukáže jejího průvodce 12. hvězdné velikosti v odstupu 15 úhlových vteřin.

Alfa Žirafy

Alfa Žirafy na nás svítí jako stálice 4,3. magnitudy. Jde o modrou veleobří hvězdu spektrálního zařazení O9. Alfa Žirafy je hvězdou velmi vzdálenou. Od nás ji dělí několik tisíc světelných roků. Některé odhady mluví až o 7000 světelných rocích,jiné ji kladou o několik tisíc světelných let blíže. Na přesnější hodnotu si budeme muset ještě nějaký pátek počkat. Její zářivý výkon se pohybuje v řádu stovek tisíc sluncí. Povrchová teplota činí přibližně 30 000 Kelvinů. S hmotností několika desítek sluncí ji čeká v astronomicky nedaleké budoucnosti oslnivý zánik v podobě supernovy. Část hmoty nyní pozvolna ztrácí silným hvězdným větrem. Hvězda se rychle pohybuje mezihvězdným prostorem,rychlostí přes 60 kilometrů za sekundu. Před ní se tvoří rázová vlna mezihvězdného materiálu,která je od ní odsazena o několik světelných roků.

11+12 Žirafy

Pěknou barevnou dvojhvězdou již pro malý triedr je dvojice s označením 11 a 12 Žirafy. Najdete je jen 1,5 stupně jižně od nejjasnější hvězdy souhvězdí ( Beta Žirafy ). Stálice 5,2. a 6,1. magnitudy dělí na obloze 178 úhlových vteřin. Jasnější složka je modrým obrem spektrálního zařazení B2,slabší je oranžovým obrem spektrálního zařazení K0. Mohlo být jít o skutečnou,i když velmi širokou dvojhvězdu,někde mezi 600 a 700 světelnými roky od Země. Při pohledu prostýma očima splývá tato dvojhvězda do jedné stálice 4,8. magnitudy.

1 Žirafy

Stálici s označením 1 Žirafy najdete v jižní části souhvězdí,blízko hranice s Perseem. Je snadno rozlišitelnou dvojhvězdou již pro malý dalekohled. Skládá se ze složek 5,8. a 6,9. magnitudy v odstupu 10,3 úhlové vteřiny. Obě hvězdy jsou modré,patří do spektrální třídy B.

78 Žirafy

Hvězdu s označením 78 Žirafy ( někdy též označovaná 32 Žirafy ) můžete vyhledat v severním výběžku souhvězdí. Dosahuje 4,8. magnitudy. Již při pohledu malým dalekohledem se rozpadne na dvojici 5,3. a 5,8. magnitudy v odstupu 21,5 úhlové vteřiny. Obě hvězdy vykazují bílou barvu,patří do spektrální třídy A.

Struve 634

Struve 634 leží v blízkosti hranice s Cefeem. Hlavní složka 5. hvězdné velikosti má dva slabé průvodce 9.hvězdné velikosti. První z nich leží v odstupu 26 úhlových vteřin,druhý je 173 úhlových vteřin daleko od hlavní složky. Oba průvodce ukáže již malý amatérský dalekohled. Hlavní složka je nažloutlá,spektrálního zařazení F6.

Struve 385

Struve 385 je dvojhvězdou v jihozápadní části souhvězdí. Dvojici 4,2. a 7,8. magnitudy dělí na obloze 2,3 úhlové vteřiny. Rozliší je až středně velký amatérský dalekohled. Hlavní složka je modrobílou hvězdou spektrálního zařazení B9.

VZ Žirafy

VZ Žirafy je polopravidelnou proměnnou hvězdou. Najdete ji nedaleko severního nebeského pólu. Jasnost kolísá mezi 4,8. a 5,0. magnitudy v periodě 23,7 dne. Je to změna, kterou je možné zaznamenat i při pozorování prostýma očima. Jde o červeného obra a příčinou světelných změn jsou pulsace. Nápadně načervenalou barvu ukáže již triedr. Proměnnou hvězdu od nás dělí zhruba 500 světelných roků.

