KONTAKT HOME

Andromeda
Beran
Blíženci
Býk
Cefeus
Delfín
Drak
Eridanus
Had
Hadonoš
Havran
Herkules
Honící psi
Hydra
Jednorožec
Ještěrka
Jižní ryba
Kasiopeja
Koníček
Kozoroh
Labuť
Lev
Lištička
Lodní záď
Lyra
Malý lev
Malý medvěd
Malý pes
Orel
Orion
Panna
Pastýř
Pegas
Perseus
Pohár
Rak
Ryby
Rys
Severní koruna
Sextant
Střelec
Šíp
Štír
Štít
Trojúhelník
Váhy
Velká medvědice
Velký pes
Velryba
Vlasy Bereniky
Vodnář
Vozka
Zajíc
Žirafa

ŠÍP

• Latinsky - Sagitta
• Zkratka - Sge
• Rozloha - 80 stupňů čtverečních
• Počet hvězd do 6. magnitudy - 20

Obsah

• Gama Šípu
• Delta Šípu
• Sham (Alfa Šípu)
• Beta Šípu
• Dzéta Šípu
• Epsilon Šípu
• 15 Šípu
• STF 2622
• Théta Šípu
• S Šípu
• VZ Šípu
• U Šípu
• M 71
• Harvard 20
• NGC 6886

Šíp leží v mléčné dráze uvnitř letního trojúhelníku,napůl cesty mezi hvězdami Albireo ze souhvězdí Labutě a Altair ze souhvězdí Orla. Jde o třetí nejmenší souhvězdí na obloze ( po souhvězdí Jižního kříže a Koníčka ). Bylo známo již ve starověku. Skládá se ze slabších hvězd, jejichž rozložení věrně napodobuje tvar šípu. Pro amatérské pozorovatele vybavené dalekohledy je zde jen málo zajímavých objektů. Hlavním tahounem souhvězdí je kulová hvězdokupa M 71.

Gama Šípu

Nejjasnější hvězdou souhvězdí je Gama Šípu. Dosahuje 3,5. magnitudy a jde o oranžového obra spektrálního zařazení K5,ve vzdálenosti zhruba 275 světelných roků. Na základě měření odhadujeme,že hvězda má přibližně 55 krát větší průměr než naše Slunce. Povrchová teplota činí asi 4000 Kelvinů. Hmotností převyšuje naše Slunce asi 2,5 krát. Její věk pravděpodobně nepřesahuje 1 miliardu roků.

Delta Šípu

Druhým nejjasnějším světelným bodem v souhvězdí je Delta Šípu. Dosahuje 3,7. magnitudy a je červenou obří hvězdou spektrálního zařazení M2, ve vzdálenosti snad někde okolo 450 světelných roků. Z rozboru spektra víme,že jde o dvojhvězdu. Průvodcem je modrobílá hvězda. Kolem společného těžiště obíhají s periodou 10,2 let. Odhadujeme,že červený obr má zhruba 50 až 60 krát větší průměr než jeho modrobílý průvodce a vykazuje drobné,prostýma očima nepostřehnutelné změny jasnosti. Střední vzdálenost mezi hvězdami odhadujeme na asi 9 astronomických jednotek.

Sham (Alfa Šípu)

Alfa Šípu nese jméno Sham. Jde o žlutou obří hvězdu spektrálního zařazení G1, v přibližné vzdálenosti 470 světelných roků. Při pohledu ze Země se jeví jako stálice 4,4. magnitudy. Odhadujeme, že svým průměrem překonává naši denní hvězdu zhruba dvacetkrát, hmotností asi čtyřikrát.

Beta Šípu

Beta Šípu dosahuje 4,4. magnitudy. Jde také o žlutou obří hvězdu spektrálního zařazení G8, v přibližné vzdálenosti 470 světelných roků.

Dzéta Šípu

Dvojhvězdou je Dzéta Šípu. Dvojici 5. a 9. hvězdné velikosti dělí na obloze 8 úhlových vteřin. Rozliší je již malý amatérský dalekohled. Hlavní složka je bílou hvězdou spektrálního zařazení A3. Obě hvězdy vykazují stejný pohyb prostorem,takže jde nejspíše o skutečnou fyzickou dvojhvězdu. Jasnější z dvojice je ještě navíc spektroskopickou dvojhvězdou s oběžnou periodou asi čtvrt století,takže jde o trojhvězdný systém. Od nás jej dělí asi 330 světelných roků.