NGC 1502 (Zlatá harfa)

NGC 1502 je otevřená hvězdokupa. S hvězdami Alfa a Beta Žirafy tvoří téměř rovnoramenný trojúhelník. Celkově dosahuje 5,7. magnitudy a rozkládá se na plošce o průměru asi 8 úhlových minut. Tvoří ji několik desítek hvězd,z nichž nejjasnější dosahují 7. hvězdné velikosti. Dvě stálice 7. magnitudy v odstupu 18 úhlových vteřin uprostřed hvězdokupy jsou dominantní. Ve skutečnosti jde o vícenásobný hvězdný systém. V jejich okolí se nachází několik velmi slabých průvodců,které běžnými amatérskými přístroji nespatříte. Severozápadní složka je zákrytovou proměnnou hvězdou s označením SZ Žirafy. Jde o dvojici horkých modrých hvězd,které obíhají kolem společného těžiště s periodou 2,7 dne. Během zákrytů jasnost kolísá mezi 7,0. a 7,3. magnitudy. Několik nejvýraznějších členů ukáže již dobrý triedr,mnohem lépe však hvězdokupa vynikne v amatérských přístrojích střední velikosti,které ukážou zhruba 2 desítky stálic. Některé z nich se při podrobnějším studiu představí jako zajímavé dvojhvězdy. Přes značnou část hvězdokupy se táhne oblouček slabších stálic. NGC 1502 od nás dělí zhruba 3500 světelných roků. Hvězdokupě se také někdy přezdívá „Zlatá harfa".

Kembleova kaskáda

Pokud na pozorování otevřené hvězdokupy NGC 1502 použijete triedr,pak si možná všimnete zajímavého řetízku hvězd,který se táhne severozápadním směrem od hvězdokupy v délce asi 2,5 stupně. Známý je pod názvem „Kembleova kaskáda". Koncem 70. let minulého století na něj upozornil kanadský amatérský astronom Lucian Kemble. Řetízek je tvořený převážně stálicemi 7. až 9. hvězdné velikosti,nejjasnější členka poblíž jeho středu však dosahuje 5. magnitudy ( modrobílý obr spektrálního zařazení B9 ). Do 10. magnitudy napočítáte v řetízku zhruba 2 desítky hvězd. Mají různé barevné odstíny. Jde jen o náhodnou projekci stálic v různých vzdálenostech od Země. Při použití silnějšího zvětšení se některé z nich představí jako zajímavé dvojhvězdy. Nevelký triedr je tím nejlepším prostředkem k pozorování Kembleovy kaskády jako celku.

NGC 1501

V této části souhvězdí se ještě vyplatí zůstat. Nabízí se zde také planetární mlhovina NGC 1501. Leží jen 1,5 stupně jižně od otevřené hvězdokupy NGC 1502. Dosahuje zhruba 11. magnitudy a na obloze zabírá plošku o velikosti asi 56 krát 48 úhlových vteřin. Na její pozorování je vhodný alespoň středně velký amatérský dalekohled,ve kterém se představí jako mírně eliptická drobná mlhavá skvrnka s tmavší vnitřní oblastí,při menších zvětšeních jen jako slabá mlhavá hvězdička. Někteří pozorovatelé hlásí světle modrý odstín mlhoviny. Centrální bílý trpaslík dosahuje pouze 14,5. magnitudy a je tedy mimo dosah vizuálního pozorování prostřednictvím menších a středně velkých amatérských přístrojů. Náznaky vnitřní struktury planetární mlhoviny jsou patrné až ve velkých dalekohledech. Udávané vzdálenosti tohoto objektu od Země se velmi různí,proto bude nejlepší konstatovat,že ji prostě neznáme.

Stock 23

V jihozápadní části souhvězdí,až na samotné hranici s Kasiopejou,leží hvězdné seskupení Stock 23. Jde o poměrně chudou skupinku hvězd,jejíž nejjasnější členové dosahují 7,5. magnitudy a spatříte je již v triedru. Nejnápadnější je čtyřúhelník jasnějších hvězd,které doplňuje několik slabších stálic. Do 10. magnitudy zde již v menších amatérských dalekohledech napočítáte asi 10 kousků. Několik dalších přidá středně velký amatérský přístroj. V severní části seskupení vynikne řetězec hvězd,táhnoucí se ve směru severozápad-jihovýchod. Vše na plošce o průměru asi 15 úhlových minut. Jihozápadní hvězda čtyřúhelníku je pěknou dvojhvězdou ( Struve 362 ) se složkami 8,3. a 8,6. magnitudy v odstupu 7 úhlových vteřin. Obě složky ukáže již malý dalekohled. Další tři průvodce 10. až 11. hvězdné velikosti spatříte pohodlně středně velkým amatérským přístrojem. Nachází se v odstupu 27, 29 a 35 úhlových vteřin od hlavní složky.

Collinder 464

Řídké seskupení Collinder 464 je jako stvořené pro triedr. Leží ve střední části souhvězdí,zhruba 7 stupňů severoseverovýchodně od hvězdy Alfa Žirafy. Na ploše o průměru více než 2 stupňů zde spatříte 2 stálice jasnější 6. hvězdné velikosti a několik desítek slabších. Nejjasnější je modrobílý obr,spektrálního zařazení B9. S hodnotou 5,4. magnitudy je na temné obloze viditelný i prostýma očima. Do 8. magnitudy můžete napočítat zhruba 15 kousků. Kromě horkých hvězd patřících do spektrálních tříd B a A,je zde také vidět několik stálic s oranžovým odstínem. Jde buď o náhodnou skupinku hvězd,či velmi chudou a rozptýlenou otevřenou hvězdokupu.

NGC 2403

NGC 2403 je nejen nejjasnější galaxií v Žirafě, ale také nejjasnější galaxií severně od nebeského rovníku,která není zahrnuta v Messierově katalogu. Leží v jihovýchodní části souhvězdí a nejbližší jasnější hvězda v jejím okolí je Omikron Velké medvědice ( 3,4. magnitudy ),kterou najdeme zhruba 8 stupňů jihovýchodním směrem. NGC 2403 dosahuje 8,4. magnitudy a rozkládá se na plošce o velikosti asi 23 krát 12 úhlových minut. Může být viditelná již v dobrém triedru,či jiném malém amatérském dalekohledu,jako drobná eliptická mlhavá skvrnka. Ve středně velkých amatérských přístrojích se prezentuje jako eliptická mlhavá skvrna s nevýrazným centrálním zjasněním. Promítá se na ni několik slabších hvězd našeho hvězdného ostrova. Náznaky spirální struktury však ukáže až velký amatérský dalekohled. Jde o poměrně blízkou spirální galaxii,která je k nám natočená téměř čelně,takže na fotografiích můžeme detailně studovat její spirální strukturu. Velikostně je nejspíše podobná naší Galaxii,možná o něco málo menší. V roce 2004 jsme v ní pozorovali jasnou supernovu,jež v období maxima dosáhla 11. hvězdné velikosti a byla snadno pozorovatelná i středně velkými amatérskými dalekohledy. Stala se tak jednou z nejjasnějších supernov v posledních letech. NGC 2403 od nás dělí zhruba 10 až 12 milionů světelných roků a je možná okrajovým členem skupiny galaxií M 81,jejíž jádro leží v sousedním souhvězdí Velké medvědice,asi 14 stupňů východním směrem.

IC 342

Žirafa nabízí také ještě jednu blízkou,avšak slabou spirální galaxii IC 342. Vyhledat ji můžete v západní části souhvězdí,v blízkosti hranice s Kasiopejou,asi 3 stupně jižně od hvězdy Gama Žirafy ( 4,6. magnitudy ). Se vzdáleností zhruba 8 až 10 milionů světelných roků je již daleko za okrajem Místní skupiny galaxií. Ve srovnání s naší Galaxií může být zhruba poloviční. Přestože celkově dosahuje asi 9. magnitudy,její plošná jasnost je velmi nízká a jde o vizuálně těžko pozorovatelný objekt. IC 342 je k nám natočená čelně a na obloze zabírá plošku o průměru více jak 20 úhlových minut. Vhodnou volbou na její spatření může být středně velký světelný dalekohled a nezbytné kvalitní pozorovací podmínky. Ukázat se vám může jako velmi slabá kulatá mlhavá skvrna,s malým jasným jádrem. Pokud ji nespatříte přímo,zkuste to „bočním pohledem". Na jejím pozadí spatříte množství slabých hvězd. Mohla by být podstatně jasnější,pokud by nebyla stíněna závojem hvězd a plynových a prachových mračen naší Galaxie. IC 342 je pravděpodobně součástí Maffeiovy skupiny galaxií. Objevil je v roce 1968 italský astronom Paolo Maffei. Mezi nejvýraznější členy této blízké skupiny patří eliptická galaxie Maffei 1 a spirální Maffei 2. Obě jsou však k naší škodě zahaleny prachovými mračny naší Galaxie a jsou pozorovatelné až v infračerveném oboru. Leží v sousedním souhvězdí Kasiopeje. IC 342 můžeme pozorovat jen díky tomu,že leží na rozdíl od galaxií Maffei trošku stranou od mléčné dráhy ( 10,5 stupně od galaktického rovníku ) a je zacloněná pouze částečně.