Epsilon Šípu

Epsilon Šípu najdeme na jižní hranici souhvězdí. Skládá se ze složek 5,7. a 8,3. magnitudy v odstupu necelých 90 úhlových vteřin. Širokou dvojici rozliší již malý triedr. Hlavní složka je žlutým obrem spektrálního zařazení G8. Epsilon Šípu se nachází ve vzdálenosti okolo 470 světelných roků.

15 Šípu

Jako široká dvojhvězda se nám jeví také stálice s označením 15 Šípu. Dvojici 5,8. a 6,9. magnitudy dělí na obloze 216 úhlových vteřin. Odděleně je ukáže již divadelní kukátko. V jejich okolí je ještě viditelných několik slabších stálic. Jasnější složka je žlutou hvězdou spektrálního zařazení G1,slabší je bílou hvězdou spektrálního zařazení A2. Jde pouze o optickou dvojici bez gravitační vazby. Jasnější hvězdu od nás dělí zhruba 60 světelných roků,slabší leží asi 10 krát dále od Země. Jasnější složka je svými parametry podobná našemu Slunci,jen je nejspíše podstatně mladší. V roce 2002 byl objeven velmi slabý průvodce této žluté trpasličí hvězdy. Jeho hmotnost odhadujeme v rozmezí 55 až 78 násobku hmoty Jupitera - jde tedy o hnědého trpaslíka. V době objevu se nacházel v odstupu 0,8 úhlové vteřiny od žluté hvězdy. Odhadujeme,že jeden oběh kolem ní trvá přibližně jedno století. Hnědého trpaslíka samozřejmě nespatříte žádným amatérským dalekohledem. Na to je příliš slabý a navíc se utápí v záři mnohem jasnější hvězdy.

STF 2622

Jen asi 4 úhlové minuty jižně od 15 Šípu leží dvojhvězda STF 2622. Složky 8,7. a 9,4. magnitudy dělí na obloze asi 5,5 úhlové vteřiny. Rozliší je již malý amatérský dalekohled. Jasnější z dvojice je žlutá,spektrálního zařazení G5.

Théta Šípu

Jako vícenásobný hvězdný systém se tváří Théta Šípu. Najdete jej v severovýchodní části souhvězdí. Hlavní složka 6,5. magnitudy má v odstupu 12 úhlových vteřin průvodce 8,8. magnitudy. Další hvězda 7,4. magnitudy se nachází asi 90 úhlových vteřin daleko. Všechny tři hvězdy snadno ukáže již malý amatérský dalekohled. Hlavní složka je žlutobílá, spektrálního zařazení F5 a leží ve vzdálenosti zhruba 145 světelných roků. Žlutobílou barvu má i bližší společník ( spektrum F2 ).

S Šípu

Z proměnných hvězd bych na prvním místě zmínil S Šípu,na některých hvězdných mapách označovanou také jako 10 Šípu. Najdete ji 3 stupně jižně od hvězdy Gama Šípu,blízko hranice s Orlem. Jde o proměnnou typu Delta Cefea. Její jas kolísá mezi 5,5. až 6,2. magnitudy,s periodou 8,38 dne. Světelné změny jsou tedy na tmavé obloze zaznamenatelné i prostýma očima. Pulsující žlutou obří hvězdu od nás dělí několik tisíc světelných roků. Z rozboru spektra víme,že jde o dvojhvězdu s oběžnou dobou 676 dnů.

VZ Šípu

Jen asi 1 ¼ stupně severovýchodně od cefeidy S Šípu najdete další proměnnou hvězdu - VZ Šípu,na hvězdných mapách označovanou také jako 13 Šípu. Jde o červenou obří hvězdu patřící do spektrální třídy M,která nepravidelně mění jasnost mezi 5,3. a 5,6. magnitudy. Změnu jasu může zkušený pozorovatel zaznamenat na temné obloze i prostýma očima. Načervenalá barva této nestálé stálice vynikne až v dalekohledu. Vzdálenost proměnné VZ Šípu odhadujeme na zhruba 750 světelných roků.