NGC 2655

Galaxie NGC 2655 leží ve východní části souhvězdí,nedaleko hranice s Drakem. Jde o čočkovitou galaxii s náznakem spirální struktury. Dosahuje 10. magnitudy a rozkládá se na plošce o velikosti asi 5,1 krát 4,4 úhlové minuty. Jako drobnou slabou mlhavou skvrnku ji můžete spatřit již v menších amatérských dalekohledech. Jeví se mírně protáhlá. Ve větších přístrojích uvidíte jasnou centrální oblast,kterou obklopuje slabé vnější halo.

NGC 2715

Asi 40 úhlových minut východně od NGC 2655 leží slabší galaxie NGC 2715. Dosahuje 11,4. magnitudy a rozkládá se na plošce o velikosti asi 5 krát 1,8 úhlové minuty. Je klasifikována jako spirální. Ukáže ji až středně velký amatérský přístroj. Při použití menšího zvětšení se oba hvězdné ostrovy vejdou do jednoho zorného pole dalekohledu. Jsou nejvýraznějšími členy malé skupiny galaxií ve vzdálenosti zhruba 80 milionů světelných roků od Země.

NGC 2336

NGC 2336 je spirální galaxií jež dosahuje 10,5. magnitudy. Najdete ji v severní části souhvězdí. Na obloze zabírá plošku o velikosti asi 7 krát 4 úhlové minuty. Lépe než menším dalekohledem ji spatříte středně velkým amatérským přístrojem. Představí se jako drobná eliptická mlhavá skvrnka s jasnějším jádrem. NGC 2336 je obří spirální galaxií s malou centrální příčkou. Od nás ji dělí zhruba 100 milionů světelných roků.

NGC 2146

NGC 2146 dosahuje 10,5. magnitudy a rozkládá se na plošce o velikosti asi 6 krát 3,8 úhlové minuty. Také ji najdete v severní části souhvězdí. Tato spirální galaxie má značně narušený tvar kolizí s jinou galaxií. Od nás ji dělí zhruba 40 až 50 milionů světelných roků. I tenhle hvězdný ostrov pohodlně ukáže středně velký amatérský dalekohled,jako protáhlou mlhavou skvrnku s jasnějším středem.

NGC 2366

Galaxii NGC 2366 najdete ve východní části souhvězdí,zhruba 3 stupně východně od stálice s označením 43 Žirafy ( 5,1. magnitudy ). Dosahuje 11. magnitudy a rozkládá se na plošce o velikosti asi 8 krát 3,5 úhlové minuty. Je klasifikována jako nepravidelná galaxie. Je také pravděpodobně okrajovým členem skupiny galaxií M 81. Od výše zmíněné NGC 2403,která je také součástí této skupiny ji dělí na obloze necelé 4 stupně severním směrem. Nachází se ve vzdálenosti okolo 10 či 11 milionů světelných roků od nás. Na délku dosahuje zhruba 30 000 světelných roků,je tedy velikostně podobná Velkému Magellanovu mračnu,satelitní galaxii Mléčné dráhy. NGC 2366 je dosti slabá,má nízkou plošnou jasnost a na její pozorování je nutný nejméně středně velký amatérský dalekohled. Představí se jako nevýrazná,protáhlá mlhavá skvrnka. Neobvykle jasná H II oblast v jižní části galaxie vynikne ve větších amatérských přístrojích.