U Šípu

Proměnnou hvězdu s označením U Šípu najdeme v blízkosti hranice s Lištičkou a jen asi 2 stupně jihozápadně od populárního hvězdného seskupení Collinder 399 ( Ramínko ). Jde o zákrytovou dvojhvězdu typu Algol. Jasnost mění mezi 6,5. až 9,3. magnitudy,s periodou 3,38 dne. Na její pozorování je tedy nutný dalekohled. V maximu jasnosti je viditelná již v divadelním kukátku,v minimu jasnosti až v dobrém triedru. Hlavní složkou těsné dvojhvězdy je namodralá hvězda spektrálního zařazení B8,průvodcem je žlutý obr. Primární zákryt nastává,když chladnější obr zastíní teplejší hvězdu. Při zákrytu obra teplejší složkou dochází jen k nepatrným změnám jasnosti. Na minimální hodnotě jasnosti se hvězda při primárním zákrytu drží 1 hodinu a 40 minut. Dvojici hvězd od sebe dělí asi 14 milionů kilometrů. Jejich průměry odhadujeme na asi 5 a 7 milionů kilometrů. Jsou si natolik blízko,že mezi nimi dochází k přenosu materiálu. Vzdálenost zákrytové dvojhvězdy odhadujeme na zhruba 1000 světelných roků od nás.

M 71

Nejvyhledávanějším objektem amatérských astronomů vybavených dalekohledy je v souhvězdí Šípu kulová hvězdokupa M 71 ( NGC 6838 ). Najdeme ji poblíž středu spojnice hvězd Gama a Delta Šípu. S celkovou jasností 8,2. magnitudy je v dosahu již běžného triedru. Na obloze zabírá plošku o velikosti asi 8 úhlových minut. M 71 dnes klasifikujeme jako hvězdokupu kulovou,nicméně astronomové si tímto nebyli poměrně dlouho jisti. Mnozí se přikláněli k tomu,že jde o velmi bohatou otevřenou hvězdokupu. Že jde skutečně o zvláštní typ kulové hvězdokupy zjistíte již v menším amatérském dalekohledu. M 71 totiž nemá onen krásně kulovitý,či lehce eliptický tvar na jaký jsme při pozorování běžných kulových hvězdokup zvyklí. Dá se říct,že je spíše trojúhelníkového tvaru. Nejjasnější stálice seskupení se pohybují okolo 11. hvězdné velikosti,takže s náznakem zrnitosti hvězdokupu za velmi dobrých pozorovacích podmínek ukáže již menší amatérský přístroj. V malých dalekohledech zůstane M 71 pouze mlhavou skvrnkou. Bohatství hvězd vynikne až v amatérských přístrojích střední velikosti. Hvězdokupa postrádá silnou centrální kondenzaci,která je charakteristická pro kulové hvězdokupy. Nepodařilo se v ní objevit ani jednoho zástupce proměnných hvězd typu RR Lyrae,které hojně pozorujeme v běžných kulových hvězdokupách. HR diagram je však velmi odlišný od otevřených hvězdokup. S odhadovanou vzdáleností zhruba 13 000 světelných roků patří M 71 k blízkým kulovým hvězdokupám.

Harvard 20

Jen asi 0,5 stupně jihojihozápadně od M 71 leží velmi nenápadná otevřená hvězdokupa s označením Harvard 20. Na plošce o velikosti asi 8 úhlových minut se zde prezentuje několik desítek slabších stálic,seskupených v trojúhelníkové formaci. Nejjasnější z nich dosahují 9. hvězdné velikosti. Na bohatém pozadí mléčné dráhy je však hvězdokupa obtížně identifikovatelná. Na její pozorování lze doporučit alespoň středně velký amatérský dalekohled. Vzdálenost tohoto poměrně řídkého hvězdného seskupení odhadujeme na zhruba 5000 světelných roků.

NGC 6886

Planetární mlhovinu NGC 6886 najdete v severovýchodní části souhvězdí,necelé 2 stupně východně od hvězdy Éta Šípu ( 5,1. magnitudy ). S vizuální hvězdnou velikostí okolo 11,5. magnitudy je však velice slabá. Spatřit se dá ve středně velkých amatérských přístrojích jako slabá hvězdička. Jelikož má zdánlivý průměr pouhých 9 úhlových vteřin,vypadá při menších zvětšeních stelární. Až ve skutečně velkých zvětšeních se představí jako velmi drobná mlhavá skvrnka. Do její blízkosti se promítají dvě podobně jasné hvězdy,s nimiž NGC 6886 vytváří trojúhelník. Ve větších amatérských přístrojích mlhovina vykazuje nazelenalý odstín. Centrálního bílého trpaslíka asi 16.hvězdné velikosti amatérskými dalekohledy nespatříte